Kterak Bratislava mlčí o 28. říjnu

Bratislava/Praha - Psal se 1. leden 1993, když si dalo Česko a Slovensko vzájemné sbohem. Sbohem dala země pod Tatrami i dosavadním státním svátkům. Výročí vzniku samostatného Československa odsunula ze svého seznamu. Češi nikoliv - dosud si proto 28. října užívají den volna a státníci vzpomínají na prezidenta Masaryka. Na Slovensku se onen den připomíná jako památný, ale je pracovní. O bývalém svátku se mlčí. Tak zvaná slovenská otázka, která zaměstnávala představitele socialistického Československa, totiž přetrvala i po rozdělení země na dva samostatné státní útvary. Slovensko 90. let nemělo k připomínání říjnových událostí chuť. A nyní pro změnu chybí vůle.

Pro naše sousedy a donedávna také „bratry“ totiž není významný jen 28. říjen, tedy datum, kdy v Praze strhávali symboly rakousko-uherského mocnářství a vyhlásili samostatné Československo. Snad ještě větší význam má pro Slováky datum o málo mladší. Právě 30. října 1918 se totiž zástupci slovenské politiky sjeli do Martina, aby zde - aniž by věděli, co se před dvěma dny událo v Praze - vydali dokument, v němž se přihlásili ke vznikajícímu Československu. Do dějin vešel jako Martinská deklarace. Deklaroval mimo jiné následující: „Slovenský národ je částí řečově i kulturně-historicky jednotného československého národa.“ Víme, jak to nakonec s Československem dopadlo.

Slovenský politolog: Mečiarův nacionalismus škrtnul 28. říjen z kalendáře

Již před rozpadem Československa se na Slovensku objevovaly nacionalistické a separatistické síly, které se v boji o samostatnost Slovenska nejvíce vymezovaly vůči všemu českému a československému. Ve volbách v roce 1992 se navíc do slovenského parlamentu nedostaly pročeskoslovensky orientované politické strany. Hlavní roli hrálo Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara. „Útočili na 'pragocentrismus', 'federalismus' a 'čechoslovakismus' - 28. říjen pro ně byl tím nejautentičtějším symbolem čechoslovakismu, který chtěli svrhnout,“ připomíná události spjaté s rozpadem ČSFR slovenský politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.

Mesežnikov doplňuje, že Mečiar po rozpadu společného státu a vzniku SR uzavřel spojenectví se separatistickou Slovenskou národní stranou. „Toto spojenectví mělo mj. demonstrovat postoj HZDS, které se označovalo za 'zakladatele' slovenské státnosti. Do takového 'pronárodního' postoje se příliš nehodilo zdůrazňování čs. státnosti.“ A tak přestal být 28. říjen na Slovensku v roce 1993 státním svátkem a zmizel z kalendáře.

Šéfredaktor časopisu Respekt a v letech 1997-2006 šéfredaktor slovenského deníku SME Martin M. Šimečka připomíná, že to ovšem neznamená, že by Slováci na 28. říjen zapomněli a nevěděli o něm. „Jen pro ně není žhavé téma. Tento svátek si připomíná menšina lidí a spíše pamětníci. První republika se na Slovensku bohužel nevnímá jako zrod státnosti,“ říká Šimečka.

Historie kontra SNS: Spor o postavení Slovenska v Československu

Posun přinesl až rok 1999, kdy se na půdu slovenského parlamentu dostal zákon, který měnil dosavadní počet státních svátků a památných dní ve slovenském kalendáři. Jedním z památných dní se stal i 28. říjen. O jeho zařazení se však vedly polemiky. Tehdejší poslanec za HZDS Marián Húska pronesl, že připomínání 28. října je projevem vazalského syndromu. Jeho stranický kolega Ján Čuper označil společný stát za okupaci Slovenska.

Podobné postoje přetrvávají i do dnešních dnů. Na Slovensku se každoročně s blížícím se koncem října otevře diskuse o „zapomenutém svátku“. Ještě loni v rozhovoru pro Rádio Expres zastával předseda populistické vládní Slovenské národní strany (SNS) Ján Slota stanovisko, že Slováci byli po celou dobu soužití s Čechy utlačováni.

Mluvčí SNS Rafaj:

„Slováci se v roce 1918 dostali z deště pod okap.“

Slovenští historici přitom mluví jinak, Roman Holec z Katedry slovenských dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě zdůrazňuje, že Slováci zaznamenali v ČSR nevídané množství rozvoje a doformovali se na moderní politický národ.

SNS si ovšem trvá na svém, byť v mírnějších konturách. „Z historického hlediska se Slováci rokem 1918 a vznikem Československa dostali z deště pod okap. Vymanili jsme se z područí Uher, což bylo pozitivní, ale ideální stav nenastal, chyběla autonomie. Ve třicátých letech byli Slováci zklamáni z koncepce jednotného národa a museli čelit snahám vytvořit ze slovenštiny jakousi podobu slovakizované češtiny,“ uvádí dnes mluvčí SNS Rafael Rafaj. Podle něj si Slováci více připomínají 30. říjen, datum, které „nebylo za minulého režimu preferováno, naopak téměř tabuizováno.“

Dostane se 28. říjen na seznam slovenských státních svátků?

Podle Mesežnikova se vzhledem ke složení politického spektra, kde převažují národně orientované strany a přímo ve vládě sedí HZDS i SNS, dá těžko očekávat jiný postoj k 28. říjnu než ten dosavadní. Žádná partaj se k odkazu ČSR nehlásí. To odsuzuje i herečka a členka slovenského parlamentu za SDKÚ-DS Magdaléna Vášáryová: „Považuji to za krátkozrakost, provinčnost a nevděk.“

Vášáryová:

„30. říjen znamená přihlášení se k odpovědnosti za vznik státu, který se pak na dlouhá léta stal terčem všech nedemokratických kolem.“

Slovensko se se vznikem Československa vypořádalo po svém. Na významu nabývá podpis Martinské deklarace a interpretuje se jako specifický přínos Slovenska ke vzniku ČSR - což rozhodně není chybou. Jak ale připomíná historik Holec, obě data mají svůj význam a neměla by se stavět proti sobě, naopak by se měla vzájemně doplňovat.

Postoj mnohých obyčejných Slováků pak mohou nejlépe vystihnout následující a závěrečná slova Vášáryové: „Obě data spolu souvisí. To z Martina znamená a vždycky bude znamenat nejen významný krok k záchraně identity mého národa, ale i přihlášení se k odpovědnosti za vznik státu, který se pak na dlouhá léta stal terčem všech nedemokratických kolem.“

Území bývalého Československa
Území bývalého Československa
Více fotek
  • Území bývalého Československa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/475/47406.jpg
  • Vladimír Mečiar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/346/34596.jpg
  • Bratislava autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/474/47397.jpg
  • Ján Slota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/460/45978.jpg
  • Slovenský parlament autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/340/33911.jpg