Vladimír Menšík - bavič, herec a vypravěč

Praha - Vladimír Menšík nebyl jen skvělým hercem, bavičem a vypravěčem, ale také vášnivým čtenářem, zručným karikaturistou nebo částečně vyléčeným alkoholikem. Ačkoli ho od mládí sužovalo astma, točil ročně až deset snímků a dohromady ztvárnil na 120 filmových postav a desítky dalších pro televizi. Rodák z jihomoravských Ivančic, který se narodil 9. října 1929, zemřel v 58 letech. Svou poslední roli sehrál ve filmu Dobří holubi se vracejí. Nedlouho poté - 29. května 1988 - zemřel.

„Nedokážu posoudit, zda byl absolutním vrcholem herecké špičky své generace, nebo jen jeden z pěti či šesti nejvyvolenějších, ale bezpečně vím, že v metodě svého herectví měl nezvratný primát,“ řekl o Menšíkovi jeho herecký kolega Vlastimil Brodský. „Spolu s Vlastou Burianem a Janem Werichem patří do svaté trojice. Všichni ostatní jsou pouze jejich apoštolové,“ dodal režisér Miloš Forman. 

Velký improvizátor Menšík byl obsazován především do komediálních rolí, stejně úspěšně si ale dokázal poradit i s vážnými úlohami ve slavných filmech Až přijde kocour, Markéta Lazarová, Všichni dobří rodáci či v televizních inscenacích Ikarův pád a Tažní ptáci. „Baví mě hrát postavy, které se prodírají životem pomocí vlastních schopností a důvtipu,“ komentoval své umění sám Menšík. 

Bez Menšíka se navíc obešel málokterý seriál (Chalupáři, Arabela, My všichni školou povinní), kromě toho uváděl oblíbené pořady Bakaláři a Křeslo pro hosta. Nezapomenutelné jsou jeho televizní Silvestry, které si později vysloužily jednu zlatou a tři platinové desky. 

Od dětství se toužil stát hercem, ale kvůli otci nejprve vystudoval strojní průmyslovku a nastoupil v brněnských strojírnách. Na druhý pokus byl přijat na JAMU, po absolutoriu dostal umístěnku do Vesnického divadla a v roce 1956 přešel do pražského divadla D 34, kde pod vedením E. F. Buriana slavil své první herecké úspěchy. Koncem 50. let dal ale Menšík přednost filmu a televizi a v divadle se poté objevoval jen ojediněle.

Z knihy V. Menšíka Stromeček mého veselého života.

„Humor je vážná věc. Jakákoliv tvořivá práce se neobejde bez vnitřní pohody tvůrce. Radost a utrpení je možné v umění zúročit jen tehdy, když je do hloubky zažité. Schopnost uchovat si vnitřní pohodu spočívá v tom, najít věcem pravé místo v žebříčku hodnot a věnovat se podstatnému. Populární může být na čas i diletant, zatímco dobrý herec někdy zůstává na okraji diváckého i odborného zájmu. Lidovost je v pravdivosti a ani humor není humorem bez lidskosti a laskavosti.“

  • Chalupáři
    Chalupáři zdroj: ČT
  • Chalupáři
    Chalupáři zdroj: ČT