„Válečné rány jsou stále otevřené,“ říká Ivo Josipović

Na pozvání prezidenta republiky Václava Klause přijel na dvoudenní návštěvu České republiky chorvatský prezident Ivo Josipović. Bývalý právník a skladatel vážné hudby Josipović je v prezidentském úřadě již rok, jako hlavní úkoly si stanovil boj s organizovaným zločinem, korupcí, ale i snahu o přátelské vztahy mezi zeměmi na západním Balkáně, přípravu Chorvatska na vstup do Evropské unie či složení opery o Johnu Lennonovi. O tom všem hovořil Ivo Josipović v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi s redaktorem Martinem Jonášem.

Byli jsme svědky násilí na chorvatských ulicích v posledních dnech. Myslíte si, že tyto demonstrace, které jsou zcela jistě inspirovány revoltami v arabském světě, mohou poškodit chorvatskou politiku a zejména projekt vstupu do Evropské unie?
Nemyslím, že to bylo inspirované děním v arabském světě. Máme hospodářské problémy a lidé chtějí reformy, lepší životní podmínky, pracovní místa. To byl hlavní důvod demonstrací. Navíc k násilí došlo pouze příležitostně a po prvním dni ustalo. Nyní to probíhá demokratickým, ústavním způsobem. Lidé vyjadřují svoje politické názory mírumilovně. A zajímavé je, že se to částečně organizuje přes Facebook, to je v politickém životě něco nového. Pozoruhodné také je, že demonstrace pokrývají široké spektrum voličů, zprava doleva.
Demonstranti chtějí reformy a lepší život. V Evropě se myslím nejedná o nic mimořádného. V Evropě se každý den někde demonstruje.

Mám to tedy chápat tak, že toto hnutí vítáte?
Ne, nikdo v úřadě nemůže být rád, že probíhají demonstrace. Je to vždy známka toho, že stát nefunguje tak, jak má. Ale chápu ty důvody a myslím, že politici alespoň slyší, co se děje.

Při nástupu do úřadu jste říkal, že jedním z velkých problémů chorvatské společnosti je korupce a organizovaný zločin. O tom také demonstranti hovoří. Myslíte si, že tímto způsobem chtějí urgovat řešení tohoto problému?
Chorvatská společnost a politici jsou nyní velice odhodláni bojovat s korupcí. Musím zmínit, že bývalý premiér a bývalý vicepremiér jsou vyšetřováni kvůli korupci, takže máme první velice důležité výsledky a vyšetřuje se.
To je ale jenom začátek. Je důležité, aby naše země ukázala, že je připravena nekompromisně bojovat s korupcí, protože je to důležité především pro naši společnost. A za druhé, je to důležité pro naše členství v EU. Myslím si, že za posledních 10 měsíců nemůže nikdo pochybovat o naší ochotě bojovat s korupcí.

Hovoříte o přístupových vyjednáváních s Evropskou unií. Myslíte si, že toto hnutí nespokojenosti může nějakým způsobem představovat překážku ve vstupu do Evropské unie? Že by lidé v možném referendu hlasovali ne proti Evropské unii, ale proti politice obecně?
Jde o to, jak stanovíme datum voleb. Volby musíme od referenda oddělit. Nejlepší způsob by bylo mít nejdřív volby a potom referendum. To ale není samozřejmě na mně, ale na parlamentu a na vládě. V současné době jsme uprostřed diskusí o volebním harmonogramu do konce roku.

Chorvatská společnost a občané nepodporují členství v Evropské unii…
Podpora je nyní o něco nižší, než byla, protože vyjednávání se táhnou a hospodářská situace je obtížná. Ale obecně je veřejnost k Evropské unii nakloněna pozitivně a jsem si jistý, že nakonec při referendu získáme přesvědčivou většinu. Všichni politici se totiž soustřeďují na evropskou problematiku, protože prakticky všechny politické strany podporují členství v EU. To není jenom deklarace. Nyní se opravdu musíme snažit přesvědčit lidi, aby hlasovali pro Evropskou unii.

Jak chorvatští voliči vnímají nedávné problémy, které zaznamenala Evropská unie a zejména eurozóna?
Je docela jisté, že Řecko by se nikdy ze svých problémů bez Unie nedostalo, takže Evropská unie není důvodem problémů, ale je to spíš prostředek, jak se z nich dostat. To je důležité chápat.

Po jednom roce v úřadě jste získal poměrně velký věhlas za snahu urovnávat vztahy se sousedními zeměmi. Myslíte si, že hlavní kus práce už je za vámi, anebo je ještě něco důležitého před vámi?
Evropská a regionální politika, to jsou dvě strany stejné mince. Pro Chorvatsko je z bezpečnostního, hospodářského, ale i dalších hledisek důležité podporovat vztahy se sousedy – s Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Srbskem.
Není to snadné a je to velice citlivé. Válečné rány jsou stále otevřené. Řada lidí u nás trpěla, Chorvatsko bylo předmětem srbské agrese. A teď musíme řešit problémy, které pocházejí z války, jako je problematika hranic, pohřešovaných osob, majetku, nástupnictví po bývalém státu a řadu dalších. Letos jsme zaznamenali docela dobrý začátek. Nyní musíme velmi agresivně a naléhavě pokračovat v tomto procesu.

Někdo vás ovšem kritizuje například za to, že jste se omluvil za činy Chorvatů během války. Například premiérka Jadranka Kosorová. Jak o tom smýšlejí běžní občané? Necítí se zrazeni?
Připouštím, že úplně na začátku existovaly určité pochybnosti. Zmínil jste premiérku Kosorovou. Ta ale nakonec přijala mou regionální politiku a nyní spolupracujeme. Jinak nejlepší odpověď na vaši otázku poskytnou průzkumy veřejného mínění. Zaznamenávám popularitu kolem 80 procent voličů, to znamená, že lidé moji politiku podporují.

Celá řada vašich kolegů v Evropě by vám mohla vaši popularitu závidět. Jaký na to máte recept?
Během své práce nad tím nepřemýšlím, nekalkuluji. Snažím se naplnit své volební sliby. Pozice prezidenta v Chorvatsku je specifická, každodenní řízení politiky a hospodářství je v rukou vlády. Prezident je spíš osoba, která vystupuje s určitou autoritou, zapojuje se do zahraniční politiky a podobných věcí.
Snažím se řídit ústavními pravidly a mít dobré kontakty a styky s vládou i s opozicí. Prezident nesmí být člen jakékoliv strany, takže se chovám jako nestraník. To znamená, že si vážím každého na politické scéně, ale velice jasně zdůrazňuji, co je v Chorvatsku vítáno, co je pro Chorvatsko dobré. A to samozřejmě vítají také naši občané.

Nacionalismus jako takový je součástí chorvatské politiky, jakož i politiky řady jiných evropských zemí. Chtěl jsem se zeptat na generála Ante Gotovinu. Řada Chorvatů ho stále vnímá jako válečného hrdinu. Mohlo by jeho odsouzení představovat ohrožení vstupu Chorvatska do EU, pokud to lidé budou vnímat jako určitý diktát ze Západu?
Toto téma bude vyřešené velmi rychle. V současné době čekáme na verdikt Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Uvidíme, co se stane. Nikde není napsáno, že je Gotovina vinen. Musíme počkat na verdikt. Presumpce neviny platí i pro generála Gotovinu i pro ostatní obžalované v Haagu a u jiných mezinárodních tribunálů.

Pokud jde o ICTY, má tento orgán morální autoritu v očích běžných občanů na Balkáně? Často jej tisk napadá, coby předpojatý vůči jedné nebo druhé straně.
Když byl ICTY v roce 1993 založen, nebyl jsem v politice, byl jsem členem nevládní organizace a podporoval jsem ho. Tribunál byl určitě dobrý nápad a celá řada věcí, kterou udělal, byla pozitivním příspěvkem k mezinárodnímu trestnímu právu, ke spravedlnosti. Samozřejmě nebylo možné potrestat každého válečného zločince, ale bylo to místo, kde se alespoň někteří dovolali spravedlnosti. ICTY také ovlivnil naše národní soudní systémy, které jsou nyní lepší než předtím. Na druhou stranu tribunál je lidský výtvor, není dokonalý, dělá chyby. Přesto si myslím, že známka, kterou tribunál nakonec dostane, bude pozitivní.

Hovořil jste o tom, že válečné rány jsou stále otevřené. Jak je pravděpodobné, že by západní Balkán zaznamenal další vlnu násilí?
Myslím, že už jsme se poučili, takže doufám, že už nikdy nebudeme muset vést válku. Proto se také pokouším o takovou regionální politiku, o jakou se pokouším.
Je zřejmé, že většina lidí chce žít v míru. Existují ale určité tlaky, zejména když si vzpomenete na to, co se dělo během války. Existují různé pohledy, historie není jediná. Nyní se snažíme vybudovat společnost založenou na porozumění mezi různými národy. Máme velice dobře etablovaná pravidla, pokud jde o práva národních menšin. Místopředseda chorvatské vlády je členem srbské strany. To je poměrně důležitý výsledek, když si uvědomíte, že se před několika lety na naší půdě válčilo.
Myslím, že se snažíme nalézt řádný způsob, jak harmonizovat vztahy mezi Srby a Chorvaty v Chorvatsku i vztahy mezi Srbskem a Chorvatskem jakožto státy. Mám v tom samozřejmě partnery i na druhé straně, prezidenta Tadiče v Srbsku a další v Bosně a Hercegovině.

Poměrně křehkou součástí západního Balkánu je Bosna a Hercegovina. Je to oblast, kde má Chorvatsko také poměrně silné slovo vzhledem k chorvatské komunitě, která tam žije. Obracejí se zástupci této komunity na vás pro podporu jejich vize, vlastní státnosti uvnitř státu Bosna a Hercegovina?
Teorie chorvatské státnosti uvnitř Bosny a Hercegoviny není aktuální, není to realistické. Nyní chtějí být rovni se Srby a Bosňany v Bosně a Hercegovině a tamní instituce by tuto rovnost národnostních složek měly podpořit. Je důležité, aby každý jednotlivý občan, ať už je to Chorvat, Bosňan nebo Srb, měl stejná práva na celém území Bosny a Hercegoviny. Není to snadný úkol. Válka v Bosně a Hercegovině byla opravdu krutá, ale jsem mírným optimistou. Teď tam mají politický problém, nedaří se jim vytvořit vládu, nicméně tato situace je nutní komunikovat a vyjednávat, a to není ta úplně nejhorší věc na světě.

Nedávno jste vedl debatu s panem Dodikem, prezidentem Republiky srbské, která je součástí Bosny a Hercegoviny. On je často vnímán jako neochvějný nacionalista. Myslíte si, že může přispět k jednotně Bosny a Hercegoviny?
Je vnímán i jako určitý oponent existence Bosny a Hercegoviny jako takové. Ale když ho zapojíte do plánování a pokusíte se ho přesvědčit, že je možné, aby byl součástí Bosny a Hercegoviny, zúčastní se. Takže mé zkušenosti s ním jsou pozitivní. Samozřejmě vnitřní vztahy si mohou urovnat jedině sami, toho se účastnit nemůžeme. Ale musím zdůraznit, že v Republice srbské žilo před válkou 22 tisíc Chorvatů, teď jich je tam asi 20 tisíc. Bavíme se proto o tom, jak umožnit Chorvatům návrat do Bosny a Hercegoviny, jak jim vrátit majetek, jak zajistit, aby se mohli účastnit politického života. A zatím, cokoliv slíbil, splnil. A to je velice důležité.

O vás je známo, že jste nejenom právník a zkušený politik, ale i hudebník. Tak bych se zeptal, co opera o Johnu Lennonovi, kterou jste slíbil během kampaně?
Doufám, že to bude můj jediný slib, který nesplním. Myslel jsem si, že budu mít během prezidentování čas skládat, ale nemám žádný volný čas. Má pracovní doba začíná brzo ráno a končí druhý den brzo ráno. A tak to je každý den. Nyní jsme ve velice choulostivém období a každý, kdo se účastní politického života, zejména prezident, se musí zcela odevzdat své práci. Z tohoto důvodu nebudu nic skládat.

Pomáhá vám porozumění hudbě a umění nějak v politice?
Doufám, že ano, protože řada procesů se děje na bezděčné úrovni. A cokoliv člověk zažívá, prožívá, ovlivňuje jeho osobnost. Doufám, že hudba je pozitivní součástí mé politické osobnosti.

(redakčně kráceno)