Panenka Barbie má jméno po dcerce své autorky

New York - Firma Mattel představila 9. března 1959 na veletrhu hraček v New Yorku nezvykle štíhlou, necelých 30 centimetrů vysokou, dlouhonohou panenku Barbie s výraznými tvary ženského těla. Barbie dokonale šokovala veřejnost. Do té doby se vyráběly panenky se vzhledem batolat, případně andělských holčiček. Vzápětí se rozpoutala diskuse o tom, zda je vnadná dáma se smyslně sešpulenými rty pro děti vůbec vhodná. Dětem tyto pochybnosti vůbec nevadily a panenka získala velkou oblibu a zanedlouho i přítele Kena.

Autorka „barbíny“ Ruth Handlerová, která zemřela v roce 2007 v požehnaném věku 85 let, se při svém pobytu v Německu inspirovala figurkou Bild Lilli Doll a novému výtvoru dala jméno po své dcerce Barbaře. První Barbie se tehdy pyšnila černými vlasy staženými do ohonu, byla oblečena do černobílých pruhovaných plavek a zdobily ji zlaté náušnice, sluneční brýle a dokonce i lodičky. Pikantní je, že v nohou měla dvě hluboké díry, kam se trnové botky musely nasunout.

Od svého zrození na sebe vzala tisíce podob a modelů, byla manekýnkou, pak postupně kosmonautkou, atletkou, podnikatelkou nebo třeba prezidentskou kandidátkou. A stala se i černoškou, hispánkou, indiánkou nebo Číňankou. Nedávno firma Mattel představila panenku Barbie vytvořenou podle německé kancléřky Angely Merkelové. Panenku oblékali největší módní návrháři od Christiana Diora až po Giorgia Armaniho či Gianniho Versaceho.

Barbie, která má i svůj životopis a civilní jméno Barbara Millicentová Robertsová, prošla za 50 let mnoha změnami a řídila se módními trendy jak v oblékání, tak i v úpravě vlasů a líčení. Je ale i terčem kritiky a posměchu. Byla například kritizována, že svou štíhlou postavou podporuje mentální anorexii, fešák Ken je kritiky často označovaný za typického homosexuála a označení „barbína“ obecně patří k nepříliš lichotivému označení určitého typu žen. „Židovské panenky Barbie s jejich odvážnými oblečky, nemravnými pózami a všemi těmi doplňky a náčiním jsou symbolem dekadence zkaženého Západu,“ tak vysvětlila v roce 2003 zákaz prodeje panenek Barbie Saúdská Arábie.

V současnosti je z Barbie i výrazný komerční fenomén. Zatímco cena první panenky byla asi tři dolary, v současnosti se prodává v průměru za 40 dolarů, tedy asi 900 korun. Nyní je k mání ve 150 zemích světa a ročně přinese firmě Mattel na tržbách asi 1,5 miliardy dolarů. Podle údajů firmy se každou vteřinu na světě prodají tři barbíny.

Na československý trh nejslavnější panenka světa oficiálně vstoupila v listopadu 1990. Československo se stalo po Maďarsku druhou zemí bývalé východní Evropy, kam tyto panenky pronikly.