Solidarita vyhrála první volby: Poláci si zvolili demokracii

Varšava - První polosvobodné volby v Polsku v roce 1989 skončily drtivým vítězstvím opozičního hnutí Solidarita. Z celkem 261 mandátů, které byly ve hře, nezískala opozice jen jeden jediný, a 4. červen je od té doby v Polsku připomínán jako den pádu tamějšího komunistického režimu. Dohoda o vypsání voleb vzešla z jednání mezi vládnoucí Polskou sjednocenou dělnickou stranou a zástupci opozice. Takzvané rozhovory u kulatého stolu byly zahájeny počátkem února 1989 jako reakce progresivních polských komunistů na sociální nepokoje z předchozích let.

„Před volbami proběhl kulatý stůl, kde seděla opozice a komunisti dohromady, protože pád komunistů už byl zřejmý. A právě ty dvě strany se dohodly na tom, že v červnu se budou konat svobodné volby,“ říká polská novinářka Barbara Sierszula-Pilousová.

Výsledkem jednání byla legalizace odborového svazu Solidarita a také dohoda o změnách v polské ústavě. K těm nejpodstatnějším patřilo ustavení horní parlamentní komory a zřízení funkce prezidenta, který nahradil Státní radu. Politický systém, který z jednání vzešel, měl platit následujících čtyři až šest let. Ve skutečnosti měl přechodný režim před sebou jen několik měsíců života. Režim utrpěl porážku skrze volby na počátku června 1989.

Video Rozhovor s Barbarou Sierszula-Pilousovou a Miroslavem Karasem
video

Rozhovor s Barbarou Sierszula-Pilousovou a Miroslavem Karasem

Opozice se v Sejmu směla ucházet jen o část mandátů

Podle dohody měla volba všech 100 členů nově zřízeného Senátu proběhnout zcela svobodně. V dolní parlamentní komoře, 460členném Sejmu, se ale opozice směla ucházet jen o 35 procent mandátů. Výsledek voleb byl naprosto jednoznačný. V dolní komoře opoziční kandidáti vyčerpali pětatřicetiprocentní kvótu, na kterou měli nárok, a ve stočlenném Senátu jich usedlo 99.

Otřesená pozice komunistů se ukázala v polovině července při volbě hlavy státu. Představitel hroutícího se režimu a strůjce výjimečného stavu z prosince 1981 Wojciech Jaruzelski v parlamentním hlasování zvítězil rozdílem pouze jediného hlasu.

Vše začalo první návštěvou papeže

Po neúspěšném pokusu komunisty Czeslawa Kiszczaka o sestavení vlády pověřil prezident vytvořením vlády Tadeusze Mazowieckého, který se stal prvním nekomunistickým premiérem ve středovýchodní Evropě. „Jednalo se o završení procesu, který začal v červnu roku 1979 první návštěvou papeže v Polsku, která národ povzbudila. Duchovní moc, můžeme říci, pozdějších demonstrací pramení právě z papežovy návštěvy,“ vysvětluje polská novinářka.

V programovém prohlášení vlády vyhlásil Mazowiecki přechod Polska k tržnímu hospodářství a kromě ekonomické transformace si kabinet vybral za cíl zásadní přestavbu politického systému. Pouhé dva dny před koncem roku parlament odhlasoval rozsáhlou změnu ústavy, z níž byla mimo jiné vyškrtnuta ideologická preambule z roku 1952 a byl zrušen článek o vedoucí úloze Polské sjednocené dělnické strany.

Přechod od komunismu k demokracii byl symbolicky završen v roce 1990 zvolením vůdce Solidarity Lecha Walesy prezidentem a prvními plně svobodnými volbami, které se konaly v říjnu 1991.