E. T. Seton – otec woodcraftu

South Shields (Británie) - „Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studnu, kde by i jiní mohli pít.“ Tak začíná kniha Dva divoši - nejslavnější dílo Ernsta Thompsona Setona, který se narodil 14. srpna 1860. Zakladatel woodcraftu v ní shrnul hlavní zásady své „lesní moudrosti“. Kanadský spisovatel a ilustrátor věřil, že život v přírodě mezi druhy, spát pod hvězdami, drobné práce, sport a výpravy za dobrodružstvím dají mladým mnohem více než jakákoli civilizační vymoženost. Právě on je pokládán za jednoho z hlavních inspirátorů skautingu, mnozí jej znají pod přezdívkou Černý vlk. Prostřednictvím českého Junáka, českých woodcrafterů, trampského hnutí, ale i svých knih, pravděpodobně u nás ovlivnil víc horolezců, než Hillary s Messnerem dohromady. Zemřel 23. října 1946 ve věku 86 let.

Vznik myšlenky hnutí woodcraftu - lesní moudrosti, její vývoj, vznik a vývoj organizací nesoucích tuto myšlenku souvisí úzce s vývojem osobnosti Setona od jeho dětství až do jeho smrti. Jeho osud by vydal hned na několik životů. Byl poutavým vypravěčem i skvělým kreslířem, lovcem vlků, hlasatelem návratu k přírodě, vychovatelem a učitelem mladých a jedním z prvních, kdo hájil práva a zvyky původních amerických obyvatel - indiánů. Za svůj život vydal několik desítek knih a tisíce odborných i populárně naučných článků. Mnoho zásad a symbolů, které dodnes používají a ctí i čeští skauti a trampové, pochází právě od něj. 

Seton hraje mokasínovou hru se svojí adoptivní dcerou Dee v Seton Willage
Seton hraje mokasínovou hru se svojí adoptivní dcerou Dee v Seton Willage
E. T. Seton

„Jsme obklopeni moudrostí, člověk není jejím pramenem, nýbrž pouhou nádrží a může vydat jen to, co nasbíral.“

Už jako dítě tíhnul Seton k divoké přírodě, a tak mu jistě přišlo vhod, že se jeho rodina přestěhovala kvůli finanční tísni z rodné Británie do Kanady. Ernest byl osmý z deseti bratrů a po předčasně ukončeném studiu v Londýně se v roce 1881 usadil u starších bratrů v osadě Carberry v Manitobě, na farmě však moc k užitku nebyl. 

Jeho pozornost neustále odvádělo dění v přírodě, okolí jej považovalo za lenocha a budižkničemu. Hodiny a hodiny trávil toulkami a pozorováním. Své poznatky neúnavně zaznamenával ve skicách i krátkých statích. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Již záhy navázal Seton kontakt s předními biology své doby a získal první výtvarné zakázky - ilustroval a maloval zvířata do slovníků. Prorazil i v literatuře – v Novém Mexiku stvořil své nejznámější literární hrdiny, vlka Loba a psa Binga. Český čtenář je zná mimo jiné díky nesčetněkrát vydané povídkové sbírce Moji známí z divočiny

Ernst Thompson Seton při práci s mládeží
Ernst Thompson Seton při práci s mládeží

První woodcrafterský „kmen“ založil Seton v roce 1902. Pobýval na své usedlosti Windyghoul v americkém Connecticutu a partička místních kluků mu vyváděla různé zlomyslné kousky. Když už kvůli nim musel poněkolikáté přemalovat vstupní bránu, rozhodl se, že je nepotrestá, ale pozve k sobě domů. Jeho vyprávění o přírodě a indiánech zaujalo chlapce natolik, že se rozhodli Setona na cestě „lesní moudrosti“ následovat. Téhož roku publikoval Seton o zálesáctví první články a plánoval napsat celou příručku. Na radu svého přítele Rudyarda Kiplinga, kterého inspiroval k sepsání Knihy džunglí, nakonec své rady vtělil do čtivého románu Dva divoši

V roce 1906 se Seton poprvé setkal se zakladatelem skautingu Robertem Badenem-Powellem a zpočátku si dobře rozuměli. Setonovi se však záhy znelíbily hlavně poněkud militantní prvky, které chtěl anglický důstojník do nového hnutí vnést. Proto se raději soustředil na rozvoj vlastního hnutí, které si však nikdy nezískalo tolik příznivců jako skauting. 

Woodcraft

měl v Čechách své nadšené propagátory ještě v době Rakouska, například profesor Miloš Seifert - Woowotanna tábořil po Setonově vzoru se svým berounským dětským kmenem Děti živěny již v roce 1913 a při tomto táboření bylo v Čechách postaveno i první týpí. Po vzniku Československa Woowotanna zakládá Ligu československých woodrafterů, která existuje až do 2. světové války, kdy je okupanty zakázána. Po válce je obnovena, nemá však dlouhého trvání a hned po únoru 1948 přichází další zákaz, tentokrát až do listopadu roku 1989.

(více na serveru Horolezecká abeceda a FOLKtime)

0