Dubček zemřel na následky autonehody

Praha - Alexander Dubček, jeden z nejznámějších československých a později slovenských politiků, vůdčí postava Pražského jara 1968 a první polistopadový předseda federálního parlamentu, zemřel 7. listopadu 1992 v pražské Nemocnici Na Homolce. Příčinou úmrtí bylo selhání životně důležitých orgánů, především srdce, ledvin a plic. Úmrtím Dubčeka přišla ČSFR o politika, který svým významem přesáhl hranice našeho státu a stal se politikem známým a uznávaným v celém světě. Zpráva o Dubčekově smrti se hluboce dotkla především Václava Havla. „Znal jsem ho jako milého, otevřeného a skromného člověka,“ řekl. Konstatoval také, že Dubček byl nepochybně významnou osobností moderních československých dějin.

Dráhu straníka-profesionála zahájil Alexander Dubček v roce 1949. Prošel celou hierarchií komunistických stranických funkcí od vedoucího tajemníka okresního výboru KSS až po prvního tajemníka ÚV KSS.

Začátkem ledna 1968 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ a stal se představitelem tzv. obrodného procesu ve straně a společnosti, který byl charakterizován jako demokratizační úsilí o „socialismus s lidskou tváři“. Neúspěch reformního procesu, proti němuž vystoupily státy Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 vojenskou invazí a následnou okupací Československa, znamenal pro Dubčeka osobní i politický nezdar.

V dubnu 1969 byl vystřídán v čele strany Gustávem Husákem. Na krátký čas byl pak ještě velvyslancem Československa v Turecku. V roce 1970 byl z KSČ vyloučen a v následujícím období normalizace pracoval jako dělník a technický úředník. Byl pod trvalým dohledem Státní bezpečnosti.

Alexnder Dubček
Alexnder Dubček

Vrátil se do politiky až po roce 1989

Po listopadu 1989 nastala v Dubčekově politickém životě další etapa. Po dvaceti letech odmlky se vrátil do veřejného politického života. Jako reprezentant kontinuity úsilí o obrodu společnosti na principech demokracie a humanismu byl 28. prosince 1989 zvolen předsedou Federálního shromáždění.

Když se na podzim 1992 schylovalo k rozdělení republiky, patřil k nejvážnějším uchazečům o křeslo slovenského prezidenta. Skutečně kandidovat však již nikdy nemohl. Po zářijové autonehodě zůstal upoután na nemocničním lůžku a 7. listopadu zemřel.

Úmrtím Dubčeka přišla ČSFR o politika, který svým významem přesáhl hranice našeho státu a stal se politikem známým a uznávaným v celém světě. Zpráva o Dubčekově smrti se hluboce dotkla především Václava Havla. „Znal jsem ho jako milého, otevřeného a skromného člověka,“ řekl. Konstatoval také, že Dubček byl nepochybně významnou osobností moderních československých dějin.

Alexander Dubček a Josip Broz Tito na Goessově fotografii
Alexander Dubček a Josip Broz Tito na Goessově fotografii
Více fotek
  • Alexander Dubček a Josip Broz Tito na Goessově fotografii autor: Franz Goess, zdroj: Galerie Westlicht http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/443/44223.jpg
  • Alexander Dubček při podpisu smlouvy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36336.jpg
  • Fotografie Alexandra Dubčeka v Mladém světě z května 1968 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/347/34690.jpg
  • Alexandr Dubček a kardinál Tomášek při návštěvě papeže v roce 1990 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1134/113314.jpg