Založení vesmírného úřadu NASA, který dostal člověka na Měsíc

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír, známější pod zkratkou NASA, se za půlstoletí existence může pochlubit řadou úspěchů. Mimo jiné dostal člověka na Měsíc, vyvinul a používá několikanásobně použitelnou kosmickou loď, sondy z jeho laboratoří prozkoumaly i ty nejvzdálenější kouty sluneční soustavy. Přesto se úřad potýkal i s mnoha problémy - ať už se selhávající technikou, tragickými nehodami či neustálým bojem o peníze.

NASA, který začal pracovat 1. října 1958, nevznikl na zelené louce. Dobývání vesmíru se ve Spojených státech, podobně jako v Sovětském svazu, usilovně věnovali již od konce druhé světové války. Tehdejší americký raketový výzkum byl, i díky německým vědcům jako byl Wernher von Braun, v pokročilém stadiu, roztříštěnému programu ale scházelo jednotné vedení. I díky tomu nakonec získali v závodě o dobývání vesmíru zpočátku navrch Sověti, kteří svou první družici vyslali na oběžnou dráhu už v říjnu 1957.

Američané sice kontrovali koncem ledna 1958, kdy do vesmíru vypustili satelit Explorer 1, znepokojenou veřejnost to ale příliš neuklidnilo. Pod dojmem možného raketového ohrožení přijal už v červenci 1958 Kongres na naléhání prezidenta Dwighta Eisenhowera zákon o vesmírném výzkumu a schválil vytvoření NASA.

Start raketoplánu Atlantis
Start raketoplánu Atlantis

Zpočátku američtí vědci a technici hlavně doháněli sovětský náskok, velkou motivaci získali na jaře 1961, kdy se do vesmíru vypravil první člověk - Jurij Gagarin. „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí,“ řekl ve slavném projevu v květnu 1961 tehdejší prezident John Fitzgerald Kennedy.

Program Apollo, díky němuž se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podívalo tucet astronautů, zůstává dodnes jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu. Po něm se ale pozornost NASA obrátila k nepilotovaným letům (sondy Mariner či Voyager) a kromě přestávky v podobě sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo se Američané na oběžnou dráhu dostali až na počátku 80. let na palubě raketoplánu.

Raketoplány nicméně vynesly do kosmu řadu důležitých družic včetně Hubbleova vesmírného teleskopu, ale přinesly i dvě největší katastrofy v dějinách vesmírných letů. Dvě havárie (stroje Challenger v lednu 1986 a Columbia v únoru 2003) totiž pokaždé skončily smrtí celé sedmičlenné posádky. Kvůli zřícení Columbie má například dodnes zpoždění budování Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Vedle ISS se NASA v posledních letech věnuje i nadále také nepilotovaným letům, mezi nimiž poutají největší pozornost sondy k Marsu.

NASA

V NASA, který má rozpočet 17 miliard dolarů na rok, nyní pracuje přes 19.000 zaměstnanců, dalších asi 40.000 lidí má s NASA různé smlouvy. Nejznámější sídla NASA jsou Kennedyho vesmírné středisko na floridském Mysu Canaveral, Johnsonovo středisko v texaském Houstonu či laboratoře v kalifornské Pasadeně.

Eugene Cernan na poslední misi na Měsíci v prosinci 1972
Eugene Cernan na poslední misi na Měsíci v prosinci 1972