Zemřel autor Souostroví Gulag - ruský disident Alexandr Solženicyn

Moskva - Bývalý ruský disident Alexandr Solženicyn byl jeden z prvních, který demaskoval bývalý sovětský režim v jeho hrůzné totalitní nahotě a jenž přispěl k pádu iluzí o „pokrokové a svobodné“ společnosti socialistických zemí ve východní Evropě. Autor proslulé knihy Souostroví Gulag a nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel 3. srpna 2008 na zástavu srdce ve věku 89 let. V posledních letech se Solženicyn stal zarputilým kritikem západní materialistické společnosti a ruským vládním politikům vytýkal, že se bezmyšlenkovitě „opičí“ po Západu. Kvůli tomu též odmítl převzít vysoké státní vyznamenání od někdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina s tím, že nechce, aby mu hold skládal politik, který Rusy přivedl do mizérie. Od prezidenta Vladimira Putina ale státní cenu loni převzal. Zdravotní problémy mu v poslední době nedovolovaly objevovat se na veřejnosti.

Sovětské kárné tábory - náměty jeho literárních děl

Solženicyn, o kterém kdysi nynější český prezident Václav Havel řekl, že je „strašlivým pramenem pravdy“, se jen šťastnou souhrou náhod nestal jednou z miliónů bezejmenných obětí v trestaneckých lágrech „prvního státu dělníků a rolníků“. Po osmi letech vězení, třech letech vyhnanství a zázračně překonané rakovině začal vydávat svědectví o své zkušenosti se stalinismem a stal se posilou pro mnoho trpících v totalitních režimech.

Spisovatelská dráha Alexandra Isajeviče Solženicyna začala v roce 1956. Ve svých knihách popisoval vlastní zkušenosti s bojem na frontách II. světové války a také věznění v moskevské Ljubjance, později v kárných táborech a vězeňském výzkumném ústavu. Literárním debutem tohoto slavného spisovatele se stala novela Jeden den Ivana Děnisovice, která stojí na počátku ruské literatury duchovního odporu.

Postoje Solženicyna vůči spisovatelské organizaci, jeho mravní neústupnost, vedly v roce 1969 k jeho vyloučení z řad organizace. Romány Rakovina a V kruhu prvním vyšly v samizdatu a byly otištěny na Západě, kde měly velký úspěch. Asi nejznámějším dílem Solženicyna je Souostroví Gulag, ve kterém popisuje systém sovětských vězeňských táborů.

Sovětská moc jej donutila opustit zemi, vrátil se až v roce 1994

V roce 1970 byla Solženicynovi udělena Nobelova cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti spisovateli, který po okupaci Československa v roce 1968 pronesl známé „je ostudné být Sovětem“, sílila a sovětské vedení jej v roce 1974 ve strachu ze světového mínění rychle vyhostili i s pouty na rukou. Se svou rodinou žil následně ve Švýcarsku, později přesídlil do USA. Do Ruska se vrátil v roce 1994 po rozpadu sovětského režimu.

K vývoji ve vlasti zůstal kritický. Vydal několik esejů o budoucnosti své země a v roce 2000 publikoval svou poslední velkou práci Dvě stě let pospolu o postavení židů v ruských dějinách a jejich roli v bolševické revoluci.

Alexandr Solženicyn v datech
  • Narodil se 11.prosince 1918 v podhůří Kavkazu
  • Studoval matematiku a filozofii
  • Čtyři strávil jako důstojník dělostřelectva v Rudé armádě
  • Za kritiku Lenina a Stalina končí na 8 let v Gulagu
  • Po propuštění strávil tři roky ve vyhnanství v Kazachstánu.
  • Po rehabilitaci v roce 1957 učil šest let matematiku
  • V 1962 publikoval povídku Jeden den Ivana Děnisoviče
  • Od 1964 začíná publikovat v rodícím se samizdatu a též v zahraničí
  • Je vyloučen ze Svazu spisovatelů, v roce 1970 nesmí převzít Nobelovu cenu za literaturu
  • Po vydání prvního dílu Souostroví Gulag ve Francii v roce 1973 a zveřejnění výzvy Nežít ve lži je 13.února 1974 zatčen, zbaven občanství SSSR a vypovězen na Západ
  • Postupně na Západě vyšly všechny romány
  • V Sovětském svazu mu práce začaly vycházet v roce 1989
  • Ve stejném roce mu bylo vráceno občanství
  • V roce 1991 byl zproštěn obvinění z vlastizrady
  • Do Moskvy se vrátil v létě 1994.
Ruský spisovatel Alexandr Solženicyn
Ruský spisovatel Alexandr Solženicyn