Klaus versus Topolánek - pohár už přetekl

Praha - Vztahy prezidenta Václava Klause a premiéra Mirka Topolánka nikdy nebyly příliš vřelé. Již po Topolánkově zvolení reagoval Klaus poněkud zvláštně. Na veřejnost se tehdy dostal text jeho SMS zprávy, která nebyla pro Topolánka zrovna pochvalná. Nicméně alespoň navenek se donedávna oba snažili, aby to vypadalo, že se respektují. Razantní obrat však nastal po loňských podzimních volbách, ve kterých ODS neuspěla. Klaus se tehdy nechal slyšet, že volby byly skutečně referendem o Topolánkovi a připojil se tak k názoru opozice. Vyvrcholením sporů byl odchod Klause z ODS na prosincovém kongresu. Topolánek to nyní Klausovi vrací a obviňuje ho, že se podílel na vyslovení nedůvěry jeho vládě, a přispěl tak k jejímu pádu.

Nesoulad mezi oběma politiky má svůj počátek již v roce 2002, kdy tehdy ještě předseda ODS Václav Klaus opouštěl svoji stranickou funkci a na jeho místo kandidoval senátor Mirek Topolánek. Mezi Klausem a novým lídrem ODS to od počátku skřípalo. Již před kongresem Topolánek v tisku řekl: „S Klausem problém nemám. On má problém se mnou.“ Po kongresu deník Blesk zveřejnil fotografie displeje Klausova mobilního telefonu, na níž byla SMS s textem „…absolutně prázdný a falešný Topol“. Klaus k tomu řekl, že nehodnotil Topolánkovu osobu, ale jeho projev.


 

Ke své pozici ve straně se Topolánek vrátil i v rozhovoru pro časopis Respekt loni v listopadu, kdy řekl: „Celých šest let po nástupu po Václavu Klausovi bojuji tak trochu s ním a samozřejmě s částí ODS, která mě původně nechtěla za předsedu strany a vlastně mě možná stále nechce…“

Topolánek v ODS uspěl, a to i přes kritiku Klause

Navzdory tomu se Topolánek stal silným předsedou a s jeho nástupem začala vítězná éra ODS, během níž byl Klaus dvakrát zvolen prezidentem republiky. Nespokojenost Václava Klause s Topolánkovým vedením ODS se začala výrazněji projevovat právě po volbách v roce 2006. Klaus nesouhlasil s vládním konceptem koalice ODS, KDU-ČSL a zelených, který získal podporu jen díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Nelíbila se mu jména některých ministrů (například ministra zahraničí Karla Schwarzenberga) a nesouhlasil s některými kroky vlády zejména v oblasti zahraniční politiky (kupříkladu uznání nezávislosti Kosova, vstřícný postoj k Lisabonské smlouvě).

Kritizoval také posun ODS do politického středu, opuštění konzervativních pozic a „zezelenání“ strany v oblasti ekologie. Po loňských senátních a krajských volbách, v nichž ODS prohrála, se Klaus přidal k názoru opozice, že volby byly referendem o Topolánkovi. Topolánek v té době prohlásil, že „dnes usiluje fakticky část ODS a možná Václav Klaus o to, aby vláda skončila“. O prezidentově postoji svědčí i výrok krátce před hlasováním o nedůvěře vládě: „Vláda, kde sedí pánové Bursíkové a - nebudu jmenovat některé další - tak úplně pro mě nejmilejší není.“

Před kongresem ODS loni v prosinci Topolánek o prezidentovi prohlásil, že „Klaus není tak silný, jak se zdá, aby rozložil ODS“. Na kongresu poté Topolánek v souboji o předsednické křeslo porazil Klausova přívržence, pražského primátora Pavla Béma. Ještě před volbou předsedy se Václav Klaus vzdal funkce čestného předsedy, a fakticky tak přestal být členem ODS. V krátkém projevu tehdy prohlásil, že „tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl“ a že ODS se mění ve stranu „spíše lobbistických zájmů než idejí“.