„Bojujeme za to, aby se Moldavsko stalo členem EU,“ říká Traian Basescu

Rumunský prezident Traian Basescu navštívil oficiálně Českou republiku, kde se sešel s hlavními politickými představiteli. Při té příležitosti poskytl i exkluzivní rozhovor pro Českou televizi. Hovořil v něm především o problémech i úspěších Rumunska, jeho zahraniční politice i o nutnosti schválení Lisabonské smlouvy. Vyjádřil se rovněž k situaci v Moldavské republice, jejíž prezident Voronin obviňuje Rumuny ze snahy připojit Moldavsko k Rumunsku. S rumunským prezidentem hovořil v Interview ČT24 z 16. července Adam Kautský.   

Pane prezidente, vítejte v Praze. Brzy uplyne 20 let od pádu komunismu. Čeho si nejvíce ceníte, co se týče pokroku Rumunska? Kde má Rumunsko stále rezervy?
Rumunsko se úplně změnilo v porovnání s tím, jak vypadalo před 20 lety. Tehdy jsme byli komunistická země a vy velmi dobře víte, co to znamenalo. Dnes je Rumunsko členem NATO, Evropské unie, má funkční trh. Existuje u nás sociální kapitalismus jako ve všech zemích Evropské unie.
Přáli bychom si ale ještě něco víc - změnit způsob myšlení a také některé zvyky. Máme ještě nedostatky v rozvoji v porovnání s ostatními členskými zeměmi unie. Jsou to však přání, která se časem naplní.

Kanada zavedla víza pro občany České republiky. Z Evropské unie je to také Rumunsko a Bulharsko, kde lidé potřebují víza do Kanady. Neuvažoval jste o společném postupu s Českou republikou, jak dosáhnout zrušení vízové povinnosti?
Požádali jsme Kanadu o zrušení víz. Nedošlo k tomu. Pokud se Česká republika k naší žádosti připojí, budeme rádi partnery při jednání s kanadskou vládou.

České předsednictví skončilo. Dotklo se nějak Rumunska?
Znamenalo pro nás velice mnoho, protože cíle Rumunska byly dosaženy nebo přiblíženy. Například jako pohraniční země Evropské unie podporujeme, aby došlo k rozšíření vlivu spolupráce a principů Evropské unie směrem na východ od rumunských hranic. K tomu došlo, když bylo zahájeno Východní partnerství.
Také jsme byli velice rádi, že české předsednictví podporovalo záležitosti Dunaje. Při poslední radě se nám podařilo zavést povinnost Evropské komise, aby v následujícím období předložila studii a vypracovala strategii rozvoje dopravy na Rýnu až k Dunaji. To byl rumunský cíl, kterého se v předsednictvu dosáhlo.
Rumunsko také podporuje, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. V tom se vám podařilo zharmonizovat zájmy 27 členských zemí, aby Irsko dostalo záruky, aby mohlo znovu uspořádat referendum o souhlasu s Lisabonskou smlouvou.
Na druhé straně bych řekl, že to bylo obtížné předsednictví. Na jedné straně se prohloubila ekonomická krize, na druhé straně došlo ke krizi v oblasti plynu díky rozporům mezi Ukrajinou s Ruskem. Bylo to úspěšné předsednictví v těžkých podmínkách.

Jednou z priorit českého předsednictví byla oblast západního Balkánu a projekt Východní partnerství. Tato iniciativa nakonec neměla takový ohlas, jak by si Praha přála. Bude v ní Bukurešť nějakým způsobem pokračovat? Bude se v ní angažovat během švédského předsednictví?
Proč se k tomu vyjadřujete tak skromně? Proč to tak hodnotíte? I když bylo Východní partnerství zahájeno v obtížné chvíli, dosáhlo cíle, protože pod švédským předsednictvím se bude nadále rozvíjet. Nevidíme žádný důvod pro to, abychom říkali, že neexistuje ohlas. Naopak. Budeme bezpodmínečně podporovat Východní partnerství.
A stejně budeme podporovat integraci západobalkánských zemí, kde české předsednictví mělo významný úspěch. Začalo se jednat o žádosti Černé Hory, aby se stala kandidátskou zemí, přes opozici některých zemí. V tom se českému předsednictví podařilo diskusi posunout.

Kdy si myslíte, že by země západního Balkánu mohly vstoupit do Evropské unie? Kde jsou největší překážky tohoto procesu?
Z hlediska legislativy je největším nedostatkem, že nevstoupila v platnost Lisabonská smlouva, protože na základě dohody z Nice nelze provést rozšíření. Druhou překážkou mohou být země západního Balkánu. Jestliže totiž rychle nezreorganizují instituce, nesplní politická, ekonomická a legislativní kritéria, dojde ke zpoždění v procesu integrace.

Dovolte osobní otázku. Vaše dcera Elena se dostala do Evropského parlamentu. Jak jste to oslavili?
Ani jsme to nijak zvlášť neoslavovali, ale měli jsme radost, že se na základě nezávislé kandidatury, bez jakékoliv strany stala členkou Evropského parlamentu. Samozřejmě v Rumunsku je to kontroverzní záležitost, že to bylo na jméno otce, ale přece jsem jí nemohl změnit jméno.

Za poslední dva roky hodně Rumunů opustilo Rumunsko, šlo pracovat do zahraničí. Nechybí teď v Rumunsku? Vnímáte to jako problém, nebo jako přínos pro Rumunsko?
To, že v období, kdy Rumunsko nemohlo zajistit dostatek pracovních míst, téměř milion Rumunů pracovalo v Itálii nebo ve Španělsku, byla výhoda. Navíc peníze, které si přivezli domů, zásadním způsobem přispěly k vyrovnání platební bilance. Na druhé straně v druhé polovině roku 2007 a v roce 2008 bylo znát, že nemáme dostatek pracovních sil, a v Rumunsku díky tomu docházelo k ekonomickému růstu. To ovšem zmizelo ve chvíli, kdy se objevila ekonomická krize.

Zhruba před rokem zavládly v Itálii poměrně silné protirumunské nálady. Část Italů se domnívala, že Rumuni zvyšují kriminalitu v zemi, a Itálie na to konto zavedla poměrně přísná protiimigrační opatření. Teď se zdá, že je v Itálii klid. Znamená to, že obě strany uzavřely příměří, že se situace vyřešila?
Nikdy to nebyla konfliktní situace na úrovni vlád, naopak. Byla to obrovská kampaň masmédií, která vyšla z několika konkrétních případů, kdy jsme sami řekli, že to jsou závažné a nepřijatelné případy. Vlády však našly moudré řešení, jak se z této situace dostat a jak změnit protirumunskou atmosféru.
Teď se věci uklidnily a každý italský politik vám dnes řekne, že Rumuni velice dobře pracují. Samozřejmě ale byly i výjimky, zločiny, které netoleruje ani rumunský stát. V této chvíli se zdá, že je klid i na úrovni veřejného mínění, a to nejen podle mínění politiků.

Evropská unie loni pozastavila Bulharsku možnost čerpat peníze z evropských fondů kvůli nedostatečnému boji s korupcí. Rumunsko nic takového nepotkalo. Ostatně jedna z priorit rumunské vlády je boj proti korupci. V čem jste důslednější než Bulhaři?
Neporovnával bych rumunskou situaci s bulharskou. Je pravda, že v současné chvíli rumunská státní zastupitelství připravila řadu spisů, které došly k soudům. Teprve tam padnou rozhodnutí a budeme moci hovořit o tom, jestli to byly zločiny korupce, nebo nebyly.
Rumunský stát se snaží účinně bojovat proti tomuto jevu, neznamená to ale, že by Rumunsko dosáhlo správné úrovně, kde by měla justice být. Je ale jasné, že existuje svobodná vůle institucí bojovat proti korupci. To je pravděpodobně věc, kterou ocenila i Evropská komise.

Rumunsko se před několika měsíci dostalo do konfliktu s Moldavskem. Moldavský prezident Voronin tvrdil, že Rumunsko úmyslně vyprovokovalo povolební nepokoje, aby dosadilo do čela země vládu, která by následně připojila území Moldavska k Rumunsku. Co říkáte na tato obvinění?
V prvé řadě bych položil slušnou otázku, jestli pan prezident Voronin má v tomto smyslu důkazy. Přesně k témuž došlo nedávno i v Teheránu, kdy režim viděl, že se mladí lidé staví proti situaci.
Můžeme pomoci panu prezidentu Voroninovi tím, že mu vysvětlíme, co se v jeho zemi děje. Mladá generace chce demokracii, chce Moldavsko, které bude dělat reálné kroky k tomu, aby se přiblížilo demokratickému světu a Evropské unii. Doufám, že prezident Voronin pochopil, že mladá generace chce něco jiného, než co nabízí jako perspektivu moldavským občanům.
A pokud jde o připojení Moldavska k Rumunsku, je to čistá fabulace. Rumunsko pochopitelně nikdy nebude popírat, že Besarábie byla odtržená od Rumunska na základě paktu Ribbentrop-Molotov. Rumunsko ale uznalo moldavský stát, nezávislost a suverenitu této země.
Jediná věc, kterou děláme důsledně, je, že bojujeme za to, aby se Moldavská republika dříve či později stala členem Evropské unie společně se západobalkánskými zeměmi a nezůstala sama vedle Ukrajiny.

Rumunsko urychlilo proces vydávání rumunských pasů Moldavanům. Moldavané se tak mohou dostat do Evropské unie. Za normálních okolností potřebují víza. Brusel kritizoval ten přístup, protože je obcházena vízová povinnost pro Moldavany. Reagoval jste nějak na tuto kritiku? Omezilo Rumunsko vydávání rumunských pasů Moldavanům?
Nechci vám protiřečit, ale to byla možná prohlášení některých europarlamentářů. Brusel vůči zjednodušení řízení pro vydávání rumunského občanství Moldavcům neprotestoval. Zjednodušili jsme totiž vydávání pasů jen těm moldavským občanům, kteří ztratili rumunské občanství neoprávněně, a to až do třetího stupně příbuzenství. A jaký význam má tato akce? Děláme to, co udělala řada evropských států, když uznaly práva občanů, kteří neoprávněně přišli o občanství, a daly jim možnost získat ho znovu zjednodušeným řízením.

Rumunsko je mezi českými turisty známé především pro své krásné hory. Vaše země určitě ale může nabídnout daleko víc. Na co byste zahraniční turisty nalákal především?
Rumunsko je především hezká a pohostinná země, máme moře i hory. V posledních letech se turistické služby výrazně zlepšily. Také existuje nová kategorie turistů, agroturisté. Zejména v horských oblastech, většinou blízko zemědělských hospodářství, se turistům uvaří, co chtějí. Mohou jíst zvířata, která žijí na farmě, která je blízko od místa jejich ubytování. Tento cestovní ruch je čím dál tím vyhledávanější.
Zároveň ale musím říci, že nemáme dobré dálnice, které by umožňovaly individuální turistiku. To je skutečně překážka a jsme si toho vědomi.
Doufáme ale, že i v roce krize dojde k růstu cestovního ruchu. Vzpomínám totiž, kolik přátelství jsme navázali v době studentských let s českými studenty, kteří přijížděli na pobřeží Černého moře.

(redakčně kráceno)