Ekonomická situace brání obětem domácího násilí odejít

Praha - Obětem domácího násilí často velmi brání odejít od pachatele jejich ekonomická situace. V průměru se oběť odhodlává pět let, než začne svou situaci řešit, uvedla vedoucí pražského intervenčního centra Marie Šusterová. Podle statistik intervenčního centra nejvíc své případy domácího násilí musí řešit ženy ve věku 31 až 40 let, z nichž spousta má malé děti. Pokud se nerozhodnou včas, děti si můžou do vlastních vztahů odnášet nejen různá traumata, ale i špatné vzorce chování. Chlapci se už v pubertě stávají násilníky, zatímco dívky se identifikují s matkou a přijímají i ve svých vztazích roli oběti, upozornila Šusterová. Podle ní je proto dobré, když se žena co nejdřív rozhodne od násilníka odejít.

„Současná ekonomická situace je velkou brzdou pro odvahu žen odejít,“ uvedla. Oběti si podle ní nevěří, že to ekonomicky zvládnou. Nemají totiž jistotu, zda bude partner poté platit výživné, musí si najít práci, přijdou o bydlení. Majetkoprávní vypořádání může trvat i několik let. Podle dat Českého statistického úřadu klesá životní úroveň žen v prvním roce po rozvodu o 73 procent.

„Stoupá nezaměstnanost. A ženy, které se rozhodují, zda žít s násilníkem dál, nebo odejít, tak mají ztíženou možnost sehnat zaměstnání,“ říká Zdeňka Bednářová, ředitelka psychosociálního centra Acorus, která byla hostem Studia 6.

Video Zdeňka Bednářová ve Studiu 6 ČT24
video

Zdeňka Bednářová ve Studiu 6 ČT24

Oběti často nechtějí problém řešit přes policii a soudy

„V současné době je velký tlak na výkon a rychlost. Ale oběti domácího násilí si s sebou nesou traumata, která se projevují v jejich dalším jednání, příznaky posttraumatické stresové poruchy - a ty jim často znemožňují tlaku odolat a začlenit se,“ dodává Bednářová.

Počty odhalených případů domácího násilí v metropoli podle magistrátu rostou. Policie může lidi, kteří ubližují svým nejbližším, vykázat od ledna 2007. Často však oběti nechtějí problém řešit přes policii a soudy, jsou neochotné vypovídat.

V krizové situaci můžou obětem pomoci krizová centra jako Bílý kruh bezpečí nebo právě Acorus, která provozují nepřetržitou linku pomoci. Třeba Acorus zajišťuje azyl asi pro 50 zájemkyň ročně. Mají k dispozici i krizové lůžko, na něž můžou přijmout osobu ohroženou domácím násilím i bez předchozí konzultace. Podle Zdeňky Bednářové zaznamenalo centrum Acorus v posledních dvou letech nárůst počtu klientek až o 17 procent.

Pětinu případů tvoří násilí generační, kdy třeba syn týrá matku

Asi pětinu případů tvoří násilí generační, kdy třeba dospělý syn týrá svou matku. Násilí může být fyzické, třeba napadání pěstmi, ale i psychické a ekonomické, kdy například pachatel seniorovi sebere důchod.

Šusterová je přesvědčena, že 90 procent týrání seniorů se vůbec neodhalí. Důležité je, aby takový člověk nebyl úplně závislý na pachateli. Pomoci může například i pečovatelská služba. Pravidelná přítomnost někoho třetího může prý zmírnit fyzické útoky pachatele.

Podle statistik jsou asi v 95 procentech případů domácího násilí pachateli muži. Mezi poškozenými je zhruba 85 procent žen, 11 procent starých lidí a čtyři procenta mužů.