Praha - Vysoké učení technické (VUT) v Brně se za více než století své existence stalo mezinárodně uznávanou vzdělávací institucí. Studenti získávají špičkové odborné znalosti na osmi fakultách pokrývajících širokou škálu oborů od technických, přírodovědných přes ekonomické až po ty umělecké. Brněnská technika byla zřízena císařským dekretem z 19. září 1899 jako vůbec první česká vysoká škola na Moravě. Své brány otevřela 1. listopadu téhož roku pod názvem C. k. česká vysoká škola technická Františka Josefa v Brně.
Otevření Vysokého učení technického v Brně
Než vznikla samostatná česká technika, působila v Brně už 50 let německá škola. Německé technické učiliště založené v roce 1849, na kterém se zpočátku učilo dvojjazyčně, bylo po několika reformách prohlášeno v roce 1873 Německou vysokou školou technickou (Deutsche Technische Hochschule). Brno bylo před 100 lety česko-německé město a většina průmyslu byla v německých rukách. Rychle se vzmáhající český kapitál však požadoval své inženýry a inteligenci. Na potřebu vytvořit druhé středisko národní vzdělanosti - univerzitu v Brně - upozorňovali již od 80. let 19. století čeští politici v čele s Tomášem Garriguem Masarykem. Snahy o univerzitu až do roku 1919 ztroskotávaly na nacionální situaci ve městě, ale Českou vysokou školu technickou se prosadit podařilo.
Výuka začínala skromně v pronajatých prostorách. Čtyřčlenný profesorský sbor přednášel stavební inženýrství pro 37 řádných a 13 mimořádných studentů. Druhým nejstarším byl strojírenský odbor, otevřený v roce 1900, následovalo kulturní inženýrství - meliorace a vodní stavby, elektroinženýrství a chemické inženýrství. Architektura a další obory pak přibyly po první světové válce. Technika byla otevřena od roku 1909 i ženám.
Rostoucí počet studentů a nároky na výuku si záhy vyžádaly potřebu vlastní budovy. Podle projektu profesora Ursínyho se začalo stavět v roce 1907 a v červnu 1911 byly už v areálu ve Veveří ulici slavnostně otevřeny tři nové budovy. V roce 1920 pak začala výuka v další nové budově v Žižkově ulici.
Brněnská technika za své stoleté existence několikrát změnila název a prošla existenčními potížemi. Česká vysoká škola technická v Brně (1918 až 1937) potom, co v roce 1937 udělila čestný doktorát prezidentu Benešovi, nesla krátce jeho jméno a jako Vysoká škola technická dr. Edvarda Beneše byla také obnovena po roce 1945. V roce 1951 školu zrušili a některé součásti přešly na novou Vojenskou technickou akademii. Civilní výuku udržely fakulty stavební a architektury pod hlavičkou Vysoká škola stavitelství. Se třemi fakultami a pod dnešním názvem VUT v Brně byla technika obnovena v roce 1956.
Progresivní současnost brněnského technického učení
V současnosti patří VUT, v jehož čele stojí od roku 2006 rektor Karel Rais, mezi nejprogresivnější technické školy v Česku a má vynikající výsledky na poli výzkumu a vědy. Jako jediná technická univerzita VUT pokrývá celé spektrum technických věd a řady uměleckých disciplín. Na osmi fakultách nabízí stále nové obory a programy, které jsou mezioborové a spojují různé vědní disciplíny. Mezi takové patří například studium nanotechnologií, bioinformatiky a bezpečnosti informačních technologií či management v tělesné kultuře. Dlouhodobě proto vykazuje zájem o studium a zvyšující se počty zapsaných studentů. V roce 2008 tu studovalo přes 22 700 posluchačů.
Reputaci školy odpovídá i skutečnost, že velké procento absolventů nachází uplatnění také v nadnárodních a zahraničních firmách. V rámci aplikovaného výzkumu totiž VUT spolupracuje s řadou českých a zahraničních firem, jako jsou ČEZ, Škoda Auto, Honeywell, IBM či Philips, a podílí se na činnosti několika vědeckých center. Kvality VUT ocenila také Evropská komise udělením prestižních certifikátů ECTS Label a DS Label na období 2009 až 2013. V uznávaném žebříčku THES britského listu The Times se VUT pravidelně dostává mezi 400 až 600 nejlepších světových univerzit.