Čeští vědci pěstují smrčky ve zkumavkách

Praha - Nejen děti, ale i stromy se dnes dají vyrábět ve zkumavce. Čeští vědci se tomu věnují už přes dvacet let. Nedávno přišli na způsob, jak do hry zapojit i jakýsi přirozený výběr a oddělit kvalitní embrya od těch špatných. Používají k tomu jed z mořské houby.

Zárodky smrku ztepilého připomínají bílé kupky. Čeští vědci je pěstují v laboratořích už dvě desítky let. Z mladých šišek získají nezralá semínka, ze kterých pak vypěstují obrovské množství miniaturních zárodků. Děj, který probíhá uzavřený v semínku, tak mohou vidět přímo před očima – nebo pod mikroskopem.

Pěstování malých smrčků je přínosné i pro další biologické výzkumy. „Hodí se pro studium vývoje embryí jako takový, protože máme šanci v těchto podmínkách získat dostatečné množství materiálu třeba pro analýzy fytohormonů, analýzy různých látek, můžeme studovat změny, ke kterým dochází během vývoje embrya,“ popisuje Zuzana Vondráková z Ústavu experimentální botaniky.

Smrky ze zkumavky nemusí sloužit jenom vědě, využít se dají i pro pěstování stromů s přesně danými vlastnostmi. Třeba pro záchranu ohrožených druhů. Ve zkumavkách se dají vypěstovat tisíce identických smrkových dvojčat. Pěstovat se dají i dokonalé vánoční stromky nebo dřevo na výrobu hudebních nástrojů.

V přirozených podmínkách se o výběr zdravých jedinců a zánik slabších postará mechanismus, který popsal už Charles Darwin – přirozený výběr. Jenže v chráněných podmínkách laboratoře vyrostou i rostliny, které by v přírodě zahynuly. A to by oslabilo celou populaci. Čeští vědci ale přišli na to, že silné od slabých dokáže oddělit prudký jed z mořské houby – latrunkulin B.

Vědci použili velmi malé koncentrace jedu – v přepočtu asi jednu polévkovou lžíci na celý plavecký bazén. Potom sledovali, jak látka působí na buněčnou kostru - cytoskelet - drobná vlákna, která ovlivňují další růst, vývoj a dělení buněk.

„Zjistili jsme, že když dáme v určité fázi na zárodky latrunkulin ve správné koncentraci, tak dobře vyvinuté zárodky ztratí část, které se říká suspenzor. Ten je vlastně pupeční šňůrou mezi zárodkem a rostlinou. Suspenzor se musí včas ztratit, jinak by se zárodek neodpoutal od mateřské rostliny,“ uvedl Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pupeční šňůra se přesekne a životaschopné smrčky pokračují ve svém vývoji dokonce rychleji než předtím. Ty slabé zahynou. Latrunkulin B je vlastně jakýsi chemický skalpel. Vědci věří, že by mohl pomoci i komerčním pěstitelům dřevin.

Zárodky smrčků
Zárodky smrčků
Více fotek
  • Zárodky smrčků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1841/184077.jpg
  • Laboratorní pěstování smrčků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1841/184078.jpg