Honolulu – Jedno z nejodlehlejších, ale také nejkrásnějších míst na planetě – to je Havaj, jejíž jméno se stalo synonymem pro pohodu a nicnedělání. Řetězec vulkanických ostrovů, kde žije 1,3 milionu obyvatel, se stal turistickým magnetem a rájem vodních sportů. Události na zdejší strategické americké vojenské základně Pearl Harbor sehrály také důležitou roli ve druhé světové válce. 21. srpna 1959 se tyto ostrovy v Pacifiku staly 50. státem americké unie a poslední hvězdou na vlajce USA.
Havajské ostrovy - 50. stát USA, ráj surfařů i Obamovo rodiště
Havaj (přezdívanou Aloha State) tvoří osm hlavních ostrovů a více než stovka menších ostrůvků a atolů. Všechny se od sebe liší barevností a stylem života. Je zde příjemné podnebí, nádherné pláže, bohatá vegetace a květena i činné vulkány. Nejnavštěvovanějším ostrovem, kde žijí více než tři čtvrtiny obyvatel, je Oahu. Leží na něm také hlavní město celého souostroví Honolulu, které se kromě proslulé pláže Waikiki může pyšnit i velmi slavným rodákem. Není jím nikdo jiný než současný americký prezident Barack Obama.
Ostrovy objevil Cook
Prvními obyvateli na Havaji byli zřejmě Polynésané, kteří sem připluli již 300 let před Kristem. Prvními bělochy se pak stali námořníci Angličana Jamese Cooka. Domorodci slavného kapitána zpočátku v souladu se starou legendou považovali za boha, šamani však o jeho původu pochybovali. Poprvé ještě Cook z Havaje odplul v míru, při druhé zastávce ale vypukla potyčka, při níž zemřel jak mořeplavec, tak nejméně čtyři muži z jeho posádky a několik domorodců.
Na ostrovy poté začali přicházet obchodníci, kteří se zajímali především o santalové dřevo. Rozběhl se prosperující obchod, který však časem přispěl k zániku havajské kultury. Střelné zbraně, alkohol, drogy a epidemie nemocí způsobily, že místních lidí začalo ubývat ve prospěch přistěhovalců z Asie a Ameriky. Havajská společnost byla rozdělena na kasty a nebyly jí cizí ani lidské oběti. Jejich konec přišel až s horlivou činností křesťanských misionářů.
Pearl Harbor
Tradiční havajská monarchie se začala měnit v monarchii konstituční, jejímž prvním ministrem byl Američan Gerrit Judd. Jeho zásluhou byly provedeny reformy a uzavřena řada obchodních dohod s USA. Rostla výroba třtinového cukru i jeho prodej na amerických trzích. Smlouvy upravily množství vyváženého cukru a ochránily postavení havajských pěstitelů. Výměnou za to USA získaly právo zřídit na Oahu námořní přístav, který dostal jméno Pearl Harbor.
S jeho existencí je spojen významný mezník v historii ostrova - 7. prosince 1941 nečekaně zaútočila japonská letadla na americké síly kotvící v přístavu. Byly zničeny desítky letadel a lodí, zahynulo 2400 lidí. Útok přiměl USA ke vstupu do druhé světové války. Méně známým důsledkem akce bylo omezování práv a internace amerických občanů japonského původu žijících na území USA. Na Havaji přitom žila početná skupina Japonců, kteří se k USA chovali loajálně.
Poslední americký stát
Od roku 1900 měly ostrovy statut amerického teritoria v čele s guvernérem. Posléze se začalo uvažovat o trvalém připojení Havaje k USA. Americký Kongres ale tento návrh v roce 1937 zamítl, politikům vadila značná vzdálenost souostroví od amerického kontinentu a smíšené obyvatelstvo. Rychlý ekonomický růst po válce a pověst havajských válečníků však znovu nastolily otázku, zda mají být ostrovy přijaty do unie, nebo mají směřovat k nezávislosti. První možnost nakonec zvítězila - 21. srpna 1959 se Havaj stala 50. a zatím posledním státem USA.
- James Cook zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/492/49105.jpg
- Útok na Pearl Harbor autor: ČT24, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56299.jpg
- Západ Slunce na Havaji zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1061/106064.jpg