„Ostrava se nepodobá žádnému českému městu,“ říká Čestmír Kopecký

Ostrava nebo Plzeň? Která ze dvou metropolí získá titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015? Rozhodne se už 8. září, kdy svůj verdikt vynese evropská třináctičlenná porota. Titul Evropské hlavní město kultury se každoročně uděluje už od roku 1985 jednomu nebo dvěma vybraným městům členských států Evropské unie. Pro rok 2015 je to s Českem ještě Belgie, valonské město Mons. Cílem projektu je podpořit evropskou kulturní spolupráci, město by se mělo stát magnetem pro turisty a investory. Interview ČT24 ve dvou dnech představí nejdříve ostravskou a poté plzeňskou kandidaturu. Ředitelem projektu Ostrava 2015 je filmový a televizní producent Čestmír Kopecký. Prostřednictvím telemostu s ním v Interview ČT24 z 6. září hovořila Daniela Drtinová.

Jsou to velké nervy? Jak je prožíváte? Co teď, vlastně dva dny před konečným verdiktem, děláte? Jak se chystáte na finále?
Jsou to nervy. Usnadňuje nám to, že zítra přijedou čtyři zástupci z třináctičlenné komise (v té jich je 6 z Česka a 7 z evropských struktur). Připravujeme se proto na jejich návštěvu a zároveň připravujeme prezentaci, která bude ve středu v 11 hodin dopoledne na ministerstvu kultury. Máme tolik práce, že moc času na starosti nezbývá.

V Plzni jsou čtyři unijní komisaři dnes. Zítra zavítají do Ostravy. Už můžete říct přesně, co jim ukážete? Už to není tajemství, které by neměli vidět soupeři?
Ne, ne, neřeknu vám to. Bohužel je ještě ta prezentace, na které se dá spousta věcí ještě nějak napravit. Budu raději, když v Plzni nebudou vědět všechno.

Alespoň něco malinko naznačte.
No, myslím si, že Ostrava je autentická. Že jim předvedeme Ostravu taková, jaká je. V tom je její největší síla. Dá se tedy očekávat, že uvidí průmyslovou Ostravu a její chráněné průmyslové památky. Uvidí, jak Ostrava vypadá, potkají se s ostravskými lidmi, se zástupci. To je asi ta hlavní zpráva, kterou jim chceme dát.

Plzeň získala kontroverzní Entropu Davida Černého. Ostrava o ní neusilovala?
Jsem sice kamarád s Davidem Černým, ale tohle mě ani nenapadlo. Hledáme věci, které spojují. Zrovna tak nás překvapilo, že Plzni požehnal papež. My jsme se raději obrátili k vlastním zdrojům a silám.Ostrava má vlastní tvůrce a umělce. Nemusí být stagionou a shánět zajímavé věci odevšud. Ostrava má vlastní poklady.

Takže to může být ten zlatý hřeb. Tedy to, že Ostrava má naprosto své vlastní věci a nedováží nic zvenku?
Pokud to má být evropské město kultury, měla by tam ta kultura vznikat. A ta v Ostravě vzniká. Ostrava se liší od většiny českých měst mimo jiné tím, že má vlastní kulturní frontu, jejíž tvorba reflektuje Ostravu a klima. To je cenné.
Navíc kultura Ostravy je specifická. Ostrava se nepodobá žádnému českému městu. Z tohoto pohledu je pro Evropu svým způsobem důležité, aby měla Ostravu jako evropské město. A nikoliv, aby Ostrava měla být evropským městem.

Komisaři chtějí být sami provedeni městem. Skutečně se nerozhoduje o vítězi takříkajíc od stolu?
Naše zkušenosti, jak jsme mluvili s jinými evropskými městy kultury, ukazují, že rozhodující může být právě tato návštěva. Na ní se ukáže nejen organizační zdatnost, ale i to, co se v přihláškách a projektech naslibovalo. Ukazuje se reálnost.
Ostrava má v tomhle určitou výhodu, protože je to město, kde vzniká spoustu nových věcí. Jel jsem dnes kolem Karolína a viděl tam desítky jeřábů, staví se tam. Tím chci říct, že v tuhle chvíli neexistuje v Ostravě žádný zásadní útlum. Myslím si, že je to demonstrace prosperity.

Takže komisaři půjdou městem?
Komisaři si prohlédnou město, jeho kulturní památky a setkají se s lidmi. Trasa je evidentní. Ostrava má Dolní Vítkovice, které jsou ve fenomenální přeměně, památky se tam zpřístupňují něčemu, čemu se dá říkat science centrum. To nemůžeme minout. A zrovna tak jim nemůžeme neukázat centrum města.

Jak jsou právě obyvatelé dál zapojováni do toho projektu? Zajímá je to ještě před samotným finále? Takzvaný Ruda z Ostravy přezpíval slavný hit New York právě do podoby Ostravy. Zajímá to lidi i dál? I oni to prožívají s nějakými nervy?
Nejsou to tak strašné nervy. Ostrava je poměrně zvyklá na to, že se jí nepodaří všecko, co by mělo. Je trošičku daleko od Prahy, takže si to musí vybojovat. Úplně zásadním způsobem na tom tedy Ostrava závislá není.
Způsob té prezentace a vztahu… Ostraváci nejsou takoví, že by přišli, kdybychom všude vyvěsili billboardy a řekli, přijďte na náměstí, barevně se oblečte, sestavíme tam logo. My jsme se pokoušeli, a nebylo to vůbec těžké, aby si našli cestu sami. To je potom daleko silnější.
Takže Ruda z Ostravy námi nikdy osloven nebyl, aby něco složil. Udělal to sám, když přemýšlel, jak Ostravě pomoct v kandidatuře. Zrovna tak se rozhodla majitelka Lískovy vily. Ta krásná funkcionalistická vila nebyla nikdy zpřístupněna, tak se rozhodla, že by bylo krásné, kdyby ji jako pomoc kandidatuře zpřístupnila. Teď je to tam vyprodáno do konce roku.
Tohle je ta lepší cesta, když to lidé dělají spontánně, protože mají Ostravu rádi. Není to pak žádná volební nebo reklamní kampaň.

Ostrava soutěží o vítězství s Plzní. Původně byl ve hře také Hradec Králové. Proč by měla vyhrát Ostrava? V čem je lepší než další města. Už v úvodu jste naznačoval, že Ostrava je město, které má vlastní kulturu.
To je její největší přednost. Není mnoho měst, které by měly takovou kulturní infrastrukturu. Ovšem hlavní hodnotou jsou zejména lidé, kteří tady žijí a tvoří. To je alfa a omega toho, proč by to měla být Ostrava.
Ostrava má svůj vlastní charakter. Kdybych jako cizinec navštívil Budějovice, Hradec a Pardubice, nedokázal bych s odstupem ta města zásadním způsobem rozlišit. Ale u Ostravy je to na první moment poznat.

Jaký je největší rozdíl, pokud jde o kulturu, mezi Ostravou a Plzní?
Nerad se vůči Plzni vymezuju, protože mám to město hrozně rád. Jsem docela nerad, že se zrovna s Plzní pouštíme do křížku. Uměl bych si představit jiné město, s kterým by mi bylo bližší pustit se do boje.
Ostrava nemá dlouhou historii, tím se liší od většiny tradičních měst. V podstatě vznikla spojením několika vesnic ve chvíli, kdy se tady našlo uhlí. Dynamiku projevily železárny. V několika vlnách sem přišla velká spousta pracovníků.
To samozřejmě nebylo pro kulturu úplně nejúrodnější pole, proto má ostravská kultura už od Bezruče úplně specifický charakter. Ostrava musela vždy obstát před někým, kdo o ni tak úplně nestojí. Je snadné být hercem v divadle, kde už se abonmá dědí pět generací, jak jsem to zažil třeba v Karlových Varech nebo v Brně. Ale je něco jiného, když kultura musí pokaždé obstát. Je vlastně vyvzdorovaná a je velice těžké, aby se jí člověk uživil a provozoval ji. To má samozřejmě v kultuře následky, je v ní obsaženo to, co lidé skutečně potřebují, co intuitivně hledají.

Historie Ostravy

Ostrava, původně malá osada, vznikla nad řekou Ostrá. Měla výhodnou polohu na hranicích země, kudy procházela jantarová stezka. Po třicetileté válce rozvoj a význam města trochu upadl. Ke své síle se město vrátilo koncem 18. století díky těžbě uhlí. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané Rudolfovy. Později je převzala rodina Rothschildova a získaly název Vítkovické železárny.

Je to stereotyp hraničící s předsudkem, když dodnes mnozí vidí Ostravu jako industriální metropoli než jako město kultury?
Ne, Ostrava industriálním nebo postindustriálním městem je, ale není to její vina. V 20. a 30. letech, za války a potom v éře socialismu byla Ostrava základním dodavatelem uhlí, železa a oceli. Byla ocelovým srdcem republiky, které krvácelo pro ostatní, a svým způsobem na to doplatila. Na druhou stranu se dnes ukazuje, že její bývalé nedostatky, můžou být v budoucnu její přednosti.

Třeba festival Colours of Ostrava je už dnes pojem. Ale kamenná infrastruktura má dodnes ve městě trhliny. Uchází se právem Ostrava o titul Evropské hlavní město kultury?
V současné době by se v Ostravě měly postavit dva domy kultury, kde by měla být koncertní hala a městská galerie. Proto bych se vás zeptal, Danielo, kde se naposledy postavil nějaký koncertní moderní sál v této zemi?

No, čistě koncertní síně se dnes už nestaví, staví se spíš multifunkční haly. Mě zajímá, jakým způsobem ten titul, který město možná získá, pomůže dobudovat kamennou infrastrukturu, která dnes v některých ohledech Ostravě chybí?
To je určitě jeho smyslem. Dneska se koncertní síně staví všude po světě. A když jsme hledali, jakou podobu by měla mít ta ostravská, zjistili jsme, že za posledních dvacet let byly téměř všechny koncertní síně postaveny právě v rámci titulu Evropské hlavní město kultury. Proto jsme se na to soustředili.
A jestliže má Ostrava tak zásadní trhliny, tak zrovna takové trhliny mají v infrastruktuře i ostatní města. Ostrava se ale nezabývá tím, jestli je na tom lépe nebo hůře než Brno nebo Budějovice. Ale chtěla by mít, protože má Janáčkovu filharmonii, například koncertní síň. Tak je to dnes koneckonců běžné v každém takhle velkém městě zrovna jako všechny další stavby.

Sám říkáte, že i toto je smyslem vítězství, toho titulu. Vy jste tedy vypracovali projekty a teď budete doufat, že s titulem přijdou peníze na postavení chybějících galerií a koncertních síní?
Ve skutečnosti to není tak, že by se z Evropy začala valit lavina peněz. Díky titulu je ale snazší přístup k penězům, k projektům, k tomu, aby se o město zajímali investoři. To je hlavní věc.
Ostrava nebo Plzeň, pokud se Evropským hlavním městem stanou, budou reprezentovat Evropu v její kultuře, čili dojde k oživení. Ale není to úplně tak, že by se město rázem proměnilo. Jsou města, která se proměnila vlastní iniciativou a schopnostmi, ale například si nikdo nevzpomíná, co zbylo v Praze po evropském městě kultury.

I když město nevyhraje, projekty se dokončí, byť pomaleji. Z čeho by se to zaplatilo? Dostavby by mohly přijít až na 3,75 miliard korun.
Město se rozhodlo, že dá 2 miliardy korun na výstavbu kulturní čtvrti v centru města. Důležité také je, že Ostrava má spoustu volných prostorů. Jedním z nich je Černá louka, která je odhadem 60 metrů od centrálního Masarykova náměstí. Tento pozemek, který město vymezilo, už má další obrovskou hodnotu. A jestli se Ostravě nepodaří postavit všech sedm plánovaných domů kulturní infrastruktury, dokončí nejméně tři až čtyři.
Pokud Ostrava titul nezíská, iniciativa a možnosti by poklesly, ale znamená to, že by se realizace jenom prodloužila. Jinak objektivně to, co se chystá, Ostrava potřebuje, takže to stejně musí být dřív nebo později.

Nejste z Ostravy. Pokud Ostrava nevyhraje, skončí tím pro vás projekt a realizace plánů pro město?
To nedokážu úplně říct, záleží taky na městě Ostrava. Do Ostravy jsem se ale nedostal až s tímhle projektem. Dávno před tím jsem tady točil film Sluneční stát, chtěl jsem tehdy natočit sociální film o podmínkách v některých městech. Jsem s Ostravou spojený. Ostrava je mi nejbližší ze všech měst, v kterých jsem nežil.

To je taky důvod, proč jste do toho šel právě s Ostravou? Šel byste do toho s jiným městem? Říkal jste, že Plzeň máte taky celkem rád.
Musím se přiznat, že jsem trošku sobecký. S jiným městem bych do toho nešel zejména proto, že by to nebyla taková výzva. Ostrava je pro mě dobrodružství, je tady co měnit, je tu prostor pro to, aby se objevilo něco úžasného. To mě lákalo daleko víc nežli všechno ostatní.

Pokud Ostrava získá titul Evropského hlavního města kultury, co se bude dít dál a co by město plánovalo na klíčový rok 2015?
Dobrá otázka, těžká odpověď. Popsali jsme to na 700 stranách tří knih. Docela zásadní je pro Ostravu životní prostředí. Musí se dále pracovat na tom, aby se změnilo zejména ovzduší a další věci. Dalším pilířem je vzdělávání. V oblasti kulturního managementu je potřeba vzdělávat lidi, kteří by se starali o to, aby Ostrava měla kvalitní kulturu. A potom, tedy kromě těch staveb, o kterých jsem částečně mluvil, jsou to zejména kulturní programy.
Nemyslím si, že by bylo chytré udělat po roce 2015 tsunami kulturních programů. Ten projekt je postaven na tom, že vzniknou takové programy, které by vedly k dlouhodobé akceleraci kultury v Ostravě, v celém regionu a zároveň v České republice.

Ostrava 2015

Ostrava pracuje na přípravě projektu dva roky a investovala kolem 70 milionů korun. Podařilo se tak vytvořit akce, které budou dál pokračovat. Například Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko nebo Měsíc autorského čtení. Vznikla také takzvaná Bílá kniha, 17 kapitol z kulturní historie města nebo leporelo Tajemná Ostrava. Otevřel se i klub Stará aréna – klub pro kulturu a informace 2015, kde se měsíčně koná na 20 akcí.

Pokud Ostrava titul získá, mnozí si od vítězství slibují nával turistů a investorů. Není to přehnané očekávaní? Ostrava přece jenom není Dublin nebo Lille, už kvůli poloze.
Ostrava je město v regionu, který má 7 milionů obyvatel. Na dohled je Polsko, 60 kilometrů je Žilina. Region má obrovský potenciál. Z tohoto pohledu bych vůbec neměl obavy.

Jak přesně by se investice mohly vrátit?
Evropská komise si objednala Palmerovy zprávy, které přesně hodnotí každý projekt. Turistický nárůst může způsobit hodně, v některých městech to může být zásadní. Ale sledují se i dlouhodobější výsledky. Například když někdo prostaví 10 až 15 milionů korun, znamená to reflexi v nezaměstnanosti a zaměstnanosti.
Jde také o proslulost města, jakým způsobem se zapíše na mapu. Investoři pak vědí, kde to město je, zajímají se o něj. Takto se Česká republika proslavila v 60. letech filmy, od té doby o ní všichni věděli. A zrovna tak se Ostrava jako evropské město kultury může stát známou všem Evropanům. To pak znamená dlouhodobější zájem o ni, a tudíž šanci pro Ostravu.

Myslíte, že je už rozhodnuto, nebo ještě zahraje poslední dojem?
Je to samozřejmě velice složité. Přihláška, to, o čem se hlasuje, je vlastně postavena na 30 otázkách, na které jsme museli dát odpovědi. Takže existují nějaká pravidla a představy v Bruselu.
Na druhou stranu Ostrava nenabízí naplnění nějakých evropských směrnic, ale nabízí vlastní cestu. Myslím, že to nemusí být pouhé dogma, kdy někdo popíše, jak má evropské město kultury vypadat. Je velká šance, že sama města stvoří obraz toho, jak by měla vypadat. Z tohoto pohledu existuje šance ve chvíli, kdy uzavřeme všechno, co jsme chtěli těm třinácti lidem říct.

(redakčně kráceno)