Jó, to jsem ještě žil: podivuhodná smrt Jiřího Šlitra

Praha - „Říkali jsme mu doktor Klavír. Neboť byl obdařen doktorátem, byl lékařem práv, ale jeho soudní stolicí byl klavír, jeho zákoníkem harmonie,“ napsal Miroslav Horníček o Jiřím Šlitrovi, jehož životní cesta se tragicky uzavřela 26. prosince 1969 a zůtane už asi navždy zahalena tajemstvím. V ateliéru ho našli jeho blízcí s dívkou, jež nebyla tou, se kterou žil. Oba už byli mrtví a příčinou smrti byla otrava plynem, který mohl unikat ze starých kamen. Když Jiří Šlitr odcházel naposledy z domova, zněla jeho bytem píseň z představení Jonáš a Dr. Matrace Jó, to jsem ještě žil.

Jiří Šlitr se narodil 15. února 1924. Ačkoli byl vystudovaný právník, svůj titul využil pouze jako komický prvek v několika semaforských představeních a v roli advokáta ve filmu Zločin v šantánu (1968). Ve všech oborech, ve kterých vynikl, byl samouk. Byl výtečný skladatel, klavírista, herec, malíř a zpěvák. V roce 1959 založil spolu se svým divadelním partnerem Jiřím Suchým a muzikantem Ferdinandem Havlíkem divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem), které bylo pražským kulturním svatostánkem šedesátých let. Přestože je dvojice S+Š se Semaforem neodmyslitelně spojena, Šlitr se oficiálně členem divadla nikdy nestal.

Většinu ze svých 330 písní napsal Šlitr právě se Suchým pro některé ze semaforských představení. Mnohé z nich se staly přes noc hitem a ovlivnily celou tehdejší populární hudební scénu. Hned v první semaforské hře Člověk z půdy (1959) zaujal písněmi Včera neděle byla, Dítě školou povinné a Léta dozrávání. Následovala hudební féerie Zuzana je sama doma (1960), po jejímž uvedení začalo být zřejmé, že základním kamenem tohoto divadla je rytmus. Hudbu Šlitr složil k 21 semaforským inscenacím.

Herec Šlitr se zrodil v představení Jonáš a tingl-tangl (1962). Suchý tehdy přesunul premiéru inscenace do Zlína v obavě před Šlitrovou hereckou kreací. Avšak poté, co publikum bouřilo po replikách odříkávaných od klavíru s nenapodobitelnou dikcí zcela prkenným Šlitrem, Suchý podle svých slov pochopil, že bude muset hodně přidat, aby svému partnerovi stačil.

Herecky a autorsky se podílel na několika celovečerních filmech, mj. na snímcích Bylo nás deset, Kdyby tisíc klarinetů a Zločin v šantánu. K desítce celovečerních snímků rovněž zkomponoval hudbu.

Rodák ze Zálesní Lhoty poblíž Vrchlabí prý hudební i výtvarný talent projevoval už od tří let. První zdědil po matce, druhý po otci. Aby unikl totálnímu nasazení, nastoupil po maturitě v roce 1943 na místo úředníka v továrně. Více než práci se však věnoval Rychnovskému dixielandu. Po válce vystudoval práva a následovala dvě léta v zeleném, která přinesla setkání s textařem Pavlem Koptou, z jejichž společné dílny pochází možná nejpovedenější české blues Černá Jessie.

Suchý a Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tang
Suchý a Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tang