Po výbuchu v Krásném Březně následoval masakr německého obyvatelstva

Ústí nad Labem - V Krásném Březně 31. července 1945 v půl čtvrté odpoledne explodoval muniční sklad. Výbuch, při němž zahynulo 27 lidí a desítky dalších byly zraněny, měl mít další tragické následky. Vzápětí po něm se v ulicích města rozpoutal masakr místního německého obyvatelstva. Oběti byly stříleny, ubíjeny, ale také topeny, řada z nich byla shozena z Benešova mostu do Labe. Přesný počet mrtvých dodnes není znám, podle historiků však tehdy zahynulo minimálně 43 lidí, maximálně 100. Jejich smrt měla být odplatou za výbuch v továrně, označený za německou sabotáž.

Dne 31.7.1945 vydala ČTK informaci, že toho dne odpoledne vznikl v bývalé kabelovně v Ústí nad Labem ve čtvrti Krásné Březno požár, který se v krátké době rozšířil i na další průmyslové podniky a ostatní část uvedené městské čtvrti. Do Ústí nad Labem byly poslány pohotovostní oddíly SNB a vojska. Ministerstvo zdravotnictví a Červený kříž vypravily do města zdravotní a sanitní oddíly. Veškerá bezpečnostní opatření byla neprodleně učiněna. Místní obyvatelé německé národnosti byli zajištěni. Ve městě byl obnoven klid.

/*json*/{"map":{"lat":50.6680691486,"lng":14.0705680847,"zoom":13,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/


Exploze ve skladu pokračovaly i v průběhu noci

Zpráva působila na veřejnosti jako šok. Věta o zajištění občanů německé národnosti pouze leccos napovídá o možných pachatelích, avšak je chápána jako přímé obvinění, když v prvních hodinách nemohly být a také ani nebyly známy okolnosti vzniku požáru a následovného výbuchu. Další zpráva ČTK z 1. srpna uvádí, že oheň zažehla série výbuchů ve skladu munice - exploze pokračovaly sice dlouho do noci a požáry byly uhašeny až k ránu, ale spojenému a často nadlidskému úsilí členů Sboru národní bezpečnosti, vojska a hasičských sborů z Ústí i okolí se podařilo situaci úplně zvládnout.

Tisk povětšinou cituje výpověď velitele strážnice v muničním skladu Jermana, že o život přišel rotmistr Čapek a vojín Šmejkal, ale podle předběžného zjištění zahynulo v objektu ještě asi 25 mužů a žen. ČTK pak uvádí, že ze 49 raněných bylo 39 Čechů (z toho 4 vojáci) a 10 Němců. Všichni byli převezeni do ústecké nemocnice a 8 jich bylo propuštěno do domácího ošetření.

Tehdejší ministr vnitra Václav Nosek:

„Ke katastrofě došlo v obvodu města, kde převážně bydlí český pracující lid.. Musíme být tvrdí, ale nevinní nesmí trpět! Nestrpíme, aby řádila ulice, nýbrž usilujeme o to, aby vše šlo svým plánovitým chodem za součinnosti našich bezpečnostních orgánů v zájmu našeho národa a republiky.. Vláda nás zmocnila, projednat zde - budou-li náznaky, že zdejší událost je dílem nacistů - zostřit postup proti nim, proto zdejší okresní správní komise tento návrh vlády uváží, učiní sama rozhodnutí o jejich urychleném transferu a provede jej případně za spoluúčasti armády.“


Problémem zůstává, že jednoznačné příčiny výbuchu muničního skladiště ani následného vraždění nebyly nikdy prokázány. Vzhledem k tomu, jak těsně za sebou obě události následovaly, je nepravděpodobné, že by masakr byl „spravedlivou“ reakcí na explozi. Vyšetřování obou incidentů bylo znemožněno i kvůli jejich propagandistickému zneužití z obou stran. Němci pogrom označili za „sudetské Lidice“, česká strana detonaci za zákeřnou akci nacistického Wehrwolfu. Mnoho zastánců má však i teorie, že řetěz tragédií spustila pouhá nešťastná náhoda.

Již v roce 1945 ale můžeme nalézt spoluviníka, a to divizního generála Ludvíka Svobodu, který toleroval a nezakázal zabránit svážení nebezpečné munice do hustě obydleného předměstí krajského města. Vezmeme-li v úvahu jeho nacionalistickou zaujatost a jeho obdiv ke stalinskému řešení národnostních otázek, pak se naskýtá otázka, zda nemohl byt iniciátorem plánu, jak výbuchem rozhojnit vášně a urychlit divoké odsuny, které již z jeho iniciativy probíhaly a působit na státníky jednajících na zámku Cecilienhof, aby požehnali transfer, vyhnání či vysídlení Němců ze zemí budoucího Stalinova samoděržaví. Dosud není také zodpovězená role OBZ a také role iniciátora Brněnského pochodu smrti Bedřicha Pokorného.