Hlavním přínosem ODA byl podle Bratinky norský plyn

Praha – Právě 17. prosince 1989 vznikla Občanská demokratická aliance (ODA), která v 90. letech patřila mezi nejvýraznější pravicové strany české politiky a ve veřejném životě se udržela do konce roku 2007. V předsednickém křesle se vystřídali Pavel Bratinka, Jan Kalvoda nebo Michael Žantovský. Jejími členy byli například Vlasta Parkanová, Jiří Pospíšil nebo Karel Schwarzenberg. Za hlavní přínos ODA považuje její první předseda Pavel Bratinka skutečnost, že Česká republika není zcela závislá na zemním plynu dodávaném Ruskou federací, ale má napojení i na norské zdroje.

Na počátku ODA stála občanská iniciativa Hnutí za občanskou společnost kolem Pavla Bratinky a Václava Bendy spolupracující s chartisty. Benda pak krátce po revoluci, 3. prosince 1989, založil Křesťanskodemokratickou stranu (KDS). Bratinka ale podle svých slov nechtěl do politických bojů zatahovat význam křesťanství, a o pár dní později proto vznikla Občanská demokratická aliance. Ministerstvem vnitra byla zaregistrována na jaře 1990.

ODA byla členem Občanského fóra. Od roku 1992 do roku 1996 tvořila spolu s KDU-ČSL, KDS a ODS pravicovou vládní koalici vedenou tehdejším premiérem Václavem Klausem. Z voleb v roce 1996 vzešla jako nejmenší strana v Poslanecké sněmovně. Po skandálech s financováním ODS ministři ODA podali demisi, a přispěli tak k tehdejší vládní krizi. Zde také první předseda ODA spatřuje začátek konce ODA. „Zhoršila se ekonomická situace a byly diskuse o tom, kdo to zavinil. V ODA narůstal spor mezi těmi, kteří si mysleli, že strana patří straníkům, a nikoli národu, a těmi, kteří si to nemysleli. Vyvrcholil na konci roku 1997,“ myslí si Bratinka.

Norský plyn: Na nutnosti diverzifikace dovozu zemního plynu do ČR se ministři české vlády shodli v roce 1996. Norskou variantu vláda schválila v dubnu 1997, a to k velké nelibosti Ruska a tamního monopolního vývozce plynu společnosti Gazprom. První norský plyn dorazil do ČR 1. května 1997, Česko tímto zdrojem kryje přibližně 20 až 25 procent spotřeby. O významu rozhodnutí svědčí i fakt, že vítězství norské firmy Statoil oznámil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v přítomnosti norského krále Haralda V. Více o norském plynu čtěte zde.

Někteří členové ODA zasedli i v první úřednické vládě Josefa Tošovského. Návrat připravovala v rámci projektu Čtyřkoalice (uskupení KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a Demokratické unie) ve volbách v roce 2002, pro zadlužení strany byli ale její členové vyškrtnuti z kandidátek. Čtyřkoalice zanikla. ODA se sama rozpustila k 31. prosinci 2007.

Strategie ODA: Málo členů, menší tlaky

ODA nikdy nepatřila mezi partaje s širokou členskou základnou, nejvyšší číslo se pohybovalo kolem 3000 členů. Bratinka to potvrzuje: „Mojí strategií dovnitř ODA bylo udržovat členskou základnu relativně velmi malou, protože s rostoucí členskou základnou se strana může stát rukojmím svého členstva.“ Politickou moc mají mít jen členové vzešlí z voleb, ti mají plnit volební program. „Členstvo má mít co nejmenší vliv. Může vybírat kandidáty do voleb, může volit program, ale nesmí si myslet, že poslanci či ministři jsou nástrojem jich samotných uvnitř státu. To nám připadá jako korupce ústavního státu a tomu jsme se velmi bránili – nakonec nijak úspěšně,“ dodal Bratinka.

Václav Klaus
Václav Klaus