Ve škole rétoriky pro diktátory je ředitelem Mussolini

Praha – Mistři v řečnictví a přeborníky v manipulaci s davem bývají často – diktátoři. Třeba Fidel Castro býval rekordmanem, ovšem jen do doby, než ho předstihl jeho učenlivý žák, Hugo Chávez. Pokud by ovšem existovala škola rétoriky pro moderní diktátory, jejím ředitelem by rozhodně nemohl být nikdo jiný než Benito Mussolini. Místo vábení voličů se přímo koupal v nadšeném křiku zfanatizovaných mas. Namísto argumentů předváděl rozmáchlá gesta.

Duce platil ve své době za řečnickou špičku. Učil se od něj také původně ostýchavý a nevýrazný Adolf Hitler. Z toho se stala řvoucí bestie až po hodinách tréninku před zrcadlem.

Třetí z velkých evropských tyranů 20. století Josef Vissarianovič Stalin neměl vůbec žádný řečnický talent. Jak ale dokládají archivní záběry, jeho nevýrazné projevy budily obrovské nadšení.

K tomu, aby posluchačům zůstávaly od potlesku mozoly na dlaních, stačilo Stalinovi často jediné slovo. Stalinův recept byl jednoduchý a strašný: řečnické umění nahradil strachem.

V době stranických čistek odejít před koncem mnohaminutových aplausů mohlo jednoduše znamenat totéž, jako říci si o přímou jízdenku na Sibiř.

Vyhlášený milovník doutníků, baseballu a žen Fidel Castro o svém nadání uchvátit davy snad nikdy nepochyboval. Nejdéle vládnoucí diktátor 20. století si vypracoval pověst řečnícího maratonce.

Fidel Castro se zapsal do Guinessovy knihy rekordů

V roce 1960 se zapsal do Guinessovy knihy rekordů za nejdelší projev na půdě Spojených národů. Mluvil tehdy celých 4,5 hodiny. O 26 let později ale Castro sám sebe překonal. Na sjezdu komunistické strany Kuby posluchače trápil neuvěřitelných 7 hodin a 10 minut.

Zdálo se, že Fidel je nepřekonatelný. Jenže jeho obdivovatel, žák a spojenec Hugo Chávez dokonce překonal svého mistra. V televizní show mluvil venezuelský prezident 8 hodin. Navíc ukázal, že pod drsnou slupkou bývalého výsadkáře bije srdce umělce, když během projevů také zpíval.

Umění mlčet a škola jihovýchodní Asie

Docela jinou školu kontaktů mezi vládcem a národem pěstují v jihovýchodní Asii. Diktatura generálů v Barmě je brutálně efektivní. Její vůdci se přitom drží v pozadí a není jasné, kdo z nich má v zemi hlavní slovo.

Na vrchol v umění mlčet se ale vyšplhal vládce asi nejtvrdší diktatury na Zemi. Severokorejský vůdce Kim Čong-il dává okázale najevo, že své poddané nemusí přesvědčovat vůbec o ničem. Už dlouhá léta před televizními kamerami nepromluvil jediné slovo a pouze blahosklonně přijímá pocty davů.