Dříve Vánoce byly spíše o pocitu sounáležitosti v rodině a o vánočních zvycích

Praha - Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám. Štědrovečerní večeře se skládala z mnoha chodů - několik druhů polévek, hrách, čočka, kuba a ryba pro radost. Stromeček byl ozdoben cukrovím a sušeným ovocem. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše.

Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána se připravovala štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku.

Mezitím co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal.

Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní.

Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole objevila vánočka a cukroví. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy.

O Štědrém večeru se po večeři věštilo, pouštěly se lodičky ze skořápek vlašských ořechů, lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele.

Vánoční zvyky

Vánočka
Dříve vánočku mohli péct pouze pekaři. Až od 18. století si je začali lidé péct doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.

Lití olova
Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká.

0Krájení jablka
Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře.

Pouštění lodiček
Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky. Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život.

Rybí šupina
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz

Vánoční koledy
Koledování je staročeský zvyk, kdy koledníci hromadně obcházeli domy a v každém domě opakovali písně a sbírali dárky. Hlavní dobou koledování je období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy mezi 24. prosincem a 6. lednem. Nejčastěji se chodilo koledovat na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok.

Vánoční stromek
0Stromeček k nám pronikl z Německa. V minulém století a do poloviny našeho byla vánočním stromem hlavně jedle, v dnešní době je pro svou vzácnost nahrazena odolnějším smrkem a borovicí. Zvyklost stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v evropských zemích ujala po první světové válce.

Jmelí
Jmelí připadalo našim předkům tajemné a mělo mít i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Věřilo se, že přináší štěstí stejně jako podkova nebo čtyřlístek. O jmelí také existuje mnoho legend. Podle jedné bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, do si jej koupí sám.

Vánoční stromek
Vánoční stromek
Více fotek
  • Vánoční stromek zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/592/59182.jpg
  • Pouštění lodiček zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/592/59180.jpg
  • Jmelí zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/592/59178.jpg