ČSSD je před sjezdem i přes regionální spory stabilizovaná

Praha - V minulosti bylo období před sjezdy ČSSD často charakteristické nervózní atmosférou a vnitrostranickými přestřelkami v médiích. Letos je však strana po vyhraných podzimních volbách navenek stabilizovaná, o znovuzvolení předsedy Jiřího Paroubka nikdo nepochybuje a tak se vedou diskuse pouze o počtu místopředsedů. Sociální demokraté dokonce ustoupili od přímé volby předsedy, která byla přijata před dvěma lety jako jeden z kroků na cestě k modernizaci strany. Letos bude lídr volen opět delegáty, což sociální demokraté odůvodňují finanční úsporou a především tím, že Paroubek nemá v současnosti žádného protikandidáta. Na sjezdu, který bude dnes od 12:00 přenášet zpravodajský kanál ČT24, vystoupí i prezident Václav Klaus a v neděli ekonom Jan Švejnar.

Sjezd ČSSD se koná necelé tři měsíce před volbami do Evropského parlamentu, v nichž chce strana docílit volebního výsledku mezi 35 až 40 procenty. Svoji předvolební kampaň postavila opět na kritice vlády a na propagaci vlastních návrhů na řešení hospodářské krize.

Poslední parlamentní volby v roce 2006 ČSSD jen těsně prohrála s ODS. Odešla tak do opozice a stupňovala ostrou rétoriku vůči křehké koaliční vládě Mirka Topolánka. Sociální demokracie se v opozičních lavicích už zabydlela a proti Topolánkově vládě vede prakticky permanentní volební kampaň. Čtyřikrát se ve sněmovně pokusila kabinetu vyslovit nedůvěru, ale neúspěšně. Příští týden se chystá páté hlasování. ČSSD se také loni nepodařilo zabránit znovuzvolení prezidenta Václava Klause.

Úspěch přišel v roce 2008, kdy strana vyhrála krajské a senátní volby, které ČSSD pojala jako referendum o Topolánkově vládě. Od nich volá po předčasných parlamentních volbách a připravuje se na volby do Evropského parlamentu. Podzimní volby ČSSD nepřinesly jen vítěznou euforii, ale také zviditelnily některé dlouhodobé spory v regionálních organizacích.

V Ústeckém kraji byl například úspěšný lídr kandidátky Jaroslav Foldyna odstaven z povolebních jednání a poté i z funkce hejtmana. Nejdramatičtější podobu dostaly vnitrostranické šarvátky v Královéhradeckém kraji, kde podle informací MF Dnes senátor a první náměstek hejtmana Vladimír Dryml sháněl kompromitující informace na šéfku krajské ČSSD Hanu Orgoníkovou. Dryml byl nakonec z krajských funkcí odvolán. Další kauzou z tohoto regionu byl případ bývalého předsedy krajské ČSSD Miloslava Mrštiny, který podle MF Dnes získal státní dotace pro svůj hotel, v němž dříve fungoval nevěstinec. On sám se údajně na jeho chodu podílel. Mrština nakonec ukončil své členství v ČSSD.

Sociální demokracie se může pyšnit titulem nejstarší strany

Její kořeny sahají až do roku 1878. Obnovenou, ještě československou sociální demokracii vedl do roku 1993 exilový politik Jiří Horák. Krátce po listopadu 1989 nebylo na politické scéně pro levicové myšlenky příliš prostoru a navíc stranu trápily rovněž vnitřní spory. Šestnáct mandátů ve volbách 1992 tudíž bylo úspěchem. Změna přichází v roce 1993 s novým lídrem Milošem Zemanem, který začal otevřeně kritizovat privatizaci a politiku Václava Klause.

V roce 1995 stranické preference poprvé překročily 20 procent. Ve stejném roce se sociální demokraté vymezují vůči extremistickým stranám - jedná se o proslulé bohumínské usnesení, které zakazuje politickou spolupráci s KSČM. Problém je jen v tom, zda jde jen o vládní úroveň nebo o spolupráci na všech úrovních.

Do voleb v roce 1996 vstupuje ČSSD s autobusem Zemák a programem Lidskost proti sobectví. Osobní kontakt s voliči a stovky mítinků přináší své ovoce. Sociální demokraty volí 26 a půl procenta lidí a stávají se tak druhou nejsilnější stranou po ODS. ČSSD po volbách tolerovala menšinový kabinet ODS, lidovců a ODA. Ten nakonec neustál krizi v roce 1998 a v předčasných volbách pak zvítězili sociální demokraté, kteří nakonec vládli menšinově na základě opoziční smlouvy s ODS.

Po Zemanovi, který odešel do politického důchodu, přišel nový předseda, Vladimír Špidla. Ten přinesl novou smířlivější rétoriku a s heslem Člověk na prvním místě v roce 2002 vyhrál volby. Zeman se vrací v roce 2003 a ve druhém kole prezidentské volby kandiduje, nezíská ale ani podporu všech svých spolustraníků.

Špidla skončil definitivně po neúspěchu v evropských volbách v roce 2004. V křesle předsedy strany i vlády ho střídá dosavadní první místopředseda, korunní princ ČSSD Stanislav Gross. Střídání v čele strany a vlády se opakuje poté, co Gross nebyl schopen vysvětlit podezřelé okolnosti kolem koupi svého bytu. Do vedení strany a vlády se tak dostal Jiří Paroubek a mění styl ČSSD. „Sice zachoval tu stávající koalici s lidovci a unionisty, ale v podstatě vytvořil paralelní neformální koalici s komunisty, kde disponoval 111 hlasy a tehdy i řadu zákonů prohlasovali sociální demokraté za pomoci komunistů,“ vysvětluje Petr Just.

ČSSD po hlasování o poplatcích
ČSSD po hlasování o poplatcích
Více fotek
  • ČSSD po hlasování o poplatcích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/676/67522.jpg
  • Radost v řadách ČSSD po loňských krajských volbách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/744/74377.jpg
  • Podpis opoziční dohody autor: Pavel Wellner , zdroj: ISIFA/Lidové noviny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/564/56322.jpg
  • Stanislav Gross autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/63/6232.jpg