Potíže s úniky odposlechů by se měly řešit u pramene, ne plošným zákazem pro média

Praha - Součástí novely trestního řádu, kterou poslanci schválili 31. října, je i návrh předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendy (ODS), který zakazuje zveřejňování informací z policejních odposlechů. Při prosazení tohoto návrhu poslanci poukazovali na zveřejnění telefonních odposlechů zavražděného kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, z nichž vyplynulo, že někteří politici údajně spolupracovali se zločinem. Kritici Bendova návrhu se domnívají, že stát se tak zbavuje odpovědnosti za úniky z policejních spisů.

Podle kritiků tato novela v případě platnosti výrazně omezí média při referování o zločinech. Lidé, kteří se stanou obětí zločinů, mají být podle normy více chráněni před zveřejněním informací o svém soukromí. Novela však chrání vedle obětí trestných činů i jejich pachatele. Terčem kritiky se stal i zákaz zveřejňování odposlechů. Objevují se názory, že jde o útok na svobodu tisku či o cenzuru médií. Ministerstvo spravedlnosti s kritikou nesouhlasí.

Stát se snaží zbavit odpovědnosti za úniky 

Právníci se domnívají, že v této souvislosti hrozí zavedení „totální cenzury“, především pro investigativní žurnalisty. Novináři podle právníka Ondřeje Závodského budou mít totiž problém rozkrývat mafiánské praktiky, v rámci nichž bylo spácháno více zločinů, při nichž se může pachatel stát i obětí.

Kritiku si vysloužil i navrhovaný zákaz zveřejňování odposlechů bez souhlasu osoby, které se týkají, pokud nebyly použity jako důkazy před soudem. Novinář Miloš Čermák k tomu v Lidových novinách uvedl, že ačkoli úniky z policejních spisů „napáchaly víc škody než užitku“ a zveřejnění řady odposlechů nebylo ve veřejném zájmu, je zákaz jejich zveřejňování „špatný a hloupý“. Stát se podle něj snaží zbavit odpovědnosti za úniky z policejních spisů.

Benda: Odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv 

Stínový ministr vnitra ČSSD František Bublan, který byl jedním ze šesti poslanců, kteří novelu nepodpořili, deníku Mladá fronta Dnes (MfD) k zákazu zveřejňování odposlechů řekl, že jde o „malý pokus o cenzuru médií“. Naopak Marek Benda se za návrh postavil s tím, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nemohou sloužit ke skandalizaci lidí. Jde podle něj o ochranu soukromí. „Média nemají vlastní sebezáchovné reflexy a mechanismy, které by jim řekly, že některé věci se prostě publikovat nemají,“ komentoval návrh pro týdeník Respekt.

Marek Benda:

„Není možné to, co sledujeme v posledních týdnech a měsících - opakované přetisky odposlechů z kauz, které nebyly ukončeny.“

Zákaz zveřejňování by se měl vztahovat i na obrazové záznamy - ať už prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, na internetu nebo jiným způsobem. Za porušení zákazu zveřejnění osobních údajů má hrozit až pětimilionová pokuta nebo až pětileté vězení, podle míry a okolností provinění. Novela, kterou podpořilo 149 ze 155 přítomných poslanců, má začít platit do dvou měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Novelu kritizuje i asociace vydavatelů novin 

Aktuální novelu trestního řádu kritizovala i Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA). V této souvislosti vyzvala ENPA členské země Evropské unie, aby upustily od pokusů přijímat opatření, která jsou v rozporu se základními právy a svobodou vyjadřování a přístupu k informacím. „ENPA vyjadřuje své obavy kvůli pokusům na národní úrovni omezit svobodu tisku či novinářských aktivit, předkládané v souvislosti s úpravami zákonů, jako je například u nového trestního zákona zde v České republice,“ píše se v Pražské deklaraci, kterou ENPA přijala.

Vysocí politici jsou spojováni se zločinem 

V souvislosti s odposlechy se od loňského roku postupně objevují v médiích jména vysokých českých politiků, kteří podle informací ze spisu Krakatice měli styky s lidmi kolem zavražděného Františka Mrázka. V poslední době média ukazují na Vlastimila Tlustého, Ivana Langera či Jiřího Paroubka. Problémem úniku informací ze spisů se zabýval i Úřad na ochranu osobních údajů. Podle jeho šetření má k policejním spisům přístup příliš mnoho lidí.

Igor Němec (ÚOOÚ)

0„Náš úřad prováděl kontrolu na ministerstvu vnitra, která ukázala, že systémově není zabezpečeno to, aby neunikaly takové věci, jako jsou odposlechy. Jsou to údaje osobního charakteru, ke kterým má přístup mnoho lidí. K některým údajům může mít přístup až tři tisíce lidí.“