Deník Mladá fronta vznikl z popudu levicových intelektuálů

Praha – S koncem druhé světové války se kromě politické nezávislosti na čas obnovilo také právo svobody slova a tisku. Jedním z nově založených deníků byla Mladá fronta (dnešní Mladá fronta DNES), vzniklá z okruhu levicových intelektuálů v čele s Jaromírem Hořcem, Sergejem Machoninem nebo Janem Grossmannem. Od 9. května 1945 se Mladá Fronta vytvářela v domě v pražské Panské ulici. V prvních číslech nového deníku si lidé přečetli hlavně reakce na aktuální poválečnou tematiku – články o kladném vztahu Čechoslováků k sovětské armádě a Josifu Stalinovi nebo představení exilové vlády v Londýně. Deník se postupně stal nejčtenějším nebulvárním plátkem v ČR.

Mladá redakce našla zázemí v bývalém sídle německého deníku Der Neue Tag, který vznikl o šest let dříve, když okupační orgány zastavily vydávání tradičního německy psaného liberálního deníku Prager Tagblatt. Poměrně dlouho Mladá fronta působila v provizoriu, podnik totiž existoval jako národní správa bývalého nacistického vydavatelství. Od začátku 50. let spadala pod Československý svaz mládeže a v roce 1970 se list oficiálně stal orgánem nástupnického Socialistického svazu mládeže.

Mladá fronta byla do roku 1989 čtvrtým nejprodávanějším deníkem, její postavení ale bylo specifické. Vydavatelství Mladá fronta mělo na starosti ekonomické záležitosti a zaměstnávalo redaktory deníku, nebylo ale jeho vydavatelem - tím byl svaz mládeže. Situace se změnila až v lednu 1990, to už ale deník směřoval k proměně v nový titul, který založili někdejší zaměstnanci Mladé fronty.

MF DNES
MF DNES

Redaktoři si sice od listopadu 1989 vymohli právo vytvářet nezávislé noviny, zároveň ale existovaly snahy o zachování deníku pod Svazem mladých (přejmenovaný SSM). Vlivný a už v té době prosperující deník se ale nakonec vydal vlastní cestou. Svazácký majetek nebylo možné privatizovat, a tak skupina redaktorů tehdejší Mladé fronty založila v červenci 1990 novou společnost. Krátce poté opustila prakticky celá redakce stávající deník a přešla do nově vzniklé Mladé fronty Dnes (MfD).

Svaz mládeže se sice pokoušel sestavit redakci novou, to se ale nepovedlo, MfD navíc získala i dosavadní předplatitele bývalého svazáckého listu. Okolnosti vzniku nového listu později prošetřovala policie, nikdy ale nepadlo konkrétní obvinění. Mladá fronta Dnes se později ocitla ve francouzských rukou, od majitele deníku Le Figaro pak akcie v roce 1994 putovaly k německému koncernu Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft, který list kontroluje dodnes.

  • MF DNES
    MF DNES autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Jaromír Hořec
    Jaromír Hořec autor: ČT24, zdroj: ČT24