Končí středoevropská idyla, říká europoslanec Zahradil

Praha – Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) se v souvislosti s otevřením tématu Benešových dekretů ze strany prezidenta Václava Klause ukazují skrývané neshody mezi zeměmi střední Evropy. To podle Zahradila potvrzuje například včerejší hrozba Maďarska, že bude na evropském summitu vetovat výjimku České republiky z Listiny základních práv Evropské unie. Právě vynětí Česka z platnosti tohoto dokumentu je přitom požadavkem prezidenta Klause před tím, než podepíše Lisabonskou smlouvu. Klaus se obává, že Listina základních práv, jež je její součástí, může v krajním případě umožnit sudetským Němcům požadovat zpět majetek, o který po druhé světové válce přišli na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

„Domnívám se, že vyšly na povrch některé skryté animozity uvnitř střední Evropy, kterou mnozí považovali za homogenní celek. Přeci jen se ukazuje, že některé staré národnostní záležitosti i po mnoha desítkách let dokážou vyjít na povrch a ožít s nebývalou razancí,“ řekl v Interview ČT24 Jan Zahradil. „Pokud jde o prolomitelnost části poválečné denacifikační legislativy známé jako Benešovy dekrety, tak zjišťujeme, že na jedné straně máme Českou republiku a Slovensko a na druhé straně Maďarsko a Rakousko,“ dodal Zahradil.

Zahradil: Čelíme nestydatým útokům sudetoněmeckých organizací

Europoslanec se za Klausův požadavek jednoznačně postavil. „Žádná nová právní záruka k těm, které už máme, není na škodu. Jen zesiluje právní jistotu pro české občany. Více než patnáct let čelíme s klidem a trpělivostí nestydatým výrokům sudetoněmeckých organizací v Německu a Rakousku a děláme, že se nic neděje. Není občas na škodu upozornit, že ne všechny věci jsou tak v pořádku, jak je předstíráno,“ upozornil Zahradil.

Právě dědictví konce druhé světové války v podobě Benešových dekretů se v posledních dnech stalo horkou kartou pro několik zemí středoevropského regionu. Slovenský premiér Robert Fico původně požadoval stejnou výjimku, jako je ta česká, i pro Slovensko, na včera zahájený bruselský summit Evropské unie ale přijel s vlastním požadavkem – do závěrů summitu prosadit formulaci, která bude vztah listiny práv a Benešových dekretů jasně formulovat.

0Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa. Jejich účelem bylo do roku 1945 zakotvit prozatímní československé státní zřízení, po osvobození měly dekrety obnovit právní stav do doby, než budou vytvořeny státní orgány. Beneš během let podepsal 143 dekretů. Mezi ně patřily i ty, na jejichž základě byl konfiskován majetek odsunutých Němců a Maďarů.