Praha/Žďár - Státní zakázky ve stavebnictví fungují jako letadlo. Firma, která zakázku získá, ji obratem rozdělí mezi menší firmy a ty ji předají ještě menším. Ty pak na zakázce pracují za zlomek původní ceny a firmy nahoře shrábnou bezpracný zisk. Reportéři ČT upozornili na takové praktiky při budování kanalizace v Rožmitále pod Třemšínem. Stejný scénář se přitom opakuje i ve Žďáru na Mladoboleslavsku. Sdružení, které vyhrálo zakázku, si najalo subdodavatele, firmu Rydipstav, která pak zakázku předala dál pěti menším firmám. Jenže ty pak nedostaly za práci všechny peníze, a to i když se projekt platil i z evropských fondů.
Reportéři ČT: Kam mizí evropské peníze na stavební zakázky?
Pět stavebních firem pracovalo loni na jaře v obci Žďár na Mladoboleslavsku na výstavbě kanalizace. Ačkoli šlo o zakázku spolufinancovanou z evropských peněz prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, dodnes nedostaly všechny peníze. Majitel jedné ze stavebních firem Petr Hajzler říká: „Byla to dotace Evropské unie, tak jsme předpokládali, že placení proběhne bezproblémově.“ Jenže to se spletl.
Výstavbu kanalizace ve Žďáru ve výběrovém řízení vyhrálo sdružení společností OHL ŽS a K2 Aquecon. Získali tak kontrakt na zakázku za 94 milionů korun. Jenže sdružení si na část stavby najalo subdodavatele, nově vzniklou firmu Rydipstav, která měla odvést práci za 7,5 milionu. Tahle firma pak část svěřené práce za 3,5 milionu převedla na dalších pět firem.
Reportéři ČT (zdroj: ČT24)
Jenže ty se slíbených peněz nedočkaly. První problémy s vyplácením faktur se objevily už v září. V listopadu pak majitel společnosti Rydipstav Jan Rytíř přestal se subdodavateli úplně komunikovat. Pěti firmám měl přitom vyplatit 3,5 milionu, zaplatil z toho ale pouze 2 miliony. Sám ale za odvedenou práci dostal od sdružení OHL ŽS a K2 Aquecon 7,5 milionu korun.
Když se majitelé pěti firem, kterým pan Rytíř dlužil 1,5 milionu korun, začali po svých penězích ptát, zjistili, že Rytíř firmu prodal. Podle obchodního rejstříku přejmenoval firmu Rydipstav na Zegaro a prodal ji 23letému Davidu Suchému za pouhých 40 tisíc korun. Jenže nový majitel se tvářil, že o nevyplacených penězích neví. „O žádných dluzích jsem nevěděl. A nikdo mě o tom neinformoval,“ prohlásil Suchý. Jenže ani ten se u společnosti Zegaro dlouho neohřál. Setrval v ní pouhých 16 dnů a obratem ji za symbolických 40 tisíc prodal Nataše Gažiové, která se zdržuje neznámo kde.
Petr Hajzler, majitel jedné z firem, které společnost Rydipstav dluží, vyjádřil na kameru ČT podezření: „Firma Rydipstav vznikla před započetím kanalizace Žďár a vlastně skončila kanalizací Žďár. Takže to byla uměle vytvořená firma, která byla asi cíleně vytvořená za nějakým účelem.“
Tento případ je už druhým, u kterého Reportéři ČT odhalili podivné praktiky, kdy stavební firmy dělením zakázek tahají miliony korun navíc ze Státního fondu životního prostředí, respektive z evropských operačních programů. Když na to Reportéři fond upozornili, mluvčí Lenka Brandtová to okomentovala: „Neexistuje další podmínka o tom, že by si subdodavatel nemohl vzít dalšího subdodavatele.“ Takováto interpretace pravidel Operačního programu tak dává zelenou obchodování se stavebními zakázkami a snazšímu vyvádění peněz z evropských dotací.
Zakázka na výstavbu žďárské kanalizace