Tolkienův Pán prstenů stále láká čtenáře na celém světě

Londýn - Trilogie Pán prstenů britského autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena patří ke klasice žánru fantasy. Příběh plný napětí a fantazie si nachází oddané stoupence i více než půlstoletí od vydání úvodního dílu. Ten se na pultech britských knihkupectví objevil právě 29. července 1954. Košatý příběh putování půlčíka Froda Pytlíka a jeho přátel za zničením magického prstenu v Hoře osudu by se stal jen jednou z variací na téma boje dobra se zlem, nebýt Tolkienovy mimořádné fabulační schopnosti. Autor čtenářům v Pánovi prstenů předložil úplně nový, přesto starobyle a velmi autenticky působící svět. Kromě vlastní představivosti se Tolkien při vymýšlení Středozemě, její fiktivní historie, legend a jazyků nechal ve velké míře inspirovat starogermánskou a severskou mytologií, kterou jako vysokoškolský profesor důvěrně znal.

Přestože s prací na Pánovi prstenů začal Tolkien už ve třicátých letech, vyšel první díl trilogie, Společenstvo prstenu, až létě 1954. Navazující díly - Dvě věže a Návrat krále - se ale do britských knihkupectví dostaly už v listopadu téhož roku, respektive v říjnu 1955. V průběhu následující dekády se pak z knížky ve Spojených státech a západní Evropě stal doslova kultovní text. Čeští čtenáři si na Pána prstenů museli oficiálně počkat až do začátku devadesátých let. Svou roli v tom zřejmě sehrála obava předlistopadových úřadů z politických jinotajů, které se podle některých tolkienovců v knížce objevují. Ačkoliv autor takový výklad odmítal, mohla jeho knížka v komunistickém Československu kolovat pouze ve formě samizdatu.

Novou vlnu celosvětového zájmu o Tolkienovo dílo způsobila jeho nedávná filmová adaptace. Tolkien sice tvrdil, že jeho knížky jsou nezfilmovatelné, ale v roce 1969 jej finanční tíseň přinutila k prodeji příslušných práv. Po dvou nepříliš úspěšných pokusech o zfilmování z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se tématu na počátku milénia chopil režisér Peter Jackson, který z něj udělal kasovní trhák první velikosti.

Od pohádek k fantasy trilogii

J. R. R. Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství ale prožil v Sareholu poblíž Birminghamu, odkud pocházeli jeho rodiče. „Můj svět stojí na základech, které byly postaveny během pobytu v Sareholu. Všechno začalo při pohledu na velšské nápisy na nákladních vagonech. Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit, mne vábila,“ popsal slavný spisovatel zdroj své inspirace. Na univerzitě v Oxfordu vystudoval staroanglickou literaturu a jazyk, poté se v témže oboru stal profesorem. Publikovat začal ve dvacátých letech - nejprve vydal Slovník střední angličtiny (1922) a kritické vydání středověké romance ze 14. století Sir Gawain a Zelený rytíř (1925). Poté následovalo ještě několik odborných textů, ale nic tehdy nenasvědčovalo tomu, že univerzitního profesora jednou proslaví žánr fantasy.

O Tolkienovi a jeho díle hovořil v pořadu Před polednem ČT24 spisovatel a šéfredaktor časopisu Ikarie Vlado Ríša: „V každém případě to byl pan profesor a to je něco, před čím se hluboce skláním. Byl to člověk nesmírně vzdělaný, mimo jiné znal kolem dvanácti jazyků, měl ohromné znalosti, které posléze uměl dokonale použít. Velmi miloval svou rodinu a svým dětem neustále vymýšlel nějaké pohádky, tak vznikl i Hobit, který jako kniha vyšel až pod nátlakem jeho přátel. Pokud se jména Hobit týká, kdesi prý zveřejnil, že ho to slovo napadlo, když opravoval studentské práce.“

Rukopis odnesla do nakladatelství George Allen & Unwin rodinná přítelkyně Elaine Griffithsová. Knížka s názvem Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšla v září 1937 a ihned se stala bestsellerem. Ačkoliv Hobit působí ve srovnání s výrazně komplexnějším Pánem prstenů spíše jako pohádka než fantasy, tvoří obě díla logický celek. V otázce, která kniha je zásadnější, je obec tolkienovců rozpolcená na dva nesmiřitelné tábory.

Dávné osudy obyvatel Středozemě vylíčil Tolkien také v knize Silmarillion, jejíhož vydání se ale nedožil. "Ačkoliv jsem obdivovatel Tolkienova díla, kniha Silmarillion, na které pracoval celý svůj život, se čte velmi těžce. Je to mytologie, útržky legend, básně, náčrty, mapy a já nevím, co všechno ještě. Nemá to jednotící příběh. Nakladatelé dlouho odmítali knihu vydat, báli se, že se nebude prodávat. Když se to nakonec podařilo vydat jeho synovi, ukázalo se, že lidé to 'baštěj'," řekl dále Vlado Ríša.

  • J. R. R. Tolkien / Pán prstenů - Společenstvo prstenu
    J. R. R. Tolkien / Pán prstenů - Společenstvo prstenu autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • J. R. R. Tolkien / Pán prstenů - Dvě věže
    J. R. R. Tolkien / Pán prstenů - Dvě věže autor: ČT24, zdroj: ČT24

„Není bez zajímavosti, že Tolkien Pána prstenů koncipoval jako jednu knihu. Ale tím, že vycházela těsně po válce a byl nedostatek papíru a kvalitní knihařské práce, bylo to rozděleno na tři díly. Pokud se inspirace týká, evidentně čerpal ze severských legend a ság, dále ze saských mýtů a legend. Je potřeba zdůraznit, že vytvořil několik fungujících jazyků Středozemě. Fascinovala ho finština kvůli své zvukomalebnosti, a tudíž jeden z jazyků Středozemě má dost s finštinou společného,“ uvedl kromě jiného v rozhovoru spisovatel Vlado Ríša.

Tolkien zemřel v září 1973 a zanechal za sebou ještě řadu dalších knih a povídek. Před dvěma lety vyšlo další dílo spjaté s Tolkienem - Húrinovy děti. Pochmurný příběh o lidech, elfech i skřetech ve starých časech Středozemě dokončil dlouho po Tolkienově smrti jeho syn Christopher.