Vojenský tribunál označil Píku za vlastizrádce - skončil na popravišti

Praha - Divizní generál a účastník dvou světových válek Heliodor Píka se stal obětí jedné z prvních poprav, které provázely období politických procesů v Československu. Uskutečnila se 21. června roku 1949 časně ráno. K trestu smrti oběšením odsoudil divizního generála Píku vojenský tribunál na základě vykonstruovaného obvinění ze špionáže a vlastizrady. Okolnostmi této tragédie se zabývá Městský soud v Praze v procesu s bývalým komunistickým prokurátorem Karlem Vašem, obžalovaným z účasti na vraždě generála.

Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině na Opavsku. Svoji vojenskou kariéru započal v Opavě, kde byl odveden k patnáctému zeměbraneckému pluku. Později byl odvelen jako četař aspirant na ruskou frontu, kde se nechal zajmout a poté vstoupil do československých legií. Zúčastnil se bitev u Bachmače a u Tvorova. Krátce poté se dostal do Francie, kde se formovala další jednotka československých legií. Bojoval v Alsasku, v Champagni a v Argonách. „Byl to muž, který celým svým životem dělal vše pro tuto republiku a byl i jistým předobrazem demokracie v armádě,“ podotkl Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu.

Po válce byl Píka vyslán do vojenské pěchotní školy v St. Cyru ve Francii. Ve dvacátých letech působil jako kapitán a instruktor vojenské akademie v Hranicích. V roce 1932 byl jmenován vojenským atašé v Rumunsku a Turecku a v následujících letech byl jedním z nejlepších vojenských zpravodajů a diplomatů. Po okupaci Československa Německem spolupracoval s ilegálními odbojovými organizacemi Obrana národa a DORA. V roce 1939 odešel ze země a z pověření exilového prezidenta Edvarda Beneše organizoval jako zpravodajský důstojník na Balkáně přechody československých vojáků do emigrace.

Část jeho bývalých podřízených se ho snažila osvobodit 

„Píka byl sledován už od roku 1944, byly mu odposlouchávány rozhovory příslušníky obranného zpravodajství. Šlo pravděpodobně o přání Moskvy a lidí, kteří byli s Moskvou ve velice úzkých kontaktech. Část jeho bývalých podřízených v čele s Karlem Černým se pokoušela vypátrat, kde je Píka vězněn. Plánovali jeho osvobození a přepravu za hranice, ale nikdy k tomu nedošlo,“ vyjádřil se Stehlík. Věděl příliš mnoho o fungování sovětských tajných služeb a o plánech sovětského vedení na zavedení diktatury proletariátu na osvobozených územích po porážce Německa. Soudruhům v Moskvě nebyl poplatný. A navíc se tam často dostával do sporů s československými představiteli komunistického exilu.

Prosazoval politiku londýnské exilové vlády

Ve čtyřicátých letech se Píka stal náčelníkem československé vojenské mise v Sovětském svazu. Důsledně prosazoval politiku londýnské exilové vlády. Po válce byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu československé armády. V roce 1946 se jako člen československé delegace zúčastnil mírové konference v Paříži. Píka byl nositelem nejvyšších československých, sovětských, amerických, anglických a dalších vojenských řádů. V roce 1991 obdržel za zásluhy Řád M. R. Štefánika III. třídy a v roce 1992 byl In memoriam jmenován armádním generálem.

Životní osudy i násilná smrt Heliodora Píky se v 90. letech staly námětem filmového dokumentu České televize s názvem Proč Vás zabili, generále? Okolnosti zmanipulovaného soudního procesu byly popsány v několika publikacích.

Pietní akt na počest Heliodora Píky
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24