Jak danit nahodilé příjmy?

Praha – Řada lidí si vedle svého povolání současně také příležitostně přivydělává. Jaká pravidla a limity platí pro ty, kteří si vydělali například prodejem cenných papírů nebo ručně vyrobených šperků? Danění příležitostných příjmů podléhá paragrafu 10 zákona o dani z příjmu. Do této kategorie spadají příjmy, které nepatří do příjmů od zaměstnavatele, z podnikání, kapitálového majetku (úroky, dividendy, podíly na zisku), z pronájmu nemovitostí a příjmy zdaňované srážkovou daní.

Od daně z příjmů je osvobozená příležitostná činnost, pokud součet příjmů bez odečtení výdajů nepřesáhne v kalendářním roce 20 tisíc korun. Jde o příjmy z příležitostné činnosti (která není uvedena v živnostenském listu, a přesto je provozována příležitostně), příležitostného pronájmu movitých věcí či příjmy ze zemědělské činnosti, která není provozována podnikatelem.

Kdy podat daňové přiznání?

Daňové přiznání je přitom třeba podat, pokud příjmy ze všech činností jsou vyšší než 15 tisíc korun a pokud se nejedná pouze o příjmy ze závislé činnosti. Do dílčího základu daně se dále zahrnují příjmy z prodeje cenných papírů, které byly drženy méně než půl roku, a rovněž přijaté výživné nebo důchod, pokud se nejedná o výživné nebo důchod dle zákona. Tyto příjmy lze snížit o prokázané výdaje nutné na dosažení příjmů. Není možné uplatnit paušál (kromě příjmů ze zemědělské výroby, kdy lze uplatnit výdajový paušál ve výši 80 procent z příjmů).

Předěl mezi příležitostným prodejem a podnikáním není nějak striktně vymezen a často se může překrývat. Podnikání lze považovat za soustavnou, nezávislou činnost, jejímž účelem je dosažení zisku. Pokud například někdo opakovaně nakupuje a poté na internetových serverech prodává zboží, které nepoužil pro svou potřebu, pak je prodává za účelem dosažení zisku. V tom případě je třeba si pořídit výpis z živnostenského rejstříku (dříve živnostenský list), podávat daňové přiznání a odvádět platby za zdravotní a sociální pojištění.

Příklady příležitostných příjmů:
  • Příjmy z příležitostných činností: Nesmí jít o pravidelně se opakující činnost a poplatník nesmí být povinen při výkonu práce dbát příkazů objednavatele.
  • Příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí: V případě nemovitostí by se jednalo o paragraf 7 (příjmy z podnikání) nebo o paragraf 9 (příjmy z pronájmu).
  • Příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem – samostatně hospodařícím rolníkem: Zde může jít o prodej přebytků ze zahrady, pole, prodej dřeva z lesa atd.
  • Příjmy z převodu (prodeje) vlastní nemovitosti, bytu, nebytového prostoru, movité věci. 0
  • Příjmy z převodu účasti na s.r.o. nebo komanditisty na komanditní společnosti nebo převod členských práv a povinností k družstvu.
  • Výhry z loterií a sázek a jiných podobných her: Pokud jsou tyto hry provozovány na základě zvláštního předpisu (loterijní zákon), jsou výhry od daně osvobozeny.
  • Příjmy z prodeje akcií či podílových listů, které byly ve vlastnictví méně než půl roku.

Jak je to s daněním akcií nebo internetového prodeje?

Zdanění výnosů vyplývajících z držení nebo prodeje cenných papírů je upraveno zákonem o daních z příjmů. Způsob zdanění fyzických osob se může různit podle toho, zda se jedná, či nejedná o podnikatele a dále zda se jedná o výnosy z titulu držení akcií, nebo jejich prodeje. Více informací k dispozici zde.

V poslední době přibývá i lidí, kterým plyne příjem z internetových prodejů. Zde je však nutné rozlišovat, zda se jedná o nahodilý, občasný prodej převážně osobních věcí a kdy jde už o soustavnou činnost, tedy o podnikání, se kterým souvisí i nepříliš příjemná povinnost příjmy danit. Finanční úřad se opět nebude zajímat o osoby, jejichž internetové nahodilé příjmy nepřekročí 20 tisíc korun za rok. Další informace naleznete zde.

Dotazy čtenářů
  • „Byl jsem zaměstnán do 31. 8. 2011, od té doby jsem nezaměstnaný. Vybral jsem si mimořádný výběr z placeného životního pojištění ve výši 24 tisíc korun. Není to odbytné. Jsem povinen uvést tuto částku jako příjem z kapitálového majetku?“

Zdanění v tomto případě řeší pojišťovna sama (instituce může zdanit výplatu srážkovou daní ve výši 15 procent).

  • „Mám starobní důchod ve výši 4 950 korun měsíčně. V prosinci 2011 jsem udělala překlad, protože jsem soudním tlumočníkem u Krajského soudu v Plzni. Za ten jsem dostala 10 000 korun. Musím vyplnit daňové přiznání za rok 2011?“ 

Jelikož částka nepřesáhla 15 000 korun, daňové přiznání není nutné podávat.

Mzda důchodce podléhá stejnému režimu zdanění a platbám sociálního i zdravotního pojištění jako u běžného zaměstnance. Pokud by roční součet důchodu, příjmů za zaměstnání a základů daně z podnikání a pronájmu překročil 840 tisíc korun, je nutné vše zdanit v daňovém přiznání. Výše uvedeného dotazu se ale tato povinnost netýká, jelikož roční částka je nižší než stanovená hranice.