Boží hod vánoční je svátkem Narození Páně, připomínkou příchodu Spasitele

Praha - Dnešní den je pro všechny křesťany připomínkou příchodu Spasitele - Božího syna na tento svět. Hod Boží vánoční - narození Ježíše Krista je hlavním vánočním svátkem. Křesťané oslavují narození Ježíše Krista, kterého Bůh ústy proroků slíbil Izraeli jako Vykupitele 800 let před jeho narozením. Podle Bible se vydala těhotná dívka Marie se svým snoubencem, tesařem Josefem, z Nazaretu v severním Izraeli do Betléma, ležícího nedaleko Jeruzaléma, aby se tam zúčastnili povinného sčítání lidu. A tam se jí boží syn narodil. Údaj o Ježíšově narození přímo v Betlémě však historici vesměs odmítají jako legendu.

V chrámech a kostelech všech křesťanských církví bez rozdílu se konají bohoslužby oslavující narození Ježíše Krista a čtou se pasáže z evangelií, která o tom vypovídají.

Citát z bible:

„Když tam byli, naplnily se jí dny, kdy měla porodit. I porodila syna a položila jej do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo…“

I muslimové Ježíše zahrnuli do svého náboženství, ne však jako syna božího, ale jako proroka. Židé na „svého“ Mesiáše čekají naopak dodnes. Stejně jako oni a muslimové však Vánoce neslaví ani svědkové Jehovovi, křesťany považovaní za sektu.

Vánoční svátky v lidové kultuře mají ovšem předkřesťanský původ ve slavení zimního slunovratu. Do církevního kalendáře byly Vánoce jako svátky narození Spasitele zařazeny v Římě roku 336.

Hornický betlém
Hornický betlém