Moskevské metro vyrazilo na zkušební jízdu

Moskva – Jednou z technických novinek předválečné stalinské Moskvy byla podzemní dráha. Otevřena byla 15. května 1935, první zkušební jízda ale proběhla již 4. února téhož roku. Moskva byla teprve desátým městem v historii, jehož podzemím začaly jezdit vlaky, první linka měla třináct stanic a měřila 11,2 kilometru. Moskevské metro je známé obrovskou vytížeností – po tokijském sveze nejvíce lidí na světě – ale také velkolepou architekturou stanic a velmi složitou sítí linek.

Metro – lék na zácpy

Moskevské metro vzniklo, protože již ve 30. letech trápily Moskvu dopravní zácpy. V roce 1931 sestavil Stalinův spolupracovník Lazar Kaganovič skupinu odborníků, z nichž část zachránil z vězeňských táborů. Tunely vyhloubili ukrajinští horníci, z nichž někteří ale při náročné a riskantní práci zahynuli. Problém jim činily především podzemní vody pod sovětskou metropolí. Do stanic potom vozily cestující jezdící schody vytvořené podle londýnského vzoru.

Již v prvním desetiletí provozu nemělo moskevské metro daleko k zániku. Když se v říjnu 1941 blížila k městu německá vojska, dal Lazar Kaganovič náčelníkovi metra příkaz, aby připravil plán na demolici podzemní dráhy. 16. října byl přerušen provoz metra, ve stanicích a tunelech kladli nálože, odmontovávali eskalátory a kabely. Mezi tím se organizátoři demolice snažili zachránit osmdesát tunových sousoší. Metro ale nakonec přežilo, večer byl likvidační rozkaz odvolán.

Stavělo se i za války

Později do jedné ze stanic zamířil i sovětský vůdce Stalin, který tam přednesl několik projevů, kterými podpořil morálku obránců Moskvy. Paradoxně hovořil pod freskami, jejichž autor Vladimir Frolov zatím v obklíčeném Leningradu marně prosil úřady o evakuaci své dílny či o příděl paliva a nakonec skončil v masovém hrobu. Síť metra se dále rozvíjela ještě během války, stanice a tunely během ní zároveň sloužily jako kryty. První z nových stanic byla otevřena v době, kdy sovětská vojska pronásledovala nepřítele za Dněpr.

V 50. letech po Stalinově smrti se začala měnit výzdoba stanic. Úřady dokonce nechaly přemalovat některé jeho podobizny, a tak se v náručí slavících lidí na stěně jedné ze stanic místo Stalina náhle objevil Gagarin. Změny se nejstarším stanicím nevyhýbají ani dnes. Nedávno se například do metra vrátily původní verše oslavující Stalina.

Druhé nejvytíženější na světě

Moskevské metro přepraví denně asi sedm milionů cestující, více než pro kolik bylo vyprojektováno. Výsledkem jsou tlačenice v nejvytíženějších úsecích a bezmála boj o místo ke stání. Metro je ovšem jediný spolehlivý způsob, jak se v ruské metropoli vyhnout všudypřítomným zácpám v ulicích.

Podzemní dráha jezdí na dvanácti linkách a zastavuje skoro ve dvou stovkách stanic. Každá linka má svůj název a barvu, v 90. letech došlo ke zpřehlednění systému očíslováním jednotlivých linek.

Cestující se v tunelech pod Moskvou vozí ve starých soupravách typu E a 81-71, které důvěrně znají cestující i z dalších velkých měst bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci, kam je Sovětský svaz vyvážel. Vyráběly se od 60. let minulého století, konstrukčně ovšem vycházejí ze starších vlaků, které se postupně vyvíjely od původního typu A. Jejich řady rozšiřují také lehčí soupravy typu 81-72 a 81-74, všechny jsou z produkce strojírny Metrovagonmaš.

Sněhová kalamita
Sněhová kalamita
Více fotek
  • Sněhová kalamita autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1289/128885.jpg
  • Nápis ve stanici Kurská autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1117/111627.jpg