„Chce to čas,“ říká o fotbalové reprezentaci Tomáš Ujfaluši

Za týden začíná v Jihoafrické republice 19. mistrovství světa ve fotbale, tentokrát ovšem bez české reprezentace. Čeští fotbaloví fanoušci proto mohou svoji pozornost zaměřit na zahraniční týmy nebo třeba na projekt Fotbal pro rozvoj. Ten má poukázat na život v afrických chudinských čtvrtích, kde fotbal nehraje pouze roli sportovního povyražení, ale je i prostředkem k lepšímu životu a určité sociální integraci. Hostem rubriky Studia 6 Profil ze 4. června byl fotbalista, bývalý český reprezentant a v současnosti hráč Atletica Madrid Tomáš Ujfaluši. Na fotbal v Africe, na mistrovství světa i neutěšenou situaci v národním fotbalovém týmu se ho ptala Jolka Krásná.

Musím se nejdříve zeptat na mistrovství světa. Vy sportovci tak žijete - jednou výhra, jednou prohra, nicméně jak dlouho vás mrzelo, že na světovém mistrovství čeští fotbalisté nebudou?
Mistrovství světa, Evropy, to jsou vrcholy. Každý z nás se tam chce dostat. Bohužel kvalifikace se nezdařila, nepostoupili jsme, takže se tentokrát musíme jako fanoušci dívat my.

Jak moc budete mistrovství sledovat? Máte svého favorita?
Favoritů bude asi více. Hodně silné bude Španělsko, takže je jedním z mých favoritů. Koneckonců tam teď hraju.

Profil (zdroj: ČT24)

Do Česka přijíždí v rámci projektu Fotbal pro rozvoj tým talentovaných fotbalistů a fotbalistek z Keni. Váš bratranec Robin Ujfaluši napsal knihu Jak se hraje fotbal v Africe. To byla motivace, proč jste se do tohoto projektu zapojil?
Přesně tak. Robin měl možnost strávit tam tři měsíce přímo v chudinských čtvrtích a všechno zdokumentoval. Po jeho příjezdu jsem tak viděl, jak se žije v Africe, jak se tam hraje fotbal. A to byl ten impuls, proč jsem se do tohoto projektu přidal.

Zatímco v západním světě je fotbal zábava, pro vás tedy profese, v Africe to má ještě další význam. Dokážete specifikovat, co pro ně vlastně fotbal znamená?
Zrovna pro děti v tomto projektu je to asi víc. Pro ně je to možnost, jak se dostat ven a zlepšit životní podmínky jak pro sebe, tak pro velkou část rodiny nebo přátele.

Který fotbalista, fotbalová star, je pro africké děti největším idolem?
Ať je to v Africe nebo v České republice, každý měl jako malý svůj idol. V Africe je to momentálně Samuel Eto a Didier Drogba.

Jak vlastně jako profesionální fotbalisté hrajte v takovémto zápase? Určitě nemůžete hrát tak, jak jste zvyklí, protože jste prostě lepší, na druhou stranu se nemůžete jen tak procházet, aby to diváky vůbec bavilo.
V tomto případě už to jsou fotbalisti, umí hrát fotbal. Takže si člověk nejde jen tak zaběhat a zakopat, ale musí se trochu snažit.

Vás budou moci diváci vidět hrát 20. června v Olomouci?
Tento rok se bohužel nemohu zúčastnit turnaje 5. června v rámci Pražského dne pro Afriku, kde jsem byl každý rok. Ale v Olomouci už budu.

K situaci v českém fotbale – včera se očekávalo, že bude sesazeno vedení ČMFS. Nekonalo se. Vy jste pro, aby Ivan Hašek zůstal na svém postu? Dělá to dobře?
Nerad bych se pouštěl do nějakého hodnocení. Byl jsem jedním z těch, kteří chtěli, aby byl Ivan Hašek zvolen na post předsedy. Myslím, že změna nebude otázkou jednoho roku, ale bude to trvat déle. Vždyť se vyměnil prakticky celý realizační tým národního mančaftu.

Mluvil jste třeba s panem Haškem nebo Bílkem o tom, že byste změnil názor a vrátil se do reprezentace?
Žádné diskuze nebyly. Už jsem se rozhodl a moje rozhodnutí je definitivní. Máme mladé kluky, takže je čas, aby se ukázali. Myslím, že to zvládnou. Sám chci zůstat na ligové scéně, soustředit se na klub. Také přece jenom stárnu, je mi dvaatřicet, a chtěl bych ještě tři čtyři roky hrát. Takže zůstanu v Madridu.

Jak jste oslavil s Atleticem triumf v Evropské lize? Jak se slaví v Madridu, ve městě zaslíbeném fotbalu?
Oslavy byly velké, sám jsem to nečekal, i když mi říkali, že pokud vyhrajeme, mám se na co těšit. Oslav se zúčastnilo asi 250 tisíc lidí, rozhodně na to budu vzpomínat celý život.

V Atleticu budete ještě ty tři roky?
Budu tam stoprocentně ještě jeden rok, kdy mi končí smlouva. Pak uvidíme, jestli ještě na závěr kariéry změním působiště.

Pojďme zpátky k české reprezentaci. Jak to vidíte do budoucna?
Je potřeba si uvědomit, že odešlo spoustu „gólů“ – Pavel Nedvěd, Honza Koller, Karel Poborský, Vladimír Šmicr, Vratislav Lokvenc. Chce to čas. Není to tak, že jedna generace odejde a přijde druhá.

Tipovačka závěrem: Kdo má největší šanci stát se vítězem fotbalového mistrovství světa? Může to být nějaký africký tým?
Může to být africký tým, ale i Argentina, Brazílie… Týmů, které hrají stabilně dobře, je spousta. Sám se na to těším.

(redakčně kráceno)