VŘSR ovlivnila životy mnoha lidí nejen v Rusku

Moskva - Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) na dlouhá desetiletí ovlivnila dění nejen v Rusku, ale současně se stala i jednou z klíčových událostí 20. století, která měla dopad na životy milionů lidí po celém světě. Tak velké byly důsledky akce, které si lidé v Rusku i v Petrohradě samotném ani nevšimli. Mimojiné o bolševicích se toho v Rusku až do jara 1917 mnoho nevědělo a ještě počátkem roku 1917 byli s asi 20 tisíci stoupenci jen nepříliš významnou silou. U moci vydrželi více než 70 let.

Revoluci předcházelo svržení carského režimu v březnu 1917 a nástup prozatímní vlády. Ta se již od počátku musela potýkat s narůstajícím vlivem sovětů, orgánů dělnických a vojenských zástupců, které později ovládli bolševici.

Bolševici předpokládali, že revoluce buržoazně demokratická může přerůst v revoluci socialistickou a v nastolení diktatury proletariátu. Proto se Lenin rozhodl v pokračování revolučního úsilí a bolševici převzali v tomto směru iniciativu.

Lenina do Ruska dopravila německá vláda 

Vladimir Iljič Lenin, který byl do dubna 1917 ve švýcarském exilu, využil podle historika Vladimíra Nálevky nabídky německé vlády na přepravu do Ruska. Němci totiž byli ochotni podpořit narůstající chaos v Rusku a tím oslabit ruskou stranu ve válečném konfliktu, dokonce i finančně. Napětí pak zesílilo poté, co v dubnu 1917 Lenin představil dubnové teze, jejichž jádrem bylo pověstné heslo „Všechnu moc sovětům!“ Po neúspěšném červencovém pokusu bolševiků o převrat musel Lenin uprchnout do Finska a vliv bolševiků na čas zeslábl. Lenin začal měnit strategii a na své kolegy začal naléhat, aby se věnovali přípravě ozbrojeného povstání. Bolševiky tehdy financovalo Německo, které chtělo vyvolat v Rusku chaos.

Stalin, Lenin a Kalinin
Stalin, Lenin a Kalinin

V září se v řadě sovětů dostali k moci bolševici (frakce ruské sociální demokracie). Jejich vliv rostl především mezi dělníky a vojáky v Petrohradě, v říjnu ovládli petrohradský sovět, jehož předsedou se stal Lev Trockij. Tehdy ilegální zasedání ústředního výboru rozhodlo o puči, jehož plán vypracoval Lenin a jehož organizaci měl na starosti Trockij.

Aurora vystřelila slepý náboj 

Již den před revolucí začali vojáci obsazovat významné body v Petrohradu. Převzetí moci bylo dokončeno 7. listopadu 1917, podle starého ruského kalendáře to bylo 25. října. Útok na Zimní palác zahájil v 21:40 výstřel z křižníku Aurora. Podle historika Vladimíra Nálevky Aurora vystřelila slepým nábojem. Rudé grady po výstřelu zaútočily na zimní palác, ten se nijak nebránil, odpor kladla jen ženská jednotka. Nicméně Rudé gardy podle Nálevky dopadly špatně, neboť objevily obrovské zásoby lihovin a ráno byly naprosto nepoužitelné pro další akce.

Při nenápadném puči zahynulo jen šest lidí na straně útočníků, ve městě normálně jezdily tramvaje, obchody a restaurace byly otevřeny, v divadlech se hrálo.

Většina ministrů byla zatčena a na paralelně probíhajícím II. všeruském sjezdu sovětů byl převrat schválen. Vlády se ujal nový orgán, složený jen z bolševiků - Rada lidových komisařů s Leninem v čele. Trockij se stal lidovým komisařem zahraničních věcí, komisařem pro národnostní otázky se stal Josif Stalin.

Po podepsání brestlitevského míru v březnu 1918 bolševici rozehnali Ústavodárné shromáždění poté, co v něm nezískali většinu. Znárodnili půdu a velké podniky, v bankách omezili soukromé aktivity a pomocí „rudého teroru“ se začali vypořádávat s opozicí. Po vyhlášení sovětské ústavy v červenci 1918 a přestěhování vlády z Petrohradu do Moskvy svoji moc v Rusku stvrdili vítězstvím v občanské válce v listopadu 1920.

V roce 1922, kdy byl ustaven Sovětský svaz, se na návrh Lenina stal generálním tajemníkem bolševiků Stalin. Později již Lenin marně varoval před Stalinovým hladem po moci a když v roce 1924 zemřel, rozhořel se o vedení strany boj. O tři roky později Stalin  zvítězil nad protivníky a začala jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách země, která si vyžádala desítky milionů zmařených lidských životů.