Psychoanalýza a oidipovský komplex? Za vším hledej Freuda

Londýn/Vídeň – Když nacisté v Německu pálili objevné spisy Sigmunda Freuda, okomentoval to jejich autor lakonicky: „Alespoň hoří mé knihy v dobré společnosti.“ Stejně jako v jiných případech ani v případě zakladatele psychoanalýzy ovšem Hitler nedokázal zabránit tomu, aby se Freudovy myšlenky šířily dál. Slavný Rakušan a rodák z moravského Příboru přispěl k pochopení lidské psychiky, jako první zdůraznil význam snů a objevil zásadní vliv sexuality na lidský život. Kvůli židovskému původu musel však nakonec před nacismem prchnout. Zemřel v exilu v Londýně 23. září 1939, kdy podstoupil eutanazii.

Sigmund Freud se narodil v rodině židovského obchodníka v moravském Příboru 6. května 1856. V rodném městě ale strávil jen tři roky, protože v roce 1859 se rodina přestěhovala do Vídně. Zde působil jako lékař a psycholog, profesor Vídeňské univerzity. V září 1886 se oženil s Martou Bernaysovou, se kterou měl tři dcery a tři syny.

Za podvědomím, za sny, za psychoanalýzou

Video Studio 6 o Sigmundu Freudovi
video

Studio 6 o Sigmundu Freudovi

Slavnou psychoanalýzu vynalezl Freud někdy kolem roku 1895, tedy ve svých necelých 40 letech. Na cestě k ní se zabýval zejména neurózami. Došel k názoru, že nejčastější příčinou psychické nerovnováhy člověka jsou jeho duševní rány z minulosti, a to aniž by si je musel daný člověk vůbec připouštět. Některé rány totiž lidská psychika vytěsní z vědomí mimo dosah lidské vůle, do oblasti zapomnění, snů a zasutých zážitků. Tuto nově objevenou dimenzi lidské psychiky nazval podvědomím.

Na základě těchto znalostí byl k metodě psychoanalýzy jen krok. Za nejlepší cestu do podvědomí považoval sny a metodu volných asociací. Jejich analýzou dokázal rozpoznat nevědomá traumata a léčil je kontrolovaným sebeuvolněním. Publikace Výklad snů z roku 1900 se následně stala jednou z nejvýznamnějších psychologických knih 20. století. „Podařilo se mi prokázat, že sny mají smysl, který lze uhodnout… Sen je splněné přání,“ pronesl tehdy příborský rodák.

Freud vyzdvihl význam sexuality pro duševní život

Oidipův komplex je pojmenování pro instinktivní náklonnost chlapce (obvykle ve věku 3–6 let) k matce, doprovázený agresivním chováním k otci. Odvolává se na starořeckou báji, podle níž král Oidipus v nevědomosti zabil svého otce a zplodil dítě s vlastní matkou. Ženskou obdobou je komplex Elektřin.

A Freud pokračoval. Přelomovým způsobem zdůraznil vliv lidské sexuality na psychiku člověka. Freud přitom sexualitu nevnímal jen jako smyslné chvění, ale i jako cestu, jak poznat, pochopit a vysvětlit lidské trápení. Právě při těchto studiích osvětlil pojmy jako Oidipův nebo Elektřin komplex, s nimiž dodnes nepracuje jen psychologie, ale do velké míry i umění.

V díle Já a ono (1923) definoval trojí složku lidské duše: pudovou část sebe sama, kterou si člověk neuvědomuje (id), vědomé „já“ (ego) a svědomí (superego). Rozporem mezi některými z těchto složek lidské duše vznikají podle Freuda psychické nemoci.

Otec moderní psychologie

Problémy začal mít Freud zejména po nástupu nacistů k moci, kdy hořely na hranicích spolu s knihami humanisticky orientovaných spisovatelů a vědců i Freudovy práce. Za nemorální a dekadentní byla tehdy označena díla o příčinách neurotických onemocnění, zatracena byla i psychoanalýza.

Dnes psychoanalýza patří mezi nejzásadnější přínosy na cestě k pochopení lidské duše a stojí za celým jedním odvětvím zkoumání lidské duše. Přestože se některé Freudovy názory pokládají již za překonané, svými teoretickými pracemi Freud položil základy celé dnešní moderní psychiatrie léčící duševní poruchy.

  • Rodný dům Sigmunda Freuda ve městě Příbor
    Rodný dům Sigmunda Freuda ve městě Příbor zdroj: pribor.infomorava.cz
  • Freudova pohovka pro psychoanalýzu
    Freudova pohovka pro psychoanalýzu zdroj: www.wikipedie.cz