„Humor nestárne, přežije všecko,“ říká Miloš Forman

Na probíhajícím 44. ročníku karlovarského festivalu figuruje jako jedna z největších hvězd filmového nebe režisér Miloš Forman. Přijel sem představit nové filmové ztvárnění jazzové opery Dobře placená procházka z Národního divadla. Po desítkách let se tak představuje českému publiku s českým filmem, který byl přitom původně určen jen na DVD. Nejen na festival, film a filmové projekty se v exkluzivním rozhovoru pro Studio ČT24 z 3. července ptal Miloše Formana Jakub Železný.

Vy a karlovarský festival, to je dlouhá historie. Vedení si libuje v tom, že jste jakýmsi ambasadorem festivalu, a dokonce pomáháte získávat pro festival velké filmové hvězdy. Je to tak?
Začalo to neslavně. Poprvé jsem tady byl někdy v 80. letech, když jsem, točil Amadea, a Dóda (Theodor) Pištěk tady měl výstavu, tak jsem chtěl jít na zahájení. To zahájení mi pochopitelně zakázali, Pištěk se rozčiloval, že to nepřipadá v úvahu. Oni se tak usmívali a řekli: „Pane Pištěk, když tam přijde Forman, vypne elektrika.“ Nakonec samozřejmě vyhráli, takže jsem výstavu viděl před zahájením. Sám jsem tam chodil mezi obrazy a bál jsem se.
Jinak se mi tady strašně líbí. Takže když bylo potřeba, zavolal jsem někomu v Hollywoodu, že je to dobrý festival, jsou tu prima lidi, hezky se o tebe postarají.

V čem je největší kouzlo karlovarského festivalu? Co dělá Karlovy Vary Karovými Vary?
Víte, co dělá Karlovy Vary Karlovými Vary? Přece Karlovy Vary. Vždyť jsou krásné, je pohoda se tady procházet. Dobře se tu vaří, je tady příjemně. Všechny ty festivaly v hlavních městech…, to nikdy nefunguje. Tam to úplně zapadne.

Dá se filmový festival ve Varech srovnat s nějakým jiným ve světě?
Tento festival začal v roce 1946. Je to jeden z nejstarších festivalů na světě. To, že je dnes 44. ročník, je kvůli tomu, že byl v minulosti ukraden do Moskvy. Jinak Cannes a Karlovy Vary jsou dva nejstarší festivaly na světě.

Představujete tady svou novou Dobře placenou procházku. Jak se těšíte na návrat k českému publiku s českým filmem?
To není film v klasickém slova smyslu, je to nafilmované divadelní představení. Těším se na to. Jsem zvědavý, jestli se to bude líbit.

Když by na tento film chtěl přijít někdo, kdo viděl divadelní představení, uvidí to trochu jinak?
Tak jistě. My to nějak neskrýváme. Je tam vidět Národní divadlo, diváci, orchestr, dirigent a tohle všechno. Ale potom jdou kamery dovnitř a začínají se na představení dívat, jako bych natáčel skutečný příběh.

Berete to tak, že je to váš návrat k českému filmu po mnoha desetiletích?
Dá se to tak říct. Dobře placená procházka je poklad české národní kultury, protože národ se identifikuje řečí. A jazyk Jiřího Suchého je nejen nádherně poetický, ale je také vtipný, má to svůj humor.

Je ten jazyk a humor stále platný? Přece jenom je to poetika 60. let.
Humor nestárne, přežije všecko. Když se dnes díváte na dramata ze začátku minulého století, nedá se na to koukat. Ale podívejte se na komedie z té doby, Chaplin, Buster Keaton, smějete se tomu pořád.

Pro vás je to návrat k tématu, které už jste kdysi zpracovával, protože pod televizní podobou Dobře placené procházky ze 60. let jste podepsán jako spolurežisér? Měl jste tendenci sám sebe opravovat nebo dělat něco lépe než před čtyřiceti lety?
Původní představení bylo na malinké scéně, o čtyřech lidech, s malinkým orchestrem. Teď to najednou šlo do Národního divadla. Tak se s tím stalo to, co se stává, když přenesete hru z off Broadway na Broadway. Prostě jsme tomu dali určitou podobu.

A to se stává, že se něco z off Broadway dostane nakonec na Broadway?
Třeba muzikál Vlasy začínal off Broadway v takové off off Broadway, hráli to v tělocvičně. Ale lidé na to začali chodit, začalo to mít úspěch, takže se z toho udělala krásná velká show na Broadway.

Vracíte se do doby, kdy jste byl hvězdou českého filmu. Neplánujete se vrátit k českému filmu s nějakým současným tématem? Nelákalo by vás natočit tady český film s českou produkcí?
Copak o to lákání, ale asi bych se neodvážil. Přece jenom jsem tady přes dvacet let nežil. Dovedu si představit točit argentinský film ve Finsku, ale nedovedu si představit, že bych dělal něco v češtině. Prostě nerozumím každému slovu, momentu, neznám lidi.

Je několik projektů, které byly spojovány s vaším jménem a které nedopadly. Jde o japonský projekt, projekt pana Máraie a projekt o panu Daladierovi. Je to jen vaše smůla nebo se to stává všem režisérům, akorát u vás se o tom více ví?
To se stává každému. Dělat film, to je spousta peněz, potřebuje to spoustu lidí. U tohoto japonského projektu jsme byli týden před natáčením, všechno bylo připraveno. Ovšem přišla velká japonská společnost, bez které se to nedalo dělat, a chtěla ve scénáři takové změny, cenzuru, na což nebylo možné přistoupit.
Je mi strašně líto toho Máraie. Jeho Svíce dohořívají je nádherná kniha. To se mělo točit tady v Česku, už jsme měli vybrané tři nádherné zámky, bylo hotové obsazení. Bohužel pak pan producent udělal nějaké velké chyby a celé se to položilo. Nevím, co s tím bude.
No a na Daladiera se prostě nesehnaly peníze. Producenti neměli nějaké ideologické důvody. Oni se obávali, že ve Francii, Anglii a Německu na to nepřijdou lidé, protože tam o mnichovské době nechtějí slyšet.

Máte nějaké jiné projekty, které vypadají slibněji, co se realizace týče?
Nic konkrétního nemám.

Sledujete současný český film?
Pokud mi ho někdo na DVD pošle, rád se na to podívám. Myslím si, že český film je na tom dobře - má to úroveň.

Máte nějakého konkrétního oblíbence mezi českými režiséry?
Hřebejk, Zelenka, Svěrák, Sláma… To jsou všechno zajímavé a dobré filmy.

Třeba letos ale v hlavní soutěži v Karlových Varech žádný český film není. Umělecká ředitelka festivalu Eva Zaoralová k tomu říká, že si prostě neměli z čeho vybrat.
To se stává, to je normální. To máte to samé v Americe. Když jsou z padesáti filmů tři čtyři úspěšné a dobré, je to fantastické.

Co současný světový film? Je tam něco, co vás v poslední době zaujalo?
Zrovna minulý týden jsem koukal na rumunský film s takovým složitým názvem 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny. To je síla.

A co americká kinematografie a její současná úroveň?
Minulý rok byl dobrý rok. Mně se strašně líbil film Rachel se vdává. To je nádherný film.

Může současná finanční krize přinést nové náměty třeba do amerického filmu?
Náměty asi ne. Ale krize je cítit. Situace v Hollywoodu je dnes zvláštní. Spíše seženete peníze na film za 100 milionů než na film, který stojí 5 milionů.

(redakčně kráceno)