„Je to nevkusné a urážlivé,“ říká o Entropě bulharský diplomat Marin Jovčevský

Rusko a Ukrajina podepsaly v Moskvě dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Měl by tím skončit spor, kvůli kterému od 7. ledna přes Ukrajinu neproudí k evropským odběratelům žádný plyn. To v některých státech vyvolalo hlubokou energetickou krizi. Nejhorší situace je v Bulharsku a na Slovensku. Bulharsko navíc v této těžké době namíchli Češi tím, jak jej nechali vyobrazit v sídle Rady Evropské unie na kontroverzní plastice výtvarníka Davida Černého. Pozvání Františka Lutonského do Interview ČT 24 z 19. ledna přijal Marin Jovčevský, rada velvyslanectví Bulharské republiky v České republice.

Paradoxně ještě před dvěma lety bylo Bulharsko největším balkánským vývozcem elektřiny. Teď je na ruském plynu Bulharsko závislé z 95 procent.  Za jak dlouho máte přímo z Ruska slíbeno, že plyn poteče? Nebo jenom doufáte?
Můžu jen doufat a držet palce. Situace, i když se zlepšuje, je dost špatná, protože bulharské hospodářství má každodenně ztráty sedm milionů eur. Veškeré topení velkých měst muselo přejít z plynu na těžký tepelný olej, mazut. Tím pádem se zhoršuje počasí. Některé velké podniky, které používají plyn jako surovinu, musely utlumit výrobu.
Teď naštěstí teplota stoupla, v Sofii je už přes den deset stupňů. Takže na topení tolik nezáleží.  A už dnes odpoledne byla dohodnuta pomoc od Řecka, které nám plyn dodá. Disponují totiž zařízením na zkapalněný plyn, a to je pro nás velmi hodnotná pomoc.

A je to pomoc dostatečná nebo spíš jen symbolická?
Nedisponuji přesnými údaji o kvantitě plynu, který dostaneme. Určitě je to jen pomoc, ale v období, kdy z Ruska nedostáváme nic, je to něco navíc a je to pomoc.

Jak dlouho by Bulharsko ještě vydrželo, kdyby krize dál trvala? Odpoledne ve svém prohlášení chtěl ukrajinský prezident Viktor Juščenko jiné poplatky za tranzit plynu, než byly původně dohodnuty.
Situace je složitá. Nemáme velké zásoby plynu narozdíl od České republiky. Takže kdyby tato krize pokračovala přes měsíc, byla by to pro naše hospodářství pohroma.

Jak v tuhle chvíli vláda pomáhá lidem?
Vláda dojednala s Řeckem dodávku plynu. Začali jsme jednat s Tureckem. Tam mají plynovody, z kterých by se dala udělat odbočka a pomoct Bulharsku. Jinak se strategicky snažíme, abychom podporovali všechny infrastrukturní projekty, které jdou přes Balkán - především Nabuko a South Stream.

Včera v Sofii demonstrovalo asi deset tisíc lidí, kteří chtěli otevřít dva bloky jaderné elektrárny Kozloduj. Ty však muselo Bulharsko zavřít před tím, než se stalo členem Evropské unie. Jak velká je šance, že by vláda nechala tyto dva bloky otevřít?
Byla to myšlenka našeho prezidenta Parvanova. Podle přístupové smlouvy jsme se zavázali a uzavřeli jsme čtyři bloky. Dnes je však vážná situace a přístupová smlouva předpokládá takovouto možnost řešení v takto vážné situaci. Tato otázka se projednávala v bulharském parlamentu, zatím žádné rozhodnutí nedal ani parlament, ani vláda. Doufejme, že se vyřeší situace s plynem.

Už před rokem bulharský premiér Sergej Stanišev agentuře Reuters řekl: „Vedeme aktivní diplomatická jednání s cílem dosáhnout nezbytné podpory pro prodloužení životnosti jaderných bloků Kozloduje. Uzavření těchto dvou bloků bylo nespravedlivé vůči Bulharsku i celému balkánskému regionu. Každý ví, že důvodem uzavření nebylo, že by tyto bloky byly nebezpečné, ale že to byla politická cena za vstup Bulharska do Evropské unie.“ Způsobilo uzavření dvou bloků zemi velké ztráty a dostalo ji prakticky do situace, ve které se nachází teď?
Ano, samozřejmě. Budeme v jednání o této otázce pokračovat jak v bulharské vládě a parlamentu, tak i v Bruselu. Doufám ale, že otázka plynu se vyřeší před tím.

Jednání s Evropskou unií v tuto chvíli nejsou na nějakém bodu, kdy bychom je mohli vůbec pojmenovat?
Nemyslím si, že oficiální jednání v této otázce teď momentálně probíhají.

Za obnovení těch dvou bloků se přimlouvají takové státy jako Makedonie, Chorvatsko a Srbsko. Berete to jako pomoc nebo spíš jako přímluvu od čerta?
Bereme to jako solidaritu s našimi problémy.

Je elektřina v tuto chvíli na Balkáně kvůli uzavření dvou bloků jaderné elektrárny Kozloduj dražší než třeba v Německu?
Elektřina postupně zvyšuje svoje ceny i v Bulharsku i tady v České republice. Ale myslím si, že u nás je levnější než, dejme tomu, v Německu.

Obnovujete také výstavbu jaderné elektrárny v Belene, která by měla být hotova někdy v roce 2013, 2014. Elektrárna se přitom staví už někdy od osmdesátých let. Pomůže vyřešit energetickou situaci, pokud Bulharsko neotevře dva bloky v Kozloduji?
Aktuálně to samozřejmě nepomůže. Ovšem energetické problémy na Balkáně se snažíme řešit dlouhodobě. A proto jsme právě v minulém roce začali výstavbu druhého energetického podniku.

Měla by vám v případě podobných krizí nějakým způsobem pomáhat Evropská unie?
Ano. Všestranně podporujeme všechny kroky, které podniklo české předsednictví na vyřešení plynového konfliktu a obnovení dodávek. A samozřejmě jako členský stát Evropské unie počítáme s podporou Unie.

Je něco, co byste českému předsednictví vytkl? Už jednou jsme byli svědky podobné situace, kdy byla dohoda podepsána a pak se všechno rázem změnilo.
Nemyslím si, že to byla vina českého předsednictví, že se dohoda nenaplnila. Naše strana uvítala kroky, které udělalo české předsednictví, jednání předsedy vlády Topolánka v Kyjevě a v Moskvě a podepsanou dohodu. Bohužel se nenaplnila. Doufám, že ta dnešní se naplní.

Maďarský ministr energetiky Csaba Molnár, řekl: „Jak je vidět, projekt Nabuko se léta jen připravuje, ale jinak se nic neděje. To musíme změnit. Evropská unie se musí finančně zapojit, alespoň na úrovni zálohového financování. Rádi bychom změnili financování, v němž se angažují hlavně firmy, na financování, ve kterém se bude angažovat Evropská unie.“ Viděl byste to v podobném slova smyslu?
I když nejsem odborník v této problematice, myslím si, že nynější krize určitě urychlí proces rozhodování Evropské unie o energetické bezpečnosti a propojení evropských plynovodů.

Co udělala současná krize se vztahy Bulharska a Ruska? Je pro vás Rusko stále spolehlivým partnerem?
Nevyjadřoval bych se k bulharsko-ruským vztahům jenom z důvodů této krize. Existuje určitý bilaterální problém, který se musí vyřešit mezi Ukrajinou a Ruskem. Z toho ale nevyplývají nějaké velké problémy v našich bilaterálních vztazích s Ruskem.

V Bulharsku se demonstruje nejen za znovuotevření Kozloduje, ale také za odstoupení vlády. Lidem se nelíbí současná plynová a hospodářská krize, ale i korupce a nízká životní úroveň. V čem s demonstranty souhlasíte? Byly by tyto projevy, i kdyby nebyla současná plynová krize?
Tyto demonstrace jsou normálním projevem občanské společnosti a těžko říci, jestli by bez krize byly, nebo nebyly. Problém s plynem přidal minulý týden demonstracím na intenzitě. Na projevu občanské společnosti nevidím nic špatného, když se demonstruje proti korupci, kriminalitě atd. Horší je to, když se k tomu připojí nějaké radikální síly a ničí se majetek.

Všiml jsem si, že se nepřipojily odbory. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Na tento týden jsou naplánovány další protestní akce a tam budou přítomné i některé odbory. Včera byla velká, desetitisícová demonstrace za otevření dvou bloků jaderné elektrárny. Tam žádné excesy nebyly, jenom byl tlumočen požadavek vládě, aby o otevření jaderné elektrárny jednala.

Je faktem, že současné bulharské vládě se za tři roky povedlo srazit nezaměstnanost asi na polovinu, zdvojnásobila penze a přilákala do země roční investice ve výši asi šesti miliard eur. Na stranu druhou Evropská unie zmrazila pomoc Bulharsku kvůli korupci. Za nejzkorumpovanější zemi označila Bulharsko i organizace Transparency International. Korupce je tedy v Bulharsku evidentně velké téma. Co vláda dělá proti korupci?
Je to skutečně velké téma. Bulharsko a Rumunsko má takový mechanismus spolupráce a verifikace, kterým Evropská unie kontroluje pokrok našich reforem. Na podzim byla poslední monitoringová zpráva Evropské komise velmi kritická. Naše vláda se k tomu vyjádřila tak, že zpráva odráží skutečné problémy. Byla proto schválena opatření bulharské vlády na překonání těchto problémů. Bulharská vláda se snaží, aby tyto problémy překonala.

Bulharsko je v současnosti kromě plynu v českých médiích spojováno také s kontroverzní plastikou českého výtvarníka Davida Černého, kterou umístil do sídla Rady Evropské unie v Bruselu. Na ní je Bulharsko vyobrazeno jako turecký záchod. Plastika má upozorňovat na stereotypy v myšlení Evropanů. Prozatím tam vyobrazení Bulharska zůstává. Co tomu říkáte?
Také jsem si to ověřoval a byl jsem informován, že plastika tam zatím je. V Bruselu, nikoliv v Praze, jsme ostře protestovali proti plastice s tím, že považujeme toto umělecké dílo za nevkusné a urážlivé. Samozřejmě bulharská strana není pro cenzuru uměleckých děl. Takže osobně bych si dovedl představit Entropu v nějaké galerii nebo podobně. Ale když je to před budovou, kde zasedá Evropská rada, nabývá to na politickém významu a vůbec se nedivím tomu velkému rozhořčení, které to v Bulharsku způsobilo.

A v Praze jste neprotestovali proč?
Protože to dílo je v Bruselu, nikoliv v Praze. Tam to mají před sebou a tam uskutečnili demarše.

Jste spokojen s omluvou českého vicepremiéra Alexandra Vondry? Ten se na tiskové konferenci, na které bylo dílo představeno, tak povšechně omluvil.
Pokládáme omluvu pana místopředsedy i autora, pana Černého, za dostačující. Očekáváme ale, že splní svůj slib a zahalí naší část Entropy.

Jinak budou poškozeny česko-bulharské vztahy…
No, to už jsem neřekl.

K tomuto dílu se vyjadřovali i někteří čeští politici. Třeba místopředsedkyně Strany zelených Kateřina Jacques řekla: „Neunese-li Evropa umělecké dílo, není připravena na zlé časy. Věřím však že tento výplod sežvýkáme stejně snadno jako vážné výzvy, které musí Evropa v tomto století řešit.“ Závěrem se zeptám, jestli nebylo lepší nebo taktičtější to z bulharské strany přejít prostě mlčením?
K tomu bych dodal, že si velice vážíme postoje českého prezidenta Václava Klause, který napsal dopis našemu prezidentovi a ztotožnil se s našimi názory ohledně této plastiky. Také chci poděkovat všem českým občanům. Dostávám totiž denně spoustu mailů, kde mi sdělují své rozhořčení nad tímto dílem. Jak jsem řekl, umělecké dílo patří do galerie. Pokud by tam bylo, určitě bych neprotestoval.

(redakčně kráceno)