Novinář Kmenta: Mrázek je polistopadový fenomén

Praha – Letošní sněmovní volby byly vzorovým příkladem fungování demokracie ve vztahu k novinářům a k politikům. V pořadu Hyde Park to řekl investigativní novinář z Mladé fronty Dnes Jaroslav Kmenta. Letitý představitel české investigativní žurnalistiky, který letos za svou práci obdržel cenu Karla Havlíčka Borovského, proslul především sérií knih o „kmotrovi“ Františku Mrázkovi, zavražděném podnikateli a představiteli českého podsvětí. Právě Kmentova reportérská činnost přinesla informace o vazbě občanského demokrata Ivana Langera na podnikatelské kruhy kolem Mrázka, jež pravděpodobně stály také za tím, že se Langer letos již do Poslanecké sněmovny nedostal.

„Letošní volby dokázaly, že lidé vykroužkovali 'Íčka', pana Langera, podle všeho na základě kauzy kolem Mrázka. To je ukázkový příklad, jak by měla fungovat demokracie ve vztahu k novinářům a k politikům,“ konstatoval Kmenta. Právě jako „Íčko“ figuroval Ivan Langer ve spisu odposlechů Mrázkových aktivit známém pod jménem Krakatice.

„Lidé u těchto voleb dokázali, že jsou schopni se v politické scéně zorientovat a hodit hlas tomu, komu věří – a naopak. To nemusí být jen případ Langera, ale i Marka Bendy nebo Michala Krause ze sociální demokracie,“ dodal reportér.

Jméno Jaroslava Kmenty je především spojeno s reportérským zájmem o postavu zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Ten byl zastřelen 25. ledna 2006. „František Mrázek nebyl jen 'obyčejný' šéf podsvětí, on se dokázal vetřít do vrcholných pater politiky a používal lobbisty k tomu, aby sál informace z politiků. Chodil na úřad vlády za šéfování Miloše Zemana, kde měl svou pravou ruku Miroslava Šloufa… Já jsem v každé druhé kauze, kterou jsem dělal, začal narážet na jméno Františka Mrázka,“ vysvětluje Kmenta svůj zájem o postavu mafiánského bosse. „Myslím, že se z něj stal polistopadový fenomén, protože takhle vysoko se žádný boss z podsvětí nebo veksláckých kruhů nikdy nedostal,“ dodal novinář.

Jeho aktivity mají navíc vliv i na dnešní politiku: Mrázek si vedl na čelní představitele státu a politických stran archiv kompromitujících materiálů, který po jeho smrti zmizel neznámo kam. „Podle mých informací právě Tomáš Pitr je držitelem těchto kompromitujících materiálů. A jak víte, Tomáš Pitr byl odsouzen, zmizel z republiky a dodnes není zjištěno, kde by měl být. Policie po něm údajně pátrá, ale já jsem přesvědčený, že by ho tu mnozí z politiků nejradši neviděli,“ říká Kmenta.