Zemřel mistr v hodu diskem Ludvík Daněk

Praha - Legendární diskař československé reprezentace Ludvík Daněk se dožil 61 let. Za tu dobu dokázal vyhrát olympijské hry, získat Cenu fair play Pierra de Coubertina a několikrát přepsat světový rekord. Olympijské zlato získal v roce 1972. O dvacet šest let později (v roce 1998) umírá, pouhé dva měsíce po ocenění celoživotní práce, která zahrnovala i pomoc starším olympionikům a propagaci olympionismu doma a ve světě.

Ludvík Daněk se narodil 4. ledna 1937 v Hořicích u Blanska. V mládí propadl nejprve zimním sportům, býval dokonce jihomoravským přeborníkem ve skocích na lyžích a jeho první medaile (bronzová) je z dorosteneckého mistrovství republiky v běhu na lyžích. K atletice jej přivedl mladší bratr, který zkoušel hod diskem. Ludvík, zvyklý svého bratra v každém sportu porážet, tentokrát nečekaně neuspěl. Tak dlouho tedy zkoušel otočku v diskařském sektoru, až bratra i jiné atlety přece jen porazil. Poté co dokázal překonat vážné zdravotní potíže s páteří, se poprvé výrazně prosadil v roce 1963, kdy vyhrál mistrovství republiky.

První velké akce se Daněk účastnil na mistrovství Evropy 1962 v Bělehradu. Skončil na devátém místě hodem těsně za padesát metrů. Začátkem srpna 1964 už hodil v Turnově svůj první světový rekord 64,55 m a o dva měsíce později cestoval na olympiádu do Tokia. Tam se mu podařilo zaznamenat výkon o čtyři metry horší, což nakonec stačilo na stříbrnou medaili.

V polovině října roku 1965 překonal Daněk další metu - jako první diskař na světě přehodil hranici 65 metrů (65,22) a připsal si druhý světový rekord. Na olympiádě v roce 1968 získal bronzovou medaili. Po tomto úspěchu zamířil Daněk ze Spartaku Brno do pražské Sparty, kde se setkal s výbornými tréninkovými podmínkami. Možná i ty mu pomohly k dosažení dalšího úspěchu - vítězství na mistrovství Evropy 1971 v Helsinkách. Daněk však stále čekal na zlatou medaili z olympijských her, která mu ve sbírce chyběla.

Dočkal se až v Mnichově 1972. Nejprve vychutnával atmosféru her jako vlajkonoš československé výpravy a o pár dní později zaznamenal v diskařském sektoru výkon 64,40 metru. Za ním sice házelo ještě šest největších favoritů soutěže, ale nikdo už jej nepřekonal a Daněk se v pětatřiceti letech stal konečně olympijským vítězem. Po ukončení aktivní kariéry pracoval jako šéftrenér pražského Olympu a posléze zakotvil na místě manažera na odboru tělesné výchovy a sportu Ministerstva vnitra České republiky. Od roku 1992 byl předsedou Českého klubu olympioniků.