Rozhovor s kurátorem výstavy Peterem Christensenem

Jaké důvody vedly Američany k využívání technologie montovaných domů?

Ty důvody se v průběhu let měnily. Začalo to v době, kdy velké země kolonizovaly jiné. Takže i v případě USA to bylo tak, že domy byly nejprve přiváženy z Velké Británie. Ale potřebovaly speciální nářadí, a až když se jejich výroba i realizace zjednodušila, rozšířily se tyto domy ve Spojených státech ve velkém. Takže v 19. století se postavily stovky těchto domů hlavně na celém středovýchodě a v Kalifornii.

Velký rozvoj přišel po druhé světové válce. USA tehdy čelila největší krizi v oblasti bydlení. Vracelo se mnoho svobodných vojáků, kteří zakládali rodiny, takže v té době byla velká potřeba rodinných domů. V té době taky v USA po válce zůstala spousta továren, třeba na výrobu letadel, které už dál neměly využití, protože válka skončila. A tak se poprvé americká vláda rozhodla investovat peníze do přetvoření továren, které dosud vyráběly válečné zboží, na továrny, které vyráběly domy. Takže nejen, že tím vláda umožnila vyřešit krizi v bydlení, zároveň lidé nepřišli o práci, jen se přeorientovali na jinou.

Které modely montovaných domů byly podle Vás nejzajímavější?

V poválečném období vznikalo mnoho různých druhů montovaných domů, ale možná tím nejzajímavějším byl model kovového domu. Doposud byli Američané zvyklí výhradně na dřevěné domy, ale po válce přišel architekt Strandlund, původem ze Švédska, s myšlenkou využít továrny na letadla k výrobě domů. Vláda mu tehdy svěřila velkou částku peněz k přetvoření jedné takové továrny v Ohiu. Vyrobil tam pak v letech 1948-52 přes 2500 domů. Postupně se ale začaly zvětšoval náklady a navíc se ty domy lidem přestaly líbit. Byly opravdu celé vyrobeny z oceli, i interiér tvořila ocel, takže si představte tu chladnou šedou barvu v celém vašem bytě. Výsledkem bylo, že tento nápad po letech zkrachoval. Postupně bylo ještě mnoho dalších nápadů, které se nerealizovaly, třeba i kvůli zamýšleným materiálům. V padesátých letech tu třeba byla myšlenka celoplastových domů.

Jak celkově ovlivnily montované domy americkou architekturu?

Opravdu velmi. Pokud se o tom budeme bavit obecně, můžete cestovat skrz naskrz Spojenými státy, mimo velká hlavní města, a zjistíte, že skoro všechno tvoří montované domy. Mění se jednotlivé modely domů, ale základ zůstává stejný. Tyto domy jsou oblíbené, protože jsou levné a můžou být postavené velmi rychle.

Ve venkovní části expozice ukazujete pět různých modelů montovaných domů. Jaká je budoucnost podle jejich autorů?

Jak budou domy vypadat v budoucnu, na to je těžké odpovědět - my ukazujeme pět úplně odlišných verzí. A každá z nich má potenciál uchytit se v praxi. Například dům System 3 tvoří malinký prostor jednopokojového bytu, který skvěle navazuje na myšlenku obchodního řetězce Ikea: dům je před instalací sbalený do jedné krabice stejně jako nábytek v Ikea. Můžou vám ho poslat na adresu a vy si ho jenom postavíte. Nebo tzv. Dům pro New Orleans může postavit úplně každý, přestože se skládá z mnoha částí. Každá je totiž označena číslem a vy si dům můžete složit jako puzzle. Nepoužívá se žádné speciální lepidlo ani speciální nářadí. Ten dům může postavit pět dělníků s pěti kladivy během pěti dnů.

Jakou naději mají tyto domy, že se budou v budoucnu stavět?

Je na architektech, aby si našli klienty, ne na nás. My domy jen vystavujeme. Jediný dům, který je zatím postavený pro běžné použití, je Micro Compact dům. Jeho autorem je britský architekt, který působí na mnichovské univerzitě a jehož domy se vyrábí v Rakousku. Ten dům je opravdu velmi malý, ale našel uplatnění - samozřejmě ne pro každodenní život, ale spíše jako dočasné útočiště. Například nabízí ubytování ve studentských městečkách, třeba pro sportovce, kteří přijedou na studentský zápas, nebo pro hostujícího profesora. I přesto je to provokativní nápad. Ten dům je dokonalou ukázkou minimalismu v bydlení. Architekt našel cestu, jak zredukovat všechno, co člověk potřebuje k bydlení, do několika metrů čtverečních."