V Íránu svržen autokratický režim Rezy Pahlavího

Teherán - Po rok trvajících masových protestech nasedl Mohammad Rezá Pahlaví 16. ledna 1979 do kokpitu svého Boeingu 707, který sám pilotoval, a odletěl s početnou rodinou do dočasného exilu, ze kterého se už nikdy nevrátil. Odpor si šáh, jenž na íránský trůn dosedl v roce 1941, vysloužil především krutým potíráním světské a náboženské opozice, jejímž mluvčím se v šedesátých letech 20. století stal náboženský učitel a duchovní vůdce Rúholláh Chomejní. Trnem v oku šíitskému obyvatelstvu byl ale i šáhův dlouhodobý příklon k západnímu stylu života, „amerikanizace“ Íránu, záliba v plánování a velikášských projektech, vysoká míra inflace a rozbujelá korupce. Vnitropolitickou krizi ještě prohloubila kolektivizace zemědělství v roce 1975 a necitlivé přesídlování venkovských obyvatel. Výsledkem byla chudoba a nespokojenost téměř celého národa.

Zdroj: www.worldisround.com Autor: www.worldisround.com

Navíc stále více Íránců bylo přesvědčeno, že šáhův program modernizace je namířen proti islámu a íránským kulturním hodnotám. Celospolečenské napětí se vystupňovalo 8. ledna 1978, kdy noviny Etteláát napsaly o imámu Chomejním jako zahraničním agentovi. Článek vyvolal skandál v náboženských kruzích a reakce veřejnosti se dostavila okamžitě. Studenti náboženství v Komu, bývalém Chomejního působišti, které zůstávalo věrné jeho odkazu, vyšli do ulic a střetli se s policií. Výsledkem bylo několik mrtvých. Střelba do demonstrantů však vyvolala celonárodní vlnu odporu.

V létě už byly organizovány velké demonstrace po celé zemi. Protestující požadovali sesazení autokratického vládce a sílily hlasy po návratu ajatolláha Chomejního z iráckého exilu a islamizaci společnosti. Zahynuly při nich desetitisíce lidí. Šáhovy pokusy o konsolidaci poměrů a usmíření na sklonku podzimu přišly pozdě. Chomejní z nového působiště ve Francii vyzýval k pokračování demonstrací a v srpnu dokonce vydal fatvu vyzývající ke svržení šáha.

Íránský náboženský vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní
Íránský náboženský vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní

Pádu monarchie nedokázala zabránit ani neomezená podpora Spojených států. Poslední z dynastií 2500 staré říše, kterou založil v polovině šestého století před Kristem Kýros II. Veliký z dynastie Achajmenovců takto padla. S konečnou platností se šáhův režim v Íránu zhroutil 11. února krátce po triumfálním návratu ajatolláha Chomejního z patnáctiletého vyhnanství.

Vítězství islámské revoluce a vyhlášení islámské republiky 1. dubna pak jen zmenšilo panovníkovy naděje na návrat a znovuuvedení do úřadu. V nepřítomnosti byl navíc odsouzen zvláštním islámským revolučním soudem k trestu smrti za zločiny proti lidu, korupce a rozkrádán národního majetku. Během pobytu v exilu v Egyptě, Maroku, na Bahamách a v Mexiku, byl šáh nucen bojovat s daleko zákeřnějším soupeřem - rakovinou. Lékařskou péči hledal i v USA. Monarchii přežil o pouhý rok a půl, zemřel v šedesáti letech v káhirské vojenské nemocnici Maadí 27. července 1980.

Druhý vládce dynastie Pahlaví, jíž založil jeho otec plukovník perské kozácké divize Rezá chán v prosinci 1925, zplodil šest dětí a byl třikrát ženatý. Z posledního svazku šáha s Farah Díbou se v roce 1960 narodil následník trůnu Alí Rezá. Dnes žije se svou rodinou v americkém státě Maryland, věnuje se problematice lidských práv a na svých webových stránkách prosazuje zavádění demokratických principů v íránské politice, volá po sekulárním státním aparátu a po svobodných parlamentních volbách. Pro íránské monarchisty je symbolem starých časů a nadějí pro budoucnost.