Jiří Ruml se zasloužil o obnovu Lidových novin

Praha - Jiří Ruml, novinář, dramatik či rozhlasový pracovník, vešel ve známost především jako šéfredaktor samizdatových Lidových novin (LN). Po listopadu 1989 se právě on zasadil o obnovu tohoto deníku. Publicistice se Ruml, který zemřel 20. února 2004, věnoval až do pozdního věku. Ruml působil do roku 1968 v komunistické straně. Odtud byl vyloučen a poté až do listopadové revoluce stál v čele českého disentu.

Na obnově LN začal Ruml pracovat v roce 1987, vzápětí se stal šéfredaktorem samizdatových lidovek (1988 až 1989). V říjnu 1989 byl ale zatčen a obviněn z pobuřování. Po převratu na podzim téhož roku stanul v čele obnovených LN a v této funkci setrval až do června 1990. Tehdy byl totiž zvolen za Občanské fórum poslancem Federálního shromáždění, kde mimo jiné pracoval i jako předseda parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu 1989.

Ruml po absolvování reálného gymnázia v Plzni vstoupil v roce 1945 do KSČ. Po únoru 1948 přesídlil do Prahy a pracoval jako redaktor a zpravodaj Československého rozhlasu, Večerní Prahy (v roce 1955 ji spoluzakládal) a Československé televize. Postupně opouštěl pozice radikálního stalinismu. Podílel se i na založení týdeníku Reportér, kde působil až do zákazu v roce 1969.

V období takzvaného Pražského jara se angažoval jako člen předsednictva Československého svazu novinářů. Na otázku, proč ze strany po „prohlédnutí“ nevystoupil, Ruml před časem pro tisk odpověděl: „Měl jsem jako ostatní mindrák, že jsme tomu pomáhali, a myslel jsem, že ve straně musím zůstat, abych ji polidštil.“ Z KSČ nakonec Rumla vyloučili po roce 1968. Tehdy se z něj stal jeden z aktivních disidentů a odpůrců režimu. Živil se jako úředník, ale také například jako jeřábník.

Od poloviny 70. let Ruml publikoval v samizdatu. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a v roce 1984 se stal jejím mluvčím. Od roku 1978 byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1981 až 1982 byl vězněn za „podvracení republiky“.

Jiří Ruml

se narodil 8. července 1925 v Praze. Stál mimo jiné u zrodu prestižní novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky, která byla zřízena v roce 1995 při Nadaci Lidových novin. Je autorem řady publicistických knih - například Díra v hlavě, Kronika deseti dnů srpna 1968 (1985; 1990), Znamínko na duši (1983; 1990), Daň z blbosti (1983; 1990) či Kalendárium 1968 (1990).

Lidové noviny
Lidové noviny