Listopad 1989 – i mezi komunisty byly rozdíly

Praha – Konec roku 1989 znamenal změnu nejen pro obyčejné obyvatele tehdejšího Československa. Zlom v kariéře zaznamenali i nejvyšší představitelé Komunistické strany Československa. Někteří, jako například Miloš Jakeš, dodnes trvají na svém, že komunisté měli v listopadu 1989 demonstrovat sílu, jiní pochopili, že je nutné se přizpůsobit, a začali vyjednávat o nové vládě. Jiní se dokonce za své předlistopadové působení dostali před soud jako například Miroslav Štěpán nebo Alojz Lorenc. Všichni hlavní aktéři jsou však již mimo politickou scénu, většinou v důchodu nebo se věnují podnikání.

Miloš Jakeš, generální tajemník ÚV KSČ, se k moci dostal v roce 1987, když vystřídal Husáka. Na funkci rezignoval 24. listopadu 1989. Poté byl vyloučen z KSČ a vzdal se i poslaneckého mandátu. Žije jako důchodce v Praze. V červnu 2003 jej Vrchní soud zprostil obžaloby z vlastizrady v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Naposledy se k situaci roku 1989 vyslovil v exkluzivním rozhovoru pro historika Miroslava Vaňka.

Šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán byl představitelem tvrdé represivní politiky. Na stranické i parlamentní funkce rezignoval 25. listopadu. V roce 1990 byl odsouzen na dva a půl rok vězení za zneužívání pravomoci veřejného činitele při demonstracích v letech 1988 a 1989 (nikoli však za 17. listopad). Za 11 měsíců byl podmínečně propuštěn. Do politiky opět vstoupil v čele Komunistické strany Československa (KSČ), která však nezískala prakticky žádný politický vliv. Neúspěšně kandidoval i do Senátu. Podniká, působí jako poradce.

Svazácký předák Vasil Mohorita odsoudil policejní zásah na Národní třídě a účastnil se jednání o vytvoření vlády. Stal se prvním tajemníkem KSČ, postupně však svoje pozice ztratil a v roce 1991 stranu opustil. Byl členem Strany demokratické levice a předsedou Strany demokratického socialismu. Je podnikatelem, byl také mj. ředitel odboru vnějších vztahů ve společnosti Zbrojovka Brno.

Prezident a hlavní architekt normalizace Gustáv Husák. Až do prosince 1987, kdy se vzdal funkce generálního tajemníka ÚV KSČ, měl jako první muž ve straně i státě prakticky neomezenou moc. Abdikoval 10. prosince 1989, jeho posledním počinem v úřadě bylo jmenování vlády „národního porozumění“. Zemřel 18. listopadu 1991 v Bratislavě.

Premiér československé federace Ladislav Adamec nastoupil do úřadu v říjnu 1988 po Lubomíru Štrougalovi. Usiloval o hospodářské reformy a přestavbu podle vzoru SSSR. Po 17. listopadu byl prvním komunistickým politikem, který jednal s představiteli opozice. Sympatie veřejnosti ztratil, když v rekonstruované vládě z 3. prosince ponechal komunistům většinu a nakonec tak musel podat demisi. V prosinci se ještě na rok stal předsedou KSČ a do rozpadu Československa byl federálním poslancem. Svou kariéru ukončil, v roce 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu za KSČM. Zemřel 14. dubna 2007 ve věku 80 let. 
    
Marián Čalfa, předlistopadový ministr federální vlády odpovědný za legislativu, byl jedním z hlavních účastníků jednání s opozicí. Po odchodu Adamce se stal premiérem federální vlády „národního porozumění“. V lednu 1990 opustil řady KSČ a premiérské křeslo si udržel i po volbách v červnu 1990. Po neúspěchu Občanské demokratické unie (nástupce Veřejnosti proti násilí) ve volbách 1992 odešel z politiky a působí jako právník.

Jako „šedá eminence“ listopadu 1989 je označován Rudolf Hegenbart, který měl na ÚV KSČ na starosti záležitosti generální prokuratury, armády a bezpečnosti. On sám svoji angažovanost v tomto směru odmítá. Před listopadem měl pověst umírněného reformisty a kritika stranického vedení. Nyní je v důchodu.

Za StB tehdy odpovídal Alojz Lorenc, který stál za represemi proti opozici koncem 80. let. V roce 1992 byl odsouzen ke čtyřem letům vězení za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody, ale po rozpadu federace odmítl jako slovenský občan nastoupit výkon trestu v ČR. V roce 2002 ho slovenská justice uznala vinným, ale dostal pouze podmíněný trest na 15 měsíců. Lorenc byl rovněž podezřelý z toho, že nařídil skartaci materiálů StB, soud jej však zprostil viny. Je zaměstnancem česko-slovenské investiční skupiny Penta Investments. 

Po Jakešově pádu se do čela KSČ dostal Karel Urbánek, v nejvyšší stranické funkci však zůstal jen do prosince. Do roku 1990 byl ještě předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, pak se stáhl z politického života a začal podnikat.

Komunisté slaví 1. máj
Komunisté slaví 1. máj
Více fotek
  • Komunisté slaví 1. máj autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122700.jpg
  • Gustáv Husák autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/806/80582.jpg
  • Marán Čalfa zdroj: www.vlada.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1234/123365.jpg