Český dragoun byl čestnou stráží u rakve Otto von Habsburka

Brandýs nad Labem / Vídeň – Za účasti více než deseti tisíc diváků a téměř 3 500 smutečních hostí byl v sobotu ve Vídni pohřben Otto von Habsburg, nejstarší syn posledního rakouského císaře Karla I. Jeho rakev spolu s rakví jeho manželky byla uložena v kryptě kapucínského kostela v historickém centru Vídně. Veřejná část pohřbu měla svou pompou a účastí oficialit téměř charakter státního pohřbu, i když tak označena být nesměla. Jedním z účastníků pohřbu byl i Milan Novák, český dragoun čtrnáctého pluku v Brandýse nad Labem. Do své historické uniformy se nasoukal u příležitosti více než čestné, když v pátek stál stráž u rakve Otto von Habsburka, kterého považuje za svého krále. Jako správce brandýského zámku se s ním osobně setkal.

Vzdát poslední hold zesnulému přijeli do Vídně špičky rakouské politiky, tři vládnoucí monarchové, dva bývalí vládci a řada aristokratů i zahraničních politiků. Mezi účastníky byl i Milan Novák. Vedoucí odboru kultury v Brandýse nad Labem a správce tamního zámku se s přáteli vypravili v pátek 15. července do Vídně, aby jako čestná stráž mohli postát u rakve, jak sami říkají, syna posledního českého krále, který zemřel 4. července 2011.

Právě jako správce brandýského zámku se Novák s arcivévodou osobně setkal. „Já si vybavuji mnoho momentů ze setkání, kdy k arcivévodovi přicházeli nejrůznější lidé a Otto měl velký zájem a chuť se s nimi bavit a povídat si,“ vzpomíná Milan Novák. Setkání arcivévody a správce brandýského zámku proběhlo v době, kdy arcivévoda byl v pokročilejším věku. I přesto ale pan Novák popisuje Otto von Habsburka jako velice společenského, otevřeného a milého člověka. „On prostě chtěl s těmi lidmi být. Bylo jasně znát, že si ten čas, který mu byl v životě dopřán, nechtěl nechat pro sebe. Chtěl ho věnovat svým bližním, své práci a odpočinek pro sebe nechtěl,“ dodává Novák.

Podle historika Jiřího Raka se smrtí Otto von Habsburka odešla jakási poslední vzpomínka na bývalou monarchii a příklad autentického konzervatizmu. „Na něm jsme mohli poznat, co je to konzervatizmus, který jednoduše není ta neoliberální touha po zbohatnutí. To je ta úcta před bohem, úcta před tradicí, úcta před něčím, co člověka přesahuje,“ konstatuje historik Rak.

„Mně to setkání dalo moc a velmi těžko se o tom mluví, protože to je zážitek hluboký. Je to pro mě zážitek celoživotní a já jsem arcivévodu Otto von Habsburka měl rád především jako osobu, jako člověka. Jako člověka velice něžného, citlivého a moudrého,“ uzavírá český dragoun Novák.

Nejstarší syn posledního císaře Karla I. Otto vystudoval mezi válkami politologii v Belgii, jenoznačně se vymezil proti nacismu i komunismu, v roce 1961 se vzdal nároku na trůn a jako občanský poslenec Evropského parlamentu za bavorskou konzervativní stranu CSU a Panevropskou unii usiloval o pád železné opony a podporoval myšlenku evropského federalismu.