Obrana před diktaturou - internet

Praha - V posledních dnech v teheránských ulicích teče krev a umírají lidé. Írán zažívá po pravděpodobně zfalšovaných prezidentských volbách jeden z nejdramatičtějších okamžiků posledních 30 let. Konzervativní islamistický režim má přitom všechny trumfy, mezi nimi policii, armádu i kontrolu nad médii. Demonstrantům toho tak moc nezbývá, k dispozici jim ovšem je jedna mocná zbraň - internet.

Oficiálně se v Íránu nic neděje. Úřady demonstrace proti neregulérnosti voleb zakázaly, zahraniční a opoziční novináři na ně nesmějí, přitom státní média o nich mlčí. Přesto se informace o nich šíří a ulice Teheránu po celý týden pravidelně zaplňují desetitisíce demonstrantů. 

Přes SMS k Twitteru a Facebooku

Své protesty Íránci nejdříve organizovali pomocí SMSek. Poté, co je ale vláda začala blokovat, začali využívat internet. „Používají na to Twitter, na Facebook taky nějaké informace dávají, taky předtím používali Yahoo Messenger,“ upřesňovala redaktorka íránského vysílání Rádia svobodná Evropa Golnaz Esfandiariová.

Právě na těchto informačních kanálech se objevují zprávy o tom, co se chystá. Lidé sem vyvěšují videa natočená mobilem a fotografie z protestních akcí. Navíc zde zveřejňují jména zatčených reformních politiků a příznivců kandidáta Músávího. Potenciální publikum je přitom obrovské. Přístup na komunikační dálnici má totiž více než 23 miliónů lidí, tedy skoro třetina Íránců.

Na sociální sítě se registrují i klíčoví vládní představitelé

Internet se však stal i polem pro íránský režim. Na Twitteru se zaregistroval i nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí a vydává zde zprávy v angličtině. Úřady se také snaží lidem přístup k informacím co nejvíc ztížit. Islámské milice Basídž podnikají zátahy na školy a provozovatele internetu a ničí jejich vybavení. Vláda navíc výrazně zpomalila internetové připojení a blokuje oblíbené stránky jako YouTube a Facebook.

Podobná cenzura přitom není v autoritářských režimech nijak neobvyklá, zavedlo ji nejméně dvacet dalších zemí. Nejtužší pravidla panují právě v Íránu a v Číně.

Blokace internetu je blízká především čínské vládě

Hlavní blokaci vytvořila Říše středu už na přístupových branách do čínského internetu, kde se automaticky filtrují klíčová slova. Tato kontrola se provádí průběžně. Ovšem v obdobích kulatých výročí citlivých událostí, jako je třeba masakr na náměstí nebeského klidu nebo povstání v Tibetu, Čína ještě přitvrzuje. „Absolutní tabu nebo nejvíce sledovaná témata se označují jako TTF, což je Tchajwan, Tibet a Falun gung,“ uvedl sinolog Martin Hála.

Čínská vláda navíc požaduje, aby od července měly všechny nové počítače zabudovaný software, který bude stránky s nežádoucími tématy blokovat. Úřady současně tlačí na poskytovatele internetových služeb, aby ve vlastním ekonomickém zájmu sami filtrovali obsah svých stránek. Velké americké společnosti Google, Yahoo a Microsoft se kvůli tomu dokonce musely ospravedlňovat před americkým Kongresem.

Čínská vláda najímá internetové komentátory

Stát se snaží ovlivňovat obsah internetu i „pozitivním“ směrem. Jelikož v Číně využívá celosvětovou síť už skoro 300 miliónů lidí, jedná se o širokou cílovou skupinu. Vláda proto najímá skupiny internetových komentátorů, kteří zveřejňují na síti příspěvky podporující čínskou vládu.

Naopak většina diktatur  sahá k represi. Zavírají autory nepohodlných stránek a blogů nebo dopřávají přístup na web jen minimu obyvatel. Taková situace panuje například v Severní Koreji, kde může surfovat po síti pouze několik tisíc lidí, zejména pak stranické špičky.

Mizivé procento lidí se na internet dostane také na Kubě, kde se dá připojit jen ze škol a některých pracovišť. Členové nejvyšších kruhů ale takové problémy nemají. Minulý týden se světem nesla zpráva, že kubánskému bloggerovi žijícímu v americkém Miami se povedlo napálit syna Fidela Castra. Na internetu se vydával za mladou ženu a osm měsíců si s Castrem dopisoval.

Své stránky má i Ahmadínežád či Músáví

Navázat kontakt s mocnými politiky lze i v Íránu. Vlastní stránky tu má prezident Ahmadínežád nebo jeho protikandidát Músáví. V současnosti se však na ně Íránci nedostanou. „Jakékoliv takové websity, kde se jedná o politiku, o informace, jsou v Íránu blokovány. Takže my posíláme těm lidem, co to chtějí číst, každý den jeden proxy a lidé se přes to mohou dostat,“ dodala Esfandiriová.

Íránci si zatím cestu k neoficiálním informacím nacházejí. Režim se totiž dosud drží trochu zpátky. Je možné, že ho masy demonstrantů zaskočily. Úřady naštěstí k nejradikálnějšímu řešení zatím nepřistoupily - internetové připojení zůstává v provozu.

Internetová kavárna v Íránu
Internetová kavárna v Íránu
Více fotek
  • Internetová kavárna v Íránu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94356.jpg
  • Ajatolláh Alí Chameneí autor: ČTK, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/924/92370.jpg
  • Google autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/482/48150.jpg
  • Mapka Severní Koreje autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/407/40650.jpg
  • Mahmúd Ahmadínežád autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/908/90719.jpg