Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová obdržela 23. září v německém Pasově cenu za porozumění mezi národy Lidé v Evropě udělovanou tamním mediálním koncernem Verlagsgruppe Passau. Cena je určena osobnostem, které významným způsobem přispěly k rozvoji demokracie, dodržování lidských práv a porozumění mezi národy. O lidských právech mluvila i v rozhovoru, který poskytla redaktorovi zahraniční redakce ČT Zdeňku Velíškovi.
Madeleine Albrightová: „Válka v Iráku je horší než Vietnam.“
Paní Albrightová, přijela jste na diskuzi o lidských právech. V Americe je před volbami a v souvislosti s lidskými právy se o Americe v poslední době dost hovoří. Pro nás Čechy byla Amerika, jak víte ze své rodinné zkušenosti, vždy bezpečným přístavem, když jsme byli ve vlasti pronásledováni. Platí tohle i o dnešní Americe, platí tohle o Bushově Americe?
Pro mě to je vždy trochu těžké, kritizovat prezidenta Bushe, když nejsem v USA. Jak víte, tam ho kritizuji dost často. Já si myslím, že momentálně v této oblasti opravdu jsou problémy. Mnoho lidí totiž po událostech v Iráku pochybuje o tom, jaká je vlastně Amerika země. Já myslím, že v srdcích lidí zůstala lidská práva pořád stejná a bude tomu tak i v budoucnu, protože si na to lidé dávají opravdu pozor. Ale momentálně panuje diskuze o tom, jaká je naše morální pozice vůči různým problémům.
Však taky váš nástupce ve funkci státního tajemníka, Colin Powell, řekl zcela nedávno, že Amerika riskuje ztrátu morálního kreditu a morální autority, bude-li pokračovat tímto způsobem ve vyslýchání podezřelých a ve věznění lidí na Guantanámu a ve věznicích po celém světě.
Ano, on o tom hovořil a také někteří senátoři. Ale co je pro mě hrozně důležité, je možnost v Americe vést takovou debatu. Prezident hájí určitý postoj, chce, aby vyšetřování mohlo pokračovat. Ale lidé se o tom hádají a to je vlastně lidské právo, že se lidi nebojí o tom v Americe hádat.
Vždyť i Vy sama jste před dvěma měsíci řekla v Newsweeku, že Irák se může stát největším neštěstím americké zahraniční politiky. Můžete nám říct proč? Z jakých důvodů máte strach, že Irák bude hrobem americké zahraniční politiky?
Já jsem tohle napsala ve své nové knize. A vždycky, když člověk napíše knihu, tak chce, aby se všechno, o čem píše, vyplnilo. Já doufám, že tohle se tak nestane. Ale podle toho, jak já to teď vidím, Irák je opravdu hrozná věc. A to nejen proto, že nám prezident Bush neříká pravdu. Není to zem, kde nás vítali jako osvoboditele. Ale podle současných událostí to vypadá tak, jakoby tu válku vyhrál Írán, protože se stává stále mocnějším. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád byl v Americe a říkal příšerné věci, například o Izraeli a o Židech. Tak to je jeden problém. Druhým problémem je, že se Střední východ de facto rozpadá, rozpory panují například mezi Kurdy a Tureckem i mezi jinými národy. Já jsem uvedla, že je to horší než Vietnam. Ne z toho důvodu, že tam zemřelo více Američanů a Vietnamců, ale protože to má nepředpokládané následky - to je ten problém. A také kvůli tomu, že se stále zhoršují problémy mezi Izraelci a Palestinci.
Máte pocit, že demokratická strana má svá řešení, že má v listopadových volbách co nabídnout? Že má určitou strategii v těchto záležitostech?
Ano, má, ale když strana není u moci, tak nemá kompletní plán a také ho nepotřebuje. Já myslím, že demokraté ukazují, že Amerika nemusí být v takovéto situaci. Musíme se opravdu starat o celosvětové problémy, ale nejen prostřednictvím moci a armády. Já jsem právě přišla z báječné konference, kterou pořádal prezident Clinton. Ten ukazoval, co je pro Ameriku nejlepší, co mohou demokraté udělat. Že lidé mohou spolupracovat při řešení problémů AIDS, globálního oteplování i celosvětové chudoby. O tomhle mluví demokraté.
Mluvila jste o moci a o zbraních. Jak se vlastně díváte Vy a demokratická strana na Bushův záměr vybudovat radarovou a raketovou základny v České republice a Polsku?
No já nevím, jak se celá věc vyvíjí dál. Ale v době, když vládli demokraté, tak měl každý strach, co s těmi raketami je. My jsme ale nikdy nehovořili o tom, že by tady měly být nějaké základny. A já jsem proti tomu, jak se republikáni dívají na protiraketovou obranu.
Čili myslíte, že celá tato strategie je nepotřebná, nebo že nepovede ke správnému cíli?
Já si myslím, že máme ve světě větší problémy, například porozumět tomu, co se děje v islámském světě. Ačkoli člověk nemůže mluvit o islámském světě - ty země jsou rozdílné.
Máte pocit, že vedení plošných válek, konfliktů velkého rozměru, je stále ještě možné, když už v centru pozornosti nejsou malé teroristické skupiny, ale naopak masové organizace, jako jsou Hamás nebo Hizbaláh? Jak by to řešila demokratická strana?
Tohle není problém demokratické nebo republikánské strany. Náš problém je, jak nerozmnožovat řady teroristů. A pro mě ten opravdu velký problém je, že teroristé, kteří 11. září unesli letadla a zničili věže Světového obchodního centra, nepřišli z Iráku, oni přišli z Afghánistánu. A my jsme všichni opravdu podporovali to, co se pak dělo v Afghánistánu. Jenže prezident Bush a všichni jeho lidé se najednou rozhodli, že je to v Iráku. Výsledkem bylo, že se najednou víc a víc mladých lidí stalo teroristy.
Pro nás pro Čechy je většinou Amerika obrazem současné vlády. Takže dnešní Čech vidí dnešní Ameriku jako Bushovu Ameriku. Je to správný pohled na věc? Vždyť dnes už demokratická strana, právě tak jako značná část americké veřejnosti, o Bushovi pochybuje. Mohla byste českému divákovi tuto situaci objasnit a říct, jaké hodnoty jsou v dnešní Americe?
No my jsme trochu rozdělení, podobně jako ostatní země. Němci se nemohou rozhodnout, Češi také měli úplně divné volby, ty naše všechny země jsou rozděleny napůl. Ale já musím říct, že Američané, které já znám, tedy demokraté, by chtěli, aby Spojené státy měly na ostatní země dobrý vliv, ne aby se lidé Ameriky báli. Já myslím, že demokratická strana usiluje o to, aby lidé respektovali Ameriku, aby ji viděli jako největší demokracii na světě, která jiné země podporuje, a ne jim diktuje, co mají dělat. V současnosti o tomto panuje v USA spor, někteří lidé se bojí imigrantů, jiní by byli radši, kdybychom je vítali. S tím souvisí i problémy na pracovním trhu. A jsou tam i různé další spory. Ale Amerika, dle mého názoru, není Amerika Bushova.
Děkuji Vám za všechny Vaše odpovědi.
Také děkuji.
(Připravil Zdeněk Velíšek)