Slováci v Československu: Bratři, nebo umlčovaný problém?

Praha/Bratislava - Víme, že Československo vzniklo 28. října 1918. Víme, že se k němu slovenská veřejnost deklarativně přihlásila o dva dny později v Martinské deklaraci. Víme, že na počátku stála česko-slovenská vzájemnost a že se o Slovácích do roku 1989 mluvilo jako o bratrech. Později se ale nadávalo, že na Slováky finančně doplácíme. A občas se tiše podotklo, že nám za války "vrazili nůž do zad". Za Dunajem se mluvilo jinak. Češi prý Slovákům v autonomii a samostatnosti vždy bránili. O všem se rozhodovalo v Praze. Jak to bylo doopravdy? Od všeho trochu. A na počátku stál Masaryk se svou koncepcí jednoho národa. Říkalo se tomu čechoslovakismus.

Od česko-slovenské vzájemnosti k čechoslovakismu

Počátky tzv. „česko-slovenských dotyků“ se ale jistě netýkají až začátku 20. století. Pomineme-li fakt, že území Česka a Slovenska bylo spojeno pod jednu (jagellonskou) korunu již v roce 1490 a pod vládu Habsburků od roku 1526, dochází k významnějším kontaktům v období národního obrození. Tehdy v Čechách působí slovenští obrozenci Ján Kollár a Pavel Josef Šafařík - právě zde se mluví o česko-slovenské vzájemnosti a o Slovácích jako o „bratřích, bratiach“. Nicméně, tato spolupráce se týkala spíše jednotlivců.

Jsme ale na prahu 1. světové války, když se na scéně objevuje Tomáš Garigue Masaryk, po matce Čech a po otci Slovák, se svou spornou koncepcí čechoslovakismu. Tu díky jeho, Benešovým a jistě i Štefánikovým snahám v roce 1918 podpoří i americký prezident Wilson a vysloví národům habsburské monarchie právo na sebeurčení. Československo může vzniknout.

Čechoslovakismus předpokládá, že existuje jeden národ Čechů a Slováků. Odhlíží od kulturní stránky, protože ta je v Čechách a na Slovensku svébytná a odlišná, dokonce dva samostatné národy potvrzuje. Zaměřuje se proto na politickou jednotu, „pouze“ s tím, že československý národ mluví dvěma jazyky.

0Masarykovy motivy byly čistě pragmatické. Vzhledem k tomu, že na historickém území Česka byl každým třetím občanem Němec, měli Češi málo šancí na samostatnou existenci. Slovenské vyhlídky na požadovanou autonomii v rámci Uher byly také spíše nereálné. Česko se má proto politicky spojit se Slovenskem, čímž své území jinak téměř obklíčené němčinou otevře více na východ a se slovenským etnikem vyváží početnou německou menšinu. Vznikne československý národ.

Pro Slováky přitom nebyla existence v rámci ČSR zdaleka jediným navrhovaným řešením. Uvažovalo se také o autonomii v rámci Maďarska, vytvoření unie s Polskem či velké unie česko-slovensko-polské, existovaly i snahy přičlenit zemi k tehdy ještě carskému Rusku. I pro Bratislavu se ale nakonec sounáležitost s Prahou jevila jako nejpříznivější varianta.

V průběhu první republiky Praha Bratislavu v mnoha směrech podporovala, výrazný vzestup zaznamenalo především do té doby téměř neexistující slovenské školství. Silné české podniky však přivedly řadu těch neflexibilních a chudších slovenských ke krachu. Od tohoto okamžiku až do rozdělení Československa (vyjma období nacistické okupace) směřují na Slovensko miliardy korun ve snaze tamní prostředí povznést na českou úroveň.

Centralizovaný stát nebo slovenská autonomie?

Své „ano“ Československu řekli Slováci 30. října v Turčianském Svätém Martině Martinskou deklarací. Její součástí měla údajně být i tzv. tajná klauzule, podle níž by se státoprávní poměr mezi Čechy a Slováky měl po roce 1928 přezkoumat a případně upravit. Existence této klauzule nebyla nikdy dokázána, pro slovenské nacionalisty se ale stala argumentem, že Češi Slováky utlačují.



Faktem nicméně zůstává, že pražský centralismus Slováci v roce 1918 přijali jen jako jediné řešení, jistě ne ideální - a již ve 30. letech proti němu vyjadřovali nespokojenost. Vznik ČSR chápali totiž vždy jako spojení dvou rovnocených útvarů - českých zemí a Slovenska - zatímco Češi v něm viděli prosazení vlastní samostatnosti se slovenským „bonusem“. Tím ale nebyla ani požadovaná slovenská autonomie. Její naplnění (1938), známé jako druhá republika, a později také samostatnost ve Slovenském štátě (1939-1945) tak nemusí vypadat jen jako porušení státnosti a „slovenská zrada“, ale také jako konečná realizace slovenských tužeb, bohužel s nacistickým spojencem.

Poválečné uspořádání země a řešení česko-slovenských vztahů bylo proto ze slovenského hlediska vnímáno jako chybné. Prezident Edvard Beneš slovenskou autonomii odmítl a vrátil k prvorepublikovému centralismu. V něm pokračovali i komunisté.

Pomlčková válka jako labutí píseň společného státu

Slovenská otázka, čili otázka slovenské autonomie, se znovu objevila jako důsledek pražského jara a sovětské okupace na sklonku 60. let. Zatímco během uvolňování poměrů v Československu před srpnem 1968 Češi požadovali demokratizaci, Slováci usilovali o větší autonomii. Tu také oficiálně získali, když se ČSSR právně rozdělila na Českou a Slovenskou socialistickou republiku. Vše zůstalo ale jen na papíře a Praha Bratislavě k nelibosti mnohých Slováků vládla dál.

S nabytou demokracií se po roce 1989 objevují i umlčovaná témata o rozdílnosti obou národů. Zdánlivě malicherná pomlčková válka o název společného státu po vypuštění slova socialistická jen dokresluje atmosféru polistopadového Československa. Kompromis s názvem Česká a Slovenská Federativní republika neuspokojil ani jednu stranu.

Z voleb v roce 1992 následně vzniká tandem Mečiar - Klaus, předsedové vlád v Čechách a na Slovensku stále v rámci Československa. Právě tito dva politikové se postarají o to, že se země bez schválení vlastními občany rozdělí. Slovensko konečně získává absolutní svrchovanost - přitom většina českých, ale i slovenských obyvatel s rozpadem země nesouhlasí. Za vším stojí především Mečiarovo brnkání na slovenskou národní strunu a Klausova ochota se dohodnout.

Prvního ledna 1993 tak vzniká samostatná Slovenská republika. Jejím prvním prezidentem se stal Michal Kováč, předsedou slovenské vlády pak Vladimir Mečiar.

Ján Kollár
Ján Kollár
Více fotek
  • Ján Kollár zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/476/47588.jpg
  • Tomáš Garrigue Masaryk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/180.jpg
  • Československo 1918-1938 zdroj: www.wikipedie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/476/47545.jpg
  • Bratislava autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/121/12084.jpg
  • Slovenská vlajka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/115/11438.jpg