Praha - Tunely pražského metra se začaly razit rovných pět let před otevřením první linky pro cestující. První ražený tubus měl začátek pod Štětkovou ulicí na Pankráci. Práce začaly 20. ledna 1969. Ve Štětkově ulici byla od konce předchozího roku připravena stavební jáma, kde stál razicí štít. Na stavbu trati I.C mezi Sokolovskou (dnes Florenc) a Kačerovem použili dělníci, mezi nimiž byla podle pamětníků řada bývalých vězňů uvolněných z Jáchymova, dva nemechanizované štíty dodané ze Sovětského svazu. V době, kdy začal vznikat tunel na Pankráci, se již tři roky shora hloubil tunel mezi stanicemi Muzeum a Hlavní nádraží.
První tunel pražského metra začínal pod Štětkovou ulicí na Pankráci
Razicí štít – velká ocelová roura – chránila stavbaře a umožňovala jim snadnou montáž litinového obložení tunelu. Samotnou ražbu ale museli lidé provádět ručně sbíječkami. Po osmi měsících stavby byl hotov 454metrový tunel, potom byl razicí štít přemístěn zpět do míst dnešního vjezdu do garáží Kongresového centra. Potom začal vznikat druhý tunel.
Na prvním úseku pražského metra použili dělníci více způsobů stavby tunelů. Vedle štítu (druhým zařízením se razil tunel Hlavním nádražím a Sokolovskou/Florencí) to byla tzv. prstencová metoda. Při ní stavbaři nejprve odtěžili krátký úsek v celém profilu budoucího tunelu a předtím, než se začaly stěny hroutit, jej zabezpečily ostěním. Několik úseků trati se stavěla také z povrchu.
Celá trasa I.C byla dokončena v srpnu 1972, o rok a půl později již byly položeny koleje a vyrazil na ně první zkušební vůz. První jízda proběhla 22. prosince 1973 mezi Kačerovem a stanicí Pražského povstání. Po skončení vánočních svátků projel měřící vůz celou trasu a 29. prosince 1973 byla vypravena první souprava metra, kterou tvořily dva vozy typu Ečs. Od ledna 1974 již pod pražskými ulicemi probíhal zkušební provoz a v květnu téhož roku se pražské metro otevřelo cestujícím.
V době, kdy se podzemní drahou svezli první cestující, vznikala trať I.A mezi Dejvicemi a Vinohrady. K její tvorbě již měli dělníci k dispozici mechanizovaný razicí štít. Ten již dokázal tunel vytvářet sám, lidé se sbíječkami již nebyli potřeba. Až do počátku 90. let 20. století to byla poslední významná technologická změna. Až při stavbě trati IV.B ve Vysočanech nahradila razicí štít tzv. rakouská metoda, která umožňuje při ražbě pružně reagovat na změny ve složení horniny. Specifickým způsobem vznikal na počátku 21. století také tunel pod Vltavou mezi Holešovicemi a Trójou. Tubus byl vytvořen zvlášť a posléze ponořen do připravené rýhy na říčním dně.
Dnes má pražské metro tři trasy. Dopravní podnik počítá se vznikem zcela nové trasy D a prodloužením stávající trasy A na ruzyňské letiště. „Pražské metro založilo jednu úžasnou a krásnou tradici, město získává v podzemí nejenom dopravní spojnici nějakého bodu A, B, C, ale že se tam promítá kus města, interiéry v podzemí jsou městským prostorem, veřejným prostorem, který má svou tvář,“ uvedl architekt Patrik Kotas, který navrhoval některé nové stanice. Kontakt metra s povrchem je určitou cestou do budoucnosti, doplnil Kotas. Na plánované trase D bude s největší pravděpodobností jezdit zcela automatické metro. Od 8. května 2008 jezdí metro do Letňan. Vlakové soupravy zastavují ve třech nových stanicích - Střížkov, Prosek, Letňany.
Oproti podobně velkým evropským městům je síť pražského metra nerozvinutá, například Mnichov má šest linek a navíc lépe rozvinutou městskou železnici, pět linek má potom vídeňské metro a například Frankfurt, který je oproti uvedeným městům podstatně menší, má podzemních linek hned sedm. Naopak větší Varšava má zatím jenom jedinou trasu metra.
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/630/62959.jpg
- Stanice metra Muzeum zdroj: metro.zarohem.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/358/35704.jpg
- Stanice metra Náměstí Míru zdroj: metro.zarohem.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/358/35705.jpg
- Stanice metra Střížkov autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21171.jpg