Český výbor pro hry olympijské - myšlenka olympijského hnutí v českých zemích

Praha - Uvést v život olympijské myšlenky francouzského barona Pierra de Coubertina se v českých zemích podařilo v roce 1899, kdy byl v Praze zásluhou dvou zkušených sportovních organizátorů Jiřího Gutha-Jarkovského a Josefa Rösslera-Ořovského založen Český výbor pro hry olympijské. Češi se tak od samého počátku novodobé olympijské historie přihlásili k šíření olympismu. Předchůdce dnešního Českého olympijského výboru (ČOV) však neměl v rakousko-uherském soustátí na růžích ustláno.

Myšlenku obnovit olympijské hry podporoval již Jan Amos Komenský a k antické tradici se hlásil také zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. Mezníkem v českém olympijském hnutí bylo léto roku 1891, kdy se gymnaziální profesor Guth-Jarkovský na své prázdninové cestě v Paříži setkal s otcem novodobého olympismu baronem Coubertinem. Oba pedagogové vyznávali názor, že tělesná sportovní příprava by měla být součástí vzdělání každého mladého člověka.

Rok nato neúnavný Coubertin veřejně formuloval koncepci obnovených olympijských her a získal pro svou představu řadu příznivců v Evropě i Americe. V červnu 1894 uspořádal mezinárodní kongres na vyhlášené pařížské univerzitě Sorbonně, který podpořil obnovení sportovní soutěže v duchu antických tradic a také schválil založení Mezinárodní olympijského výboru (MOV).

I český národ měl v nově ustaveném dvanáctičlenném výboru svého zástupce. Nebyl jím nikdo jiný než klatovský učitel Guth-Jarkovský, který se ovšem pro nedostatek financí zakládající schůze nezúčastnil. Podle pravidel měl MOV zastupovat v zemi svého původu. V řídícím orgánu olympijského hnutí mohl rodák z Heřmanova Městce zasednout jen díky tomu, že výbor fungoval na národnostním, a nikoli státním principu. Do činnosti mezinárodního komitétu se Guth-Jarkovský plně zapojil až na hrách I. olympiády v Aténách v roce 1896, jichž se účastnil jako jediný Čech. Jeho první pokus založit v témže roce národní olympijský výbor ztroskotal.

Český výbor pro hry olympijské vznikl až 18. května 1899 na návrh České amatérské atletické unie jako zvláštní orgán, který měl zajistit účast českých sportovců na hrách v Paříži a i jinak reprezentovat český sport. Rozhodnutí o jeho založení padlo na všesportovní schůzi organizované Guthem-Jarkovským a dalším známým propagátorem sportu a význačným sportovcem Josefem Rösslerem-Ořovským.

Ve výboru zasedli vždy dva delegáti z každého sportovního odvětví. Zastoupena byla lehká i těžká atletika, bruslení, cyklistika, fotbal, jachtink, lyžování, plavání, střelectví, šerm, tenis, turistika a veslování. Předsedou byl zvolen Guth-Jarkovský, v čele dále usedli Václav Rudl a Rössler-Ořovský. V březnu 1900 se český olympijský výbor jako první výbor svého druhu proměnil z dočasného ve stálý orgán.

S příchodem první světové války pak byla jeho činnost úředně zastavena, ale už v roce 1919 na jeho odkaz navázal Československý olympijský výbor, jemuž až do konce 20. let opět předsedal zanícený šiřitel olympijských ideálů a společenské etikety Guth-Jarkovský.

Středoškolský profesor a spisovatel
Středoškolský profesor a spisovatel