Helsinky/Moskva - V polistopadových učebnicích dějepisu se tematika zimní války zmiňuje jako příklad sovětské agrese a spojenectví s nacistickým Německem. Boje, jež Sovětský svaz rozpoutal 30. listopadu 1939 tím, že napadl Finsko, aniž by mu vyhlásil válku, totiž byly jednoznačným výsledkem dohod souvisejících se sovětsko-německým paktem o neútočení. V něm si Hitler a Stalin prostřednictvím svých ministrů zahraničí rozdělili na prahu 2. světové války vliv v Evropě.
Útokem na Finsko zahájil Sovětský svaz zimní válku
Pakt o neútočení je znám též podle jmen ministrů obou zemí, jež spolu smlouvu uzavřeli, tedy dohoda Molotov-Ribbentrop. Jejím tajným dodatkem byla parcelizace Evropy, respektive vytyčení hranice mezi německou a sovětskou sférou vlivu. Ta vedla středem Litvy a Polska, vše na východ mělo podléhat sovětským zájmům. Zvláštní zřetel byl v dohodě brán na pobaltské státy: Litvu, Lotyško, Estonsko a Finsko.
Poté, co Hitler 1. září 1939 napadl Polsko a rozpoutal tak druhou světovou válku, mohl Stalinův SSSR zahájit okupaci smluvených území. Rudá armáda obsadila značnou část východního Polska i celé Pobaltí a 30. listopadu bez vyhlášení války přepadla Finsko po celé délce sovětsko-finských hranic.
Stalinovým předpokladem bylo, že Finové nebudou i vzhledem k nedostačující armádě klást přílišný odpor, a sovětská armáda proto nebyla na zimní podmínky u polárního kruhu příliš připravena, navíc měla problémy se zásobováním. Finové však využívali výborné znalosti terénu a menších skupin partyzánů, které dokázaly znemožnit pohyb těžkých ruských tanků.
Obrat v sovětský prospěch přišel až s novým velitelem vojsk, maršálem Timošenkem, jehož úkolem bylo porazit Finsko za každou cenu. Využil kobercové bombardování finského zázemí a silnou ofenzivu, kterou nakonec finský odpor zlomil. Boje byly zastaveny 13. března, ve stejný den bylo vyhlášeno i příměří.
Územní zisky Sovětského svazu však nebyly výrazné, SSSR obsadil Karélii (tedy část jižního Finska při sovětských hranicích), ostrovy ve Finském zálivu, oblast Salla a nepatrné území na severu země. Válka ale i tak přesvědčila SSSR, že Finsko je snadnou a kdykoliv dosažitelnou kořistí. Zároveň opět upozornila na neschopnost západních států ubránit se vojenské agresi. O pár týdnů později padla do Hitlerových rukou Francie.
Přízvisko „zimní“ získala válka díky ročnímu období, v němž se boje odehrávaly. Finové válku nazývají Talvisota.