Tzv. „sarajevský atentát“ odstartoval zatím největší politickou krizi v ČR

Praha – V pátek 28. listopadu 1997 předstoupili před novináře vlivní členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip. Přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. A protože Klaus byl zrovna v té době pracovně v Sarajevu, hovoří se o této události jako o tzv.„sarajevském atentátu“. Právě on odstartoval zatím nejtěžší politickou krizi v historii samostatné České republiky, která vyústila v demisi vlády, sestavení úřednického kabinetu a uzavřela se předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny. Po nich ODS uzavřela opoziční smlouvu se svým hlavním rivalem - sociální demokracií v čele s Milošem Zemanem.

V souvislosti s tzv. „sarajevským atentátem“ se objevují i názory, že šlo o snahu odstranit Václava Klause nejenom z čela ODS, ale vytěsnit ho z vysoké politiky. Václav Klaus sice tehdy odstoupil z premiérského postu, ale po předčasných volbách se do nejvyšší politiky vrátil, a to do křesla předsedy Poslanecké sněmovny a v roce 2003 byl dokonce zvolen českým prezidentem.

Jednu z příčin krize lze hledat ve volbách do sněmovny v roce 1996

Staronová vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA získala jen 99 mandátů a byla odkázána na toleranci ČSSD. Na rozdíl od předchozího období si navíc menší strany ODA a KDU-ČSL prosadily odstranění vládní majority ODS. Nestabilitu vlády začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy ČR, na které vláda reagovala přijetím balíku restriktivních opatření. Stále hlasitěji se také ozývala KDU-ČSL, jejíž předseda Josef Lux vytýkal zbytku koalice přílišný liberalismus a v září 1997 prohlásil, že nezmění-li se politika vlády, změní se vláda.

V říjnu pak rezignoval ministr zahraničí a místopředseda ODS Josef Zieleniec na obě své funkce. Jeho odchod signalizoval, že uvnitř strany se něco děje, neboť Zieleniec byl jeden ze zakladatelů ODS a podílel se na definování její ideové orientace. „Zjistilo se, že někdo zřejmě léta udržoval tajné konto, na kterém bylo téměř 200 milionů korun. Chtěl jsem, aby se tato věc vyšetřila, ale protože vedení, zejména Václav Klaus, se k ničemu neměli, odstoupil jsem,“ vysvětluje důvody rezignace Zieleniec.

Prezident Václav Klaus
Prezident Václav Klaus

Poslední dějství krize - obří skandál kolem financování ODS

Začal již v roce 1996, kdy z výroční zprávy za rok 1995 vyplynulo, že největšími sponzory ODS byli Radžív Sinha z Mauricia a Maďar Lájos Bács, kteří údajně darovali každý 3,75 milionu korun. Ukázalo se však, že jména jsou smyšlená a v listopadu 1997 se objevila informace, že skutečným dárcem je podnikatel Milan Šrejber, který se podílel na privatizaci Třineckých železáren. ODS to nakonec potvrdila a odpovědnost na sebe vzal výkonný místopředseda Libor Novák. Ten byl později stíhán za daňové úniky, ale soud ho zprostil obžaloby.

Spekulace o financování ODS však pokračovaly a právě v pátek 28. listopadu přinesla MfDnes informaci, podle níž měla ODS údajně přístup k tajnému kontu ve Švýcarsku. Týž den vyzvali Jan Ruml a Ivan Pilip Václava Klause k rezignaci z vedení ODS. Záhy lidovci rozhodli o odchodu z vlády a následující den podali ministři KDU-ČSL a také ODA demisi. Na sobotním jednání výkonné rady sice Klaus uhájil své stranické pozice, v neděli však prezidentu Václavu Havlovi předal demisi vlády. Prosincový kongres ODS však Klause potvrdil v nejvyšší stranické funkci.

ODS nechtěla mít s vládou Tošovského nic společného

ODS se distancovala od nové vlády premiéra Josefa Tošovského, v níž byli čtyři zástupci ODS. Přestože šlo o politiky, jimž sám Klaus v minulosti vyjadřoval důvěru a například Ivan Pilip byl všeobecně považován za korunního prince ODS, dostali všichni ultimátum - buď opustí vládu nebo stranu. Lidé kolem Rumla a Pilipa tedy ODS opustili a v lednu 1998 založili Unii svobody. Ta se sice v následujících letech stala parlamentní a posléze i vládní stranou, její vliv však klesal a po loňských volbách se ocitla na periférii politického spektra.

Sama ODS se semkla okolo svého předsedy a ve volbách do sněmovny v červnu 1998 skončila druhá za ČSSD. Podpis opoziční smlouvy jí příliš neprospěl, neboť po volbách v roce 2002 zůstala opět v opozici. V prosince 2002 pak Václava Klause ve vedení strany vystřídal Mirek Topolánek, který stranu přivedl k vítězství v roce 2006.

  • Josef Lux
    Josef Lux autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Jan Ruml
    Jan Ruml autor: ČT24, zdroj: ČT24